Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Apartmán v Krkonoších: chalupa 21. století bez starostí a s výnosem

Pokud si pořídíte vlastní horský apartmán, můžete trávit zimní a letní dovolenou…

Zajímavosti o golfu, které jste nevěděli

Golf je vyhledávaným sportem, který se těší čím dál větší oblibě. Má dlouholetou tradici…

AAA Auto: Zdaleka nejen obchodník s ojetými vozy

Síť autocenter AAA Auto působí v České republice už bezmála třicet let. Aktivity firmy…

 Okupace Československa v roce 1968
Okupace Československa v roce 1968
Autor: Profimedia.cz

Sedm mrtvých. Srpen 1969 má víc obětí, než se dosud vědělo

Ondřej Stratilík 19. srpna, 11:23  -  Ondřej Stratilík
 Okupace Československa v roce 1968
Okupace Československa v roce 1968
Autor: Profimedia.cz
19. srpna, 11:23

V souvislosti s demonstracemi před padesáti lety, které provázely první výročí okupace Československa, zemřelo pět lidí. Tak alespoň zněla dlouhodobě přijímaná statistika. Historici teď ale zjistili, že padlých bylo víc.

“Bohuslava Mazná se narodila v roce 1942. Večer 24. srpna 1969 ve 20.30 na silnici Zbraslav-Jíloviště u vysílače Cukrák narazila se skutrem do neosvětleného transportéru a smrtelnému zranění při převozu do nemocnice podlehla,” píše se v nové publikaci Den hanby 1969, za nímž stojí kolektiv historiků v čele s Danielem Povolným.

Jak během svého bádání v archivech zjistili, v souvislosti s nasazením esenbáků, milicionářů, pohraničníků a vojáků proti demonstracím v srpnu 1969 padlo nejméně sedm lidí. Tedy o dva více, než uvádějí oficiální statistiky.

Jednou ze dvou nově objevených obětí je právě Bohuslava Mazná. Druhým je neznámý voják, který je nejspíš jedinou obětí na straně bezpečnostních složek.

“Ve Strašicích při rovnání tanků před výjezdem z kasáren zemřel nejspíše 22. srpna 1969 v důsledku nekázně a nedodržování předpisů vojín J. Pavlík z 1. tankové divize ve Slaném. Vzhledem k absenci dalších upřesňujících informací však prozatím nelze spolehlivě trvdit, že jde skutečně o zmíněného neznámého vojáka,” uvádí kniha Den hanby 1969.

Čerstvá práce historiků mění i počty zraněných. I když se dosud uvádělo, že střelba - především od zběsilých milicionářů - zranila 31 lidí, nyní už jde o 50. Z toho 29 v Brně a 21 v Praze.

Oběti srpna 1969
Bohumil Siřínek (23. dubna 1955 - 24. srpna 1969)

• Padl v Praze po střelbě milicionáře na Tylově náměstí.
František Kohout (7. dubna 1951 - 20. srpna 1969)

• Padl v noci na pražské Králodvorské ulici po palbě ze samopalu z nedalekého náměstí Republiky, kde lidové milice “klidnily” demonstranty.
Vladimír Kruba (12. července 1950 až 20. srpna 1969)

• Padl na křižovatce pražských ulic Rybná a Králodvorská ve stejný čas jako František Kohout.
Danuše Muzikářová (13. července 1951 až 21. srpna 1969)

• Padla na brněnské Rašínově ulici u Moravského náměstí, když jí zezadu do hlavy zasáhla kulka ráže 7,65 milimetru.
Stanislav Valehrach (30. dubna 1941 až 21. srpna 1969)

• Padl v brněnské Orlí