Sedm mrtvých. Srpen 1969 má víc obětí, než se dosud vědělo - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Sedm mrtvých. Srpen 1969 má víc obětí, než se dosud vědělo

,
Sedm mrtvých. Srpen 1969 má víc obětí, než se dosud vědělo

V souvislosti s demonstracemi před padesáti lety, které provázely první výročí okupace Československa, zemřelo pět lidí. Tak alespoň zněla dlouhodobě přijímaná statistika. Historici teď ale zjistili, že padlých bylo víc.

“Bohuslava Mazná se narodila v roce 1942. Večer 24. srpna 1969 ve 20.30 na silnici Zbraslav-Jíloviště u vysílače Cukrák narazila se skutrem do neosvětleného transportéru a smrtelnému zranění při převozu do nemocnice podlehla,” píše se v nové publikaci Den hanby 1969, za nímž stojí kolektiv historiků v čele s Danielem Povolným.

Jak během svého bádání v archivech zjistili, v souvislosti s nasazením esenbáků, milicionářů, pohraničníků a vojáků proti demonstracím v srpnu 1969 padlo nejméně sedm lidí. Tedy o dva více, než uvádějí oficiální statistiky.

Jednou ze dvou nově objevených obětí je právě Bohuslava Mazná. Druhým je neznámý voják, který je nejspíš jedinou obětí na straně bezpečnostních složek.

“Ve Strašicích při rovnání tanků před výjezdem z kasáren zemřel nejspíše 22. srpna 1969 v důsledku nekázně a nedodržování předpisů vojín J. Pavlík z 1. tankové divize ve Slaném. Vzhledem k absenci dalších upřesňujících informací však prozatím nelze spolehlivě trvdit, že jde skutečně o zmíněného neznámého vojáka,” uvádí kniha Den hanby 1969.

Čerstvá práce historiků mění i počty zraněných. I když se dosud uvádělo, že střelba – především od zběsilých milicionářů – zranila 31 lidí, nyní už jde o 50. Z toho 29 v Brně a 21 v Praze.

Oběti srpna 1969
Bohumil Siřínek (23. dubna 1955 – 24. srpna 1969)

• Padl v Praze po střelbě milicionáře na Tylově náměstí.

František Kohout (7. dubna 1951 – 20. srpna 1969)

• Padl v noci na pražské Králodvorské ulici po palbě ze samopalu z nedalekého náměstí Republiky, kde lidové milice “klidnily” demonstranty.

Vladimír Kruba (12. července 1950 až 20. srpna 1969)

• Padl na křižovatce pražských ulic Rybná a Králodvorská ve stejný čas jako František Kohout.

Danuše Muzikářová (13. července 1951 až 21. srpna 1969)

• Padla na brněnské Rašínově ulici u Moravského náměstí, když jí zezadu do hlavy zasáhla kulka ráže 7,65 milimetru.

Stanislav Valehrach (30. dubna 1941 až 21. srpna 1969)

• Padl v brněnské Orlí ulici po střelbě milicionářů, když předtím po městě hledal své mladé hokejové svěřence, které jako sokol z Kovalovic trénoval.

Bohuslava Mazná (1942 až 24. srpna 1969)

• Zemřela po srážce s neosvětleným obrněným transportérem zasahujících jednotek.

Neznámý vojín (22. srpna 1969)

• Zemřel při seřazování tanků před výjezdem na pomoc s potlačením protestů z kasáren ve Strašicích.

Jedním z nich byl i sedmnáctiletý zednický učeň Jiří Ševčík, kterého 22. srpna 1969 na brněnské Orlí ulici do krku zasáhla kulka ráže 7,65 milimetru a poškodila míchu. Než mohl v roce 1976 začít chodit o berlích, byl připoután na invalidní vozík. Až do konce života se potýkal s trvalými následky.

“Počty zraněných civilistů v hlášeních Veřejné bezpečnosti je nutno brát s rezervou, protože vzhledem k brutálnímu zákroku pořádkových sil musely být postiženy desítky, možná stovky dalších osob, které však nevyhledaly lékařskou pomoc z obavy před možným postihem nebo zdravotnický personál jejich ošetření nehlásil,” vysvětluje publikace.

Násilné potlačení protestů, které se v srpnu 1969 živelně spustily v řadě měst včetně Ostravy, Havířova či Ústí nad Labem, symbolicky uvedlo nastupující normalizaci.

Nejmladší obětí padesát let starých přehnaných zásahů proti davům v ulicích zůstává Bohumil Siřínek. Zahynul v pouhých čtrnácti letech, když jej u pražského Tylova náměstí 21. srpna 1969 večer zasáhla střela do břicha.

Více o tragických událostech srpna 1969 čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází v pondělí 19. srpna. V elektronické verzi ke stažení v App Store a na www.alza.cz/euro.

 Euro 34/19

Dále čtěte:

Rusko se drží dohody s Českem ohledně okupace z roku 1968, ujistil velvyslanec Zemana

Esej: Dějiny československé zahraniční politiky jsou dějinami neúspěšného napravovaní důsledků jejího počátečního triumfu

Pražské jaro zosnovaly USA, vstup vojsk byl na Dubčekovu žádost, píše ruský komentátor

Ohodnoťte tento článek
Diskuze