Sami v sobě. Autistů přibývá, příčina poruch stále není známa - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Sami v sobě. Autistů přibývá, příčina poruch stále není známa

Kateřina Černá,
Sami v sobě. Autistů přibývá, příčina poruch stále není známa
Zdroj: Archiv

Za padesát let vzrostla ve vyspělých zemích frekvence diagnózy poruch autistického spektra téměř padesátinásobně.

Ještě před pár lety byl u nás autismus v běžné populaci spojován většinou jen s filmovými postavami, jako byl například hrdina filmu Rain Man. Dnes je již tento termín dostatečně znám, odborníci ale stále nemají jasno, co je příčinou a proč k těmto závažným poruchám vývoje u dětí dochází.

Počet dětí, u kterých odborníci diagnostikovali autismus, každým rokem roste. Téma se čím dál častěji objevuje v médiích, vznikají sdružení, nadace i podpůrné skupiny rodičů. Přestože povědomí o autismu roste, stále existuje početný tábor lidí, kteří děti s poruchami autistického spektra (PAS) nazývají nevychovanými spratky a jejich rodiče považují za neschopné. Rodiče dětí často slýchají, že se diagnózou dítěte pokoušejí jen maskovat vlastní selhání. Přitom péče o dítě, kterému byl diagnostikován autismus, je vysilující a vyžaduje kromě čtyřiadvacetihodinového dohledu i specifický přístup a změnu režimu celé rodiny.

Komplikovaná diagnostika

Od roku 2017 se v ordinacích dětského lékaře v rámci preventivní prohlídky v 18 měsících věku dítěte provádí plošně takzvané screeningové vyšetření se zaměřením na možnou přítomnost symptomů typických pro PAS. Děti, u nichž je výsledek screeningu pozitivní, jsou následně odeslány na pracoviště, které se na diagnostiku PAS specializuje.

„Diagnostikovat autismus může být velmi obtížné zejména u dětí, u kterých se autismus pojí s dalšími vývojovými poruchami, či u dětí s nadprůměrným intelektem. V procesu diagnostiky je vždy důležité získat informace z více stran, z více prostředí. Na našem pracovišti se odborník jednomu dítěti v rámci procesu diagnostiky věnuje standardně dva až tři dny. V některých případech, například u dětí s mírnější symptomatikou, nemusí odborník vyslovit diagnostický závěr hned po prvním vyšetření, může dítě sledovat ve vývoji několik dalších měsíců a diagnostiku uzavřít až po čase. Ale i v takových případech je důležité, aby se s dítětem v meziobdobí pracovalo na rozvoji jeho dovedností a dítě a rodina v tomto čase nezůstaly zcela bez podpory,“ říká ředitelka Národního ústavu pro autismus (Nautis) Magdalena Thorová.

Handicap, nebo dar?

Autismus je jiný způsob uvažování a myšlení, mnohdy velmi kreativní. Lidé s hendikepem v podobě PAS mohou přinést běžné populaci nové poznatky a inspiraci v řešení problémů. Trpí jím slavní matematici, bohatí podnikatelé, herci, vědci i úplně obyčejní lidé. Někteří s tím vyšli na veřejnost, jiní svou diagnózu tají v obavě ze stigmatizace.

Mezi nejvíce medializované osoby s PAS poslední doby patří kontroverzní postava Grety Thunbergové, ovšem zajímavým příkladem člověka, který skutečně dokázal v mnoha ohledech otevřít lidem oči, je Američanka Temple Grandinová, která byla v roce 2010 zařazena coby mluvčí autismu do seznamu Time 100 v kategorii Hrdinové. „Nejsem jako jiní lidé. Já myslím v obrazech.“

To jsou slova pozoruhodné ženy, u níž byl v dětství diagnostikován autismus a lékaři jí prorokovali, že se nikdy nenaučí mluvit, a čekat ji mělo pouze umístění v ústavu, nebýt její matky, tety a učitele. Díky nim proměnila hendikep v dar a stala se významnou vědkyní, spisovatelkou, ochránkyní zvířat a průkopnicí vzdělávání pro lidi trpící autismem.

Stejné osobní nasazení a důvěru ve schopnosti svého dítěte projevila také Michaela Hošková, která odmítla uvěřit tomu, že její syn Matěj nikdy nepromluví a nebude chodit do běžné školy. „Dlouho trvalo, než jsme narazili na empatické pedagogy, kteří měli chuť do toho s námi jít a dát synovi šanci, zda integraci zvládne, či nikoli. Pak jsme ale narazili na rodiče, kteří skoro demonstrovali, a jednou nám dokonce zatarasili cestu, aby syn do školky nevkročil.

Ale máme i pozitivní zkušenosti, kdy nám nejen pedagogové, ale i rodiče synových spolužáků byli nápomocni. Dodnes narážíme na ty, co vás mají chuť podpořit, i na ty, kteří by vás raději viděli za zamčenými dveřmi ústavu. V raném věku byl Matěj ukřičené nemluvící nechápající dítě a dnes je to vzdělaný chytrý kluk, na kterém na první pohled není nic vidět, ale svět stále vidí a vnímá jinak,“ říká Hošková, jejíž syn se díky své zálibě v trasách metra a schopnosti je zpaměti zakreslit stal autorem fashion designu i designu limitované edice Lítačky a mnoha propagačních předmětů pro DPP.

Nové způsoby léčby

Stav člověka s PAS dokážou výrazně zlepšit správné speciální pedagogické vedení a behaviorální terapie. Ze zkušeností rodičů a odborníků také vyplývá, že významně ovlivnit celkovou kondici a četnost záchvatů u dětí s PAS lze i dobře zvolenou stravou. Je vhodné naprosto se vyhýbat potravinám s obsahem kakaa, kofeinu v jakékoli podobě, cukru a sladkým jídlům a například i přemíře ovoce nebo ovocným džusům či nápojům a konzervovaným jídlům.

Velmi příznivý vliv může mít také podávání některých probiotik. Z posledních výzkumů vyplývá, že probiotika mohou výrazně ovlivňovat duševní zdraví člověka.

Střevní mikrobiota v lidském těle ovlivňuje daleko více procesů než jen trávení. Neviditelní obyvatelé našeho těla zásadně ovlivňují náš život. Nosní sliznici, ústní dutinu, pokožku, dýchací cesty, močový a pohlavní systém a především střeva osidlují bakterie, viry, kvasinky, mikroskopické houby, jednobuněční prvoci i jiné mikroorganismy. Může jich být až sto miliard a tisíce druhů. Odborníci jim dali společný název mikrobiota a souhrnu jejich genů mikrobiom.

„Základní otázkou je, co je příčina a co následek. Jestli narušení mikrobioty vede ke vzniku nemoci, nebo jestli prvotní je choroba, která následně změní mikrobiotu,“ říká profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR, předsedkyně české mikrobiomové společnosti ČLS JEP. Střevní bakterie produkují také různé neurotransmitery včetně velkého množství serotoninu, což může ovlivnit různé procesy v mozku.

Osa střeva–mozek představuje obousměrnou komunikaci, ke které dochází prostřednictvím mnoha cest. „V posledních letech se studium střevní mikrobioty stalo jednou z nejdůležitějších oblastí biomedicínského výzkumu,“ uvádí profesor Přemysl Berčík, který se výzkumu věnuje na oddělení gastroenterologie McMaster University Hamilton v Kanadě. V souvislosti se zjištěním vztahu mezi střevním mikrobiomem a lidskou psychikou se nově zavádí termín psychobiotika, která jsou podskupinou probiotik, jež zlepšují psychický stav člověka.

„Hovoříme o možnosti regulovat duševní zdraví prostřednictvím podávání vybraných probiotik. Tento vědecký objev odhaluje komplexitu fungování lidského organismu a nabízí dosud netušené možnosti úvah o řešení psychologických problémů,“ uvedl Lukáš Jirka, generální ředitel společnosti Neuraxpharm Bohemia. Psychobiotika a některá probiotika mohou mít zdravotní přínos pro pacienty s psychickými onemocněními.

Zmírňují příznaky deprese, úzkosti a syndromu chronické únavy. Lidské střevo nejen přijímá signály z centrálního nervového systému, ale funguje zde i zpětná vazba, kdy střevo vysílá signály do mozku. Střevní mikrobiota reguluje periferní i centrální nervový systém, ovlivňuje dokonce vývoj mozku i jeho funkce.

Narušení rovnováhy střevní mikroflóry může vést ke vzniku různých onemocnění včetně neuropsychiatrických, jako jsou deprese, úzkost, autismus, schizofrenie.

Jedním z objevů na poli psychobiotik je probiotický kmen Lactobacillus plantarum PS128. Profesor Ying-Chieh Tsai z univerzity Yang-Ming na Tchaj-wanu potvrdil vliv těchto bakterií na množství neurotransmiterů v organismu, konkrétně schopnost tohoto kmene PS128 zvyšovat v těle množství dopaminu a serotoninu, takzvaných hormonů štěstí. Podle výsledků jeho klinické studie by mohlo podávání probiotika Lactobacillus plantarum PS128 zmírňovat nejen například deprese, ale i některé projevy poruch autistického spektra u dětí.

Dva na sto

Světová zdravotnická organizace WHO rozděluje autistické poruchy do tří kategorií: autismus, atypický autismus, u nějž nejsou některé oblasti vývoje tolik narušeny, a Aspergerův syndrom, který má mnoho společných znaků s autismem, jako například potíže v sociálním kontaktu, obvykle ale není součástí poruchy mentální opoždění ani potíže s řečí.

Nejvýznamnější světovou organizací zabývající se autismem je The World Autism Organisation (WAO). V České republice je to APLA, síť speciálně pedagogických center, nebo Nautis.

Epidemiologické studie uvádějí jeden až dva případy poruch autistického spektra na 100 osob (podle šířky diagnostických kritérií). Potenciálně tedy žije v České republice 100 tisíc až 200 tisíc osob s poruchou autistického spektra, každý rok se narodí v Česku mezi jedním a dvěma tisíci dětí s PAS nebo obtížemi blížícími se PAS. Přesné statistiky ale neexistují.

Autorka je spolupracovnicí redakce