Kudy proudí rakovina? Od nás ne, brání se ostravské hutě

Ondřej Stratilík 04. listopadu 2017, 06:03  -  Ondřej Stratilík
04. listopadu 2017, 06:03

Za chvíli to zase začne. Doba, kdy je lepší se Ostravsku a Karvinsku zdaleka vyhnout. A pokud už tam musíte, tak nejlépe s rouškou a pak dva dny čistit plíce na vrcholcích Beskyd. Řeč je o podzimních a zimních smogových situacích, kdy se region ponoří pod prachovou poklici.

Zdevastované ovzduší tu panuje i přesto, že větších prachových částic v posledních letech ubývá. Stále citelnější potíž nicméně představuje prachový aerosol PM1 do velikosti jednoho mikrometru a především rakovinotvorný benzo(a)pyren. A právě tyhle dvě částice vytvářejí smrtící sloučeninu. Uhlovodík nabalený na PM1 se v lidském těle „prokouše“ až do krve, napadá srdce, plíce, a dokonce vyvolává změny DNA u nenarozených dětí.

99,72 % částic PM1 zachytila tkanina během prvního testovacího dne v ArcelorMittalu (aglomerace sever). Druhý den byla účinnost textilního fi ltru 99,05 % a třetí den 98,94 %. Měření probíhalo letos 1. až 3. srpna.

Potíž měly způsobovat i tkaninové filtry v ostravských hutích, které sice dokážou zachytit velké prachové částice, ale PM1 jimi proniká. Letošní měření emisní laboratoře ostravských Technických služeb ochrany ovzduší nicméně ukázalo, že zařízení instalované v ArcelorMittalu si s prašným aerosolem do velikosti jednoho mikro metru poradí. Podle výsledků, které má týdeník Euro k dispozici, filtry dokážou zachytit v průměru 99,24 procenta PM1.

„Vyhodnocení účinnosti bylo provedeno na základě naměřených koncentrací na vstupu a výstupu z textilního filtru,“ popisuje v závěrečné zprávě Martin Šmídl, vedoucí zkušební laboratoře.

Utajená schůzka

I přesto koncentrace benzo(a)pyrenu na měřicích stanicích v okolí hutí dlouhodobě překračují povolené limity. A to několikanásobně. Zatímco povolená průměrná roční hodnota činí jeden nanogram na metr krychlový, koncentrace v ostravských Radvanicích byla loni podle dat Českého hydrometeorologického ústavu devět nanogramů. V prosinci dokonce číslo vyrostlo na 17,4 nanogramu.

Extrémně vysokým zimním koncentracím karcinogenu výrazně pomáhají kotle v rodinných domech, stanice však zaznamenávají překročení povolené hladiny celoročně. Z toho ekologové a výzkumníci usuzují, že konkrétně na Ostravsku je hlavním viníkem právě průmysl. „Za vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu u nás podle mého názoru mohou především koksovny a další hutní provozy, jako třeba aglomerace rud a jiné,“ tvrdí například Petr Jančík, šéf katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na ostravské Vysoké škole báňské.

Benzo(a)pyren
Karcinogen vzniká při nedokonalém spalování nebo při výrobě koksu a železa. Nabaluje se pak na nejmenší prachové částice, v lidském těle proniká až do krve a devastuje organismus. U nenarozených dětí způsobuje přes krev matky změny DNA. Ovlivňuje porodní hmotnost, miminka pak bývají více nemocná a do života si s sebou berou i předpoklady k onemocnění astmatem.

Zástupci ArcelorMittalu s podobnými názory nesouhlasí. Ostatně i proto se v polovině října sešli sexperty Akademie věd ČR. Na setkání od nich zaznělo, že velký problém pro Ostravsko představují lokální topeniště na polské straně hranice, jejichž špinavý dým žene proudění vzduchu nad severní a východní Moravu.

„Na schůzce šlo zejména o budoucí výzkum a spolupráci s ostravským regionem,“ popisuje Miroslava Anděrová, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Rozhovorů se překvapivě nezúčastnil její kolega Radim Šrám, jenž se ostravským vzduchem a jeho dopady na zdraví lidí dlouhodobě zabývá. Podle svých slov nedostal pozvání.

„Jeho přítomnost nebyla nezbytně nutná,“ reaguje Anděrová. Budoucí výzkumy v regionu prý už povede někdo jiný. Veřejným tajemstvím ovšem je, že ArcelorMittal se Šrámem nevychází v nejlepším.

Ani Praha není čistá

Aby nedošlo k mýlce. Benzo(a)pyren netrápí jen Moravskoslezský kraj. Imisní limity překračuje tenhle polyaromatický uhlovodík na více než pětině českého území.

Potíže s ním řeší i obyvatelé Prahy. Řeč je o sídlišti Spořilov, kudy vede spojka na dálnici D1. Za vysoké koncentrace karcinogenu tady může právě doprava. A podobné to podle dřívějších slov Radima Šráma bude i v Dejvicích u Vítězného náměstí. Po otevření výjezdu z tunelu Blanka tam totiž rapidně stoupl počet aut.

Dále čtěte:

Vyšší bezpečnost a méně smogu. Čína se připravuje na sjezd komunistické strany

Horší než v Číně. Ostravsko dusí extrémní množství prachu ve vzduchu

Stát a EU dotují nákup nových kotlů, spousta z nich ale dál zamořuje ovzduší



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zdražil vám dodavatel elektřinu? Máte právo bezplatně odejít
Na co si dát pozor při pojištění auta před cestou do zahraničí
Co obnáší práce finančního poradce? Doba prodejová skončila
Konstantní symboly: co který znamená a proč je už nepotřebujeme?
V práci se řeší problémy v kuchyňce. Začátek konce
Auta
Závodní Tesla Model S definitivně míří na okruhy. Na jedno…
Co s emisemi CO2? ArcelorMittal z nich bude vyrábět palivo pro auta
J.D. Power: Nejkvalitnější nové auto je Porsche 911, ze značek vedou Kia a Hyundai
Smrtelné nehodě Uberu se podle policie dalo zabránit, kdyby se operátor nedíval „na televizi“
Elektrický Volkswagen je teď absolutně nejrychlejší na Pikes Peak. Slaví také Bentayga
Technologie
Tip: Google Earth na webu a v mobilu změří vzdálenost i plochu
Katapult do vesmíru. Startup chce na orbitu vystřelovat rakety bez paliva
Šachy v čipsetech. Intel prý možná zruší či odloží Z390, AMD také svůj Z490 zapíchlo
Odvážný krok. Edge pro Android v základní výbavě obsahuje Adblock Plus
Tohle je nejmenší počítač na světě. Vejde se vám za nehet
Hry pro příležitostné hráče