Kudy proudí rakovina? Od nás ne, brání se ostravské hutě

Ondřej Stratilík 04. listopadu 2017, 06:03  -  Ondřej Stratilík
04. listopadu 2017, 06:03

Za chvíli to zase začne. Doba, kdy je lepší se Ostravsku a Karvinsku zdaleka vyhnout. A pokud už tam musíte, tak nejlépe s rouškou a pak dva dny čistit plíce na vrcholcích Beskyd. Řeč je o podzimních a zimních smogových situacích, kdy se region ponoří pod prachovou poklici.

Zdevastované ovzduší tu panuje i přesto, že větších prachových částic v posledních letech ubývá. Stále citelnější potíž nicméně představuje prachový aerosol PM1 do velikosti jednoho mikrometru a především rakovinotvorný benzo(a)pyren. A právě tyhle dvě částice vytvářejí smrtící sloučeninu. Uhlovodík nabalený na PM1 se v lidském těle „prokouše“ až do krve, napadá srdce, plíce, a dokonce vyvolává změny DNA u nenarozených dětí.

99,72 % částic PM1 zachytila tkanina během prvního testovacího dne v ArcelorMittalu (aglomerace sever). Druhý den byla účinnost textilního fi ltru 99,05 % a třetí den 98,94 %. Měření probíhalo letos 1. až 3. srpna.

Potíž měly způsobovat i tkaninové filtry v ostravských hutích, které sice dokážou zachytit velké prachové částice, ale PM1 jimi proniká. Letošní měření emisní laboratoře ostravských Technických služeb ochrany ovzduší nicméně ukázalo, že zařízení instalované v ArcelorMittalu si s prašným aerosolem do velikosti jednoho mikro metru poradí. Podle výsledků, které má týdeník Euro k dispozici, filtry dokážou zachytit v průměru 99,24 procenta PM1.

„Vyhodnocení účinnosti bylo provedeno na základě naměřených koncentrací na vstupu a výstupu z textilního filtru,“ popisuje v závěrečné zprávě Martin Šmídl, vedoucí zkušební laboratoře.

Utajená schůzka

I přesto koncentrace benzo(a)pyrenu na měřicích stanicích v okolí hutí dlouhodobě překračují povolené limity. A to několikanásobně. Zatímco povolená průměrná roční hodnota činí jeden nanogram na metr krychlový, koncentrace v ostravských Radvanicích byla loni podle dat Českého hydrometeorologického ústavu devět nanogramů. V prosinci dokonce číslo vyrostlo na 17,4 nanogramu.

Extrémně vysokým zimním koncentracím karcinogenu výrazně pomáhají kotle v rodinných domech, stanice však zaznamenávají překročení povolené hladiny celoročně. Z toho ekologové a výzkumníci usuzují, že konkrétně na Ostravsku je hlavním viníkem právě průmysl. „Za vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu u nás podle mého názoru mohou především koksovny a další hutní provozy, jako třeba aglomerace rud a jiné,“ tvrdí například Petr Jančík, šéf katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na ostravské Vysoké škole báňské.

Benzo(a)pyren
Karcinogen vzniká při nedokonalém spalování nebo při výrobě koksu a železa. Nabaluje se pak na nejmenší prachové částice, v lidském těle proniká až do krve a devastuje organismus. U nenarozených dětí způsobuje přes krev matky změny DNA. Ovlivňuje porodní hmotnost, miminka pak bývají více nemocná a do života si s sebou berou i předpoklady k onemocnění astmatem.

Zástupci ArcelorMittalu s podobnými názory nesouhlasí. Ostatně i proto se v polovině října sešli sexperty Akademie věd ČR. Na setkání od nich zaznělo, že velký problém pro Ostravsko představují lokální topeniště na polské straně hranice, jejichž špinavý dým žene proudění vzduchu nad severní a východní Moravu.

„Na schůzce šlo zejména o budoucí výzkum a spolupráci s ostravským regionem,“ popisuje Miroslava Anděrová, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Rozhovorů se překvapivě nezúčastnil její kolega Radim Šrám, jenž se ostravským vzduchem a jeho dopady na zdraví lidí dlouhodobě zabývá. Podle svých slov nedostal pozvání.

„Jeho přítomnost nebyla nezbytně nutná,“ reaguje Anděrová. Budoucí výzkumy v regionu prý už povede někdo jiný. Veřejným tajemstvím ovšem je, že ArcelorMittal se Šrámem nevychází v nejlepším.

Ani Praha není čistá

Aby nedošlo k mýlce. Benzo(a)pyren netrápí jen Moravskoslezský kraj. Imisní limity překračuje tenhle polyaromatický uhlovodík na více než pětině českého území.

Potíže s ním řeší i obyvatelé Prahy. Řeč je o sídlišti Spořilov, kudy vede spojka na dálnici D1. Za vysoké koncentrace karcinogenu tady může právě doprava. A podobné to podle dřívějších slov Radima Šráma bude i v Dejvicích u Vítězného náměstí. Po otevření výjezdu z tunelu Blanka tam totiž rapidně stoupl počet aut.

Dále čtěte:

Vyšší bezpečnost a méně smogu. Čína se připravuje na sjezd komunistické strany

Horší než v Číně. Ostravsko dusí extrémní množství prachu ve vzduchu

Stát a EU dotují nákup nových kotlů, spousta z nich ale dál zamořuje ovzduší


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Prezidentské volby 2018: vše, co potřebujete vědět o druhém kole
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Auta
Retro: Preston Tucker byl Elon Musk své doby. Z jeho auta…
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při sprintu potrápí Porsche, RS 5 a další
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Technologie
Jak je to s opravami chyby Spectre. Aktualizace mikrokódu, operačního systému a důsledky
Letí na vás raketa! Chyba operátora poplašného softwaru způsobila na Havaji paniku
Cnews FM: Prodali byste svou digitálně vlastněnou hru? Robot Cache to umožní [podcast]
Restarty po opravách díry Spectre se týkají i dalších CPU Intel, problém s AMD vyřešen
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
Hry pro příležitostné hráče