Kontrola na neschopence: kdy může přijít a co vám hrozí? - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Kontrola na neschopence vás může překvapit i o víkendu. Jaké postihy hrozí?

, Redakce,

Následkem nemoci či úrazu jste se ocitli v pracovní neschopnosti? Pozor na kontroly dodržování režimu v pracovní neschopnosti, které probíhají bez ohlášení a v případě, že vás přistihnou při porušování pravidel, vás mohou připravit o hodně peněz. V nejhorším případě i o práci. Jak probíhá kontrola na neschopence a kdo a kdy ji provádí?

Zaměstnanci, jimž lékař vystavil neschopenku a pobírají nemocenskou či náhradu mzdy, mají povinnost dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce a umožnit kontrolu jeho dodržování.

Co musí dodržovat lidé na nemocenské
Lidé na nemocenské jsou povinni sdělit ošetřujícímu lékaři platnou adresu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti.
Označit byt a zvonek jmenovkou.
Prokázat se při kontrole průkazem totožnosti.
Předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Dodržovat vycházky určené ošetřujícím lékařem. Ty mohou být povoleny zpravidla nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin.

Jak a kdy kontrola na neschopence probíhá?

Kontroly dodržování režimu lidí na neschopence, jejichž smyslem je zajistit, aby čerpání nemocenské nebylo zneužíváno a byla dodržována zákonná pravidla, provádějí od 15. dne pracovní neschopnosti pověření zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti provádí kontrolu zaměstnavatel.

Zaměstnanci, kteří jsou na neschopence, se musí řídit pokyny svého lékaře, tedy mimo jiné zdržovat se v místě, které je zaznamenáno přímo v neschopence. Pokud to zdravotní stav dovoluje, jsou možné vycházky při nemocenské v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v rozmezí od 7 do 19 hodin.

Kdy chodí kontrola na nemocenské? Dohled nad dodržování režimu zaměstnance provádí orgány bez předchozího ohlášení. Jinými slovy, člověk na nemocenské nemůže o tom, kdy přijde kontrola, nijak dopředu spekulovat. Pracovníci OSSZ je provádějí na základě plánu kontrol podle vlastního výběru, z podnětu ošetřujícího lékaře nebo zaměstnavatele, přičemž kontrola nemocenské může být provedena opakovaně, případně i v pozdních hodinách, včetně víkendu či svátku.

Zaměstnanci OSSZ mají při návštěvě zaměstnance na nemocenské povinnost prokázat se průkazem kontrolora a do předložené neschopenky zaznamenat údaje o kontrole. V případě, že práce neschopného pojištěnce nezastihnou na uvedené adrese, vyzvou ho písemným oznámením, aby kontaktoval OSSZ. Pokud se prokáže porušení režimu, zahájí OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského.

Navštívil vás někdy kontrolor v době nemocenské?

Jak už zaznělo výše, během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti má právo kontrolovat své zaměstnance na neschopence zaměstnavatel, který jim vyplácí náhradu mzdy. Zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost umožnit zaměstnavateli kontrolu. Osoba pověřená zaměstnavatelem ke kontrole pracovníka na neschopence však musí respektovat zejména ústavní práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a nedotknutelnosti obydlí.

To znamená, že do bytu či domu nemůže vstoupit bez souhlasu zaměstnance. Kontrolor by se měl prokázat pověřením od zaměstnavatele, výjimkou může být situace, kdy se oba ze své firmy bezpečně znají. Zaměstnanec na neschopence se zase naopak musí prokázat občanským nebo jiným průkazem totožnosti, a to v případě, že se oba neznají.

Co může kontrolovat zaměstnavatel
Jest-li se zaměstnanci na nemocenské zdržují v místě pobytu, které předem uvedli.
Dodržování doby povolených vycházek.

Pokud kontrola zaměstnance v místě pobytu nezastihne, musí mu o tom zanechat oznámení. Nejčastěji se užívá poštovní schránka, může to být ale i SMS či e-mail. Nedostižený zaměstnanec je pak povinen oznámit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti. Musí tak učinit nejpozději v pracovní den následující po dni „neúspěšné“ kontroly.

Jaké postihy hrozí

Zaměstnavatel má v možnostech sankcí proti podvádějícímu zaměstnanci na nemocenské poměrně široký výběr. Může snížit či neposkytnout náhradu mzdy poskytovanou při dočasné pracovní neschopnosti. V případě porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, například kdyby se potvrdilo, že se „nemocný“ místo léčby rekreoval na dovolené, může dát zaměstnanci i výpověď.

Je na místě připomenout, že firmy mohou přijímat svá vlastní pravidla pro posouzení závažnosti porušení pravidel při nemocenské. Musí to být však formou vnitřního předpisu či nařízení, se kterým musí být každý zaměstnanec seznámen. Výrok zaměstnavatele je v každém případě konečný, neexistují proti němu opravné prostředky.

Pokud k porušení pravidel ze strany zaměstnance dojde v době, kdy jsou mu vypláceny nemocenské dávky, tedy od 15. dne pracovní neschopnosti, může OSSZ dočasně odejmout či krátit nemocenskou, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti.

Orgán nemocenského pojištění nemůže nemocenské krátit zpětně. V případě porušení léčebného režimu zvlášť hrubým způsobem však může být jednání posouzeno jako přestupek s možností uložení pokuty až do 20 tisíc. Pokud „postižený“ zaměstnanec se sankcí nesouhlasí, může dát ke svému případu podnět inspekci práce, nebo se svých práv domáhat soudně.

Kolik dostanu peněz, když jsem na nemocenské?

Náhradu mzdy poskytuje od 1. do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, od 15. dne platí nemocenské dávky stát.

Výše náhrady mzdy 2021

Výše částky, kterou bude zaměstnanec prvních 14 dní pracovní neschopnosti dostávat od svého zaměstnance, se odvíjí od dosaženého rozhodného příjmu. K výpočtu je tedy nutné znát průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí. Hodinovou sazbu je pak třeba zredukovat zákonem danými redukčními hranicemi:

  • redukční hranice – do 206,85 Kč (počítá se z 90 %),
  • redukční hranice – do 310,28 Kč (počítá se z 60 %),
  • redukční hranice – do 620,38 Kč (počítá se z 30 %) – k průměrnému hodinovému výdělku, který překročí 620,38 Kč se už nepřihlíží.

Hodinová náhrada mzdy pak představuje 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Výše nemocenské 2021

Výše nemocenské, tedy dávek, které bude zaměstnanec v pracovní neschopnosti pobírat od 15. dne, se odvíjí od denního vyměřovacího základu, což je průměrný hrubý denní příjem. Ten se typicky počítá za posledních 12 měsíců před onemocněním. Výsledná částka se následně zredukuje pomocí zákonem daných redukčních hranic:
  • redukční hranice – do 1182 Kč (počítá se 90 %),
  • redukční hranice – do 1773 Kč (počítá se 60 %),
  • redukční hranice – do 3545 Kč (počítá se 30 %).

K dennímu vyměřovacímu základu nad 3545 Kč se už nepřihlíží.

Na výši nemocenské má pak ještě vliv doba, po kterou se nemocný na neschopence nachází:

  • Do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény činí 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 31. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény se zvyšuje na 66 % z redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény představuje 72 % z redukovaného denního vyměřovacího základu.

e-Neschopenka

Od 1. ledna 2020 se neschopenka přiděluje elektronicky. Propojený systém usnadňuje komunikaci mezi nemocným, ČSSZ, lékaři i zaměstnavatelem. Zaměstnanec tak mimo jiné nemusí předávat doklady svému zaměstnanci a od lékaře, který ho uznal pracovně neschopným, může jít rovnou domů. Papírovou podobu si drží pouze průkaz práce neschopného.

Co se týče náhrady mzdy a nemocenské, ty budou přicházet zcela automaticky, a to bez toho aniž by zaměstnanec musel podávat žádost. Co ale naopak zůstává, je povinnost pracovní neschopnost neprodleně oznámit svému zaměstnavateli.

Kým může být provedena kontrola na neschopence?

V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti může být kontrola v pracovní neschopnosti provedena zaměstnavatelem, respektive někým, koho zaměstnavatel pověří. Je to dáno tím, že během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy právě zaměstnavatel. Od 15. dne dostává zaměstnavatel nemocenské dávky od státu. Od této doby je kontrola nemocenské prováděna právě pracovníky některé z OSSZ.

Kdy chodí kontrola na nemocenské?

Ať už se jedná o zaměstnavatele anebo OSSZ, platí pravidlo, že kontrola chodí vždy bez ohlášení. U pracovně neschopného může zazvonit také o víkendech či během svátků. Přijít může rovněž nejen během dne, ale také v pozdních večerních hodinách. Zaměstnanec má povinnost dostatečně označit místo bydliště, tedy typicky zvonek či vchodové dveře, a při kontrole se prokázat průkazem totožnosti.

Jaké jsou vycházky při nemocenské?

To, jak přesně budou vycházky vypadat, stanoví vždy lékař. Obecně však mohou být povoleny maximálně na 6 hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. Pokud se nemocný vydá na vycházku v době, která mu nepřísluší, a bude přistižen kontrolou, hrozí mu pokuta až 20 tisíc korun či jiná forma postihu.

Jaké jsou postihy v případě porušení povinností pracovně neschopného?

Co se týče zaměstnavatele, ten může zaměstnance, který porušil povinnosti pracovně neschopného, potrestat hned několika způsoby. Může snížit či neposkytnout náhradu mzdy poskytovanou při dočasné pracovní neschopnosti. V případě porušení povinností zvlášť hrubým způsobem může dát zaměstnanci i výpověď. Pokud k porušení pravidel ze strany zaměstnance dojde v době, kdy jsou mu vypláceny nemocenské dávky, tedy od 15. dne pracovní neschopnosti, může OSSZ dočasně odejmout či krátit nemocenskou.