Evropa se vzdaluje Americe. Ne kvůli politice, ale v důsledku geologických jevů 600 km hluboko pod dnem Atlantiku - Euro.cz

Přihlášení

Evropa se vzdaluje Americe. Ne kvůli politice, ale v důsledku geologických jevů 600 km hluboko pod dnem Atlantiku

,
Evropa se vzdaluje Americe. Ne kvůli politice, ale v důsledku geologických jevů 600 km hluboko pod dnem Atlantiku
Zdroj: University of Southampton

Oba americké kontinenty se vzdalují od Evropy a Afriky tempem zhruba čtyř centimetrů za rok. Výzkumný tým z britské univerzity přišel s důkazy, že příčinou tohoto jevu může být vzestup hmot hluboko pod nejdelším pohořím světa.

Dva a půl kilometru pod hladinou Atlantiku se táhne Středoatlantický hřbet, nejdelší pohoří na světě. Sahá od severovýchodu Grónska až téměř k Antarktidě a rozděluje tektonické desky – euroasijskou od severoamerické a africkou od jihoamerické. Ty se vzájemně vzdalují, americké na západ a euroasijská s africkou na východ. Prostor, který mezi deskami na úrovni Středoatlantického hřbetu v důsledku tohoto procesu vzniká, zaplňuje nový materiál z hlubin Země.

Obecně se má za to, že k výměně hornin mezi horní a spodní vrstvou zemského plášťě dochází v důsledku zasouvání litosférických desek pod sebe a vzestupného proudění horkých materiálů z hlubších vrstev zemského pláště. Pod oceánskými pohořími však tyto jevy popsány nebyly, proto bylo rozestupování kontinentů v dělící linii tvořené Středoatlantickým hřbetem pro vědce záhadou. Tým seismologů z univerzity v britském Southamptonu nyní nalezl důkazy svědčící o tom, že k vyvěrání materiálů dochází i stovky kilometrů hluboko pod tímto horským masivem. Výsledky své práce publikoval ve vědeckém časopise Nature.

Expedice tvořená dvojicí výzkumných lodí spustila na dno Atlantiku 39 seismografů, aby získala detailní obraz zemského pláště pod Středoatlantickým hřbetem. Zemský plášť je vrstva mezi zemskou kúrou a zemským jádrem. Tvoří 84 procent celkového objemu zeměkoule a sahá do hloubky až 2900 km. Výzkumníci ze Southamptonu se zaměřili na hloubky 410 až 660 km, v nichž se odehrávají prudké změny minerálů. Přístroje ukázaly, že v tomto pásmu dochází k pomalému stoupání hmot, které vědci neočekávali. Převažujícím vědeckým názorem totiž je, že vzestup hornin pod horskými hřbety obvykle začíná v hloubkách „jen“ okolo 60 km.

„Severní Amerika a Evropa se vzájemně vzdalují. A příčinou nejsou politické nebo filozofické rozdíly, je to způsobeno konvekcí zemského pláště,“ okomentoval poznatky studie jeden z jejích autorů, Dr. Nick Harmon. Jeho kolegyně Dr. Kate Rychert dodává, že výsledky byly zcela nečekané a že mají široké implikace pro porozumění vývoji Země i její obyvatelnosti. „Také to ukazuje, jak zásadní je získávat z oceánů nová data. Ještě je tolik co objevovat!“

Experiment financovala britská Rada pro výzkum životního prostředí a Evropská výzkumná rada. Podle vědců, kteří se ho zúčastnili, pomůže lépe pochopit tektonické jevy, které stojí za mnoha přírodními katastrofami typu zemětřesení nebo sopečných erupcí.

Diskuze