Čínský vesmírný program aneb Jako první na Marsu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Čínský vesmírný program aneb Jako první na Marsu

,
Čínský vesmírný program aneb Jako první na Marsu
Zdroj: Profimedia.cz

Stejně jako za dob studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, i v dnešní době, kdy ruští komunisté byli vystřídáni svými čínskými soudruhy je vesmír jedním z mnoha kolbišt, kde spolu světové mocnosti soupeří.

Stejně významným historickým momentem, jako byla cesta na orbitu ruského kosmonauta Juriho Gagarina, nebo přistání na Měsíci pod vedením Neila Amstronga může být v budoucnosti přistání na Marsu. V současné době se hraje o to, který národ tohoto milníku dosáhne jako první – Američané, nebo Čína?

Peking se vesmírného soupeření pustil teprve před padesáti lety, když vyslal na oběžnou dráhu Země první raketu, svoji důležitost ve vesmírných závodech pak potvrdil v roce 2003, když se do vesmíru podíval první taikonaut. Definitivním datem vstupu do elitního klubu „vesmírných národů“ pak byl minulý rok, kdy se podařilo sondě Chang 4 přistát na odvrácené straně Měsíce – tedy čin, který žádný jiný stát před Čínou neprovedl.

Přistáním sondy na Měsíci však čínské snahy nekončí, do budoucna by asijská mocnost chtěla vybudovat v regionu jižního pólu Měsíce vědeckou stanici, která by zkoumala možnosti využití povrchu. Stejně tak má v nejbližších letech na zemské orbitě zakotvit i trvalá vesmírná stanice čínského původu.

Všechny popsané aktivity Číňanů korespondují s jejich stále vzrůstající důležitostí ve světové politice a také s jedním konkrétním cílem – misí na Mars. Právě to by mělo být aktuálním středobodem čínských vesmírných snah. Ve výdajích na vesmírný program sice Čína ani zdaleka nedosahuje na americký rozpočet, avšak se ročním přídělem osmi miliard dolarů se s k nim postupně blíží. Jinou vesmírnou mocnost, Ruskou federaci, ve snažení už zřejmě překonala, což kopíruje výměnu stráží ve světové politice.

Díky trvalé plánům na vesmírnou stanici, přistání na Měsíci nebo vypouštění rekordního počtu satelitů Čína postupně buduje infrastrukturu, která je potřeba k dosažení Marsu a následné dominanci ve vesmírném prostoru – té by měla Čína dle vládních plánu dosáhnout do roku 2049.

Samotná mise na Mars bude pravým testem toho, zda je Čína schopna konkurovat naplno americkým technologiím. Ideální doba pro start ze Země se naskýtá pouze jednou za 26 pozemských měsíců, právě v ten moment, kdy je naše planeta Marsu nejblíže. Cesta na rudou planetu by pak sama o sobě měla trvat kolem sedmi měsíců.

Přistání pro Čínu bude stejná komplikace jako pro ostatní vesmírné hráče. Vzdálenost mezi Marsem a Zemí zpožďuje vzájemnou komunikaci asi o 40 minut – všechny systémy tak musí být plně automatizovány a zvládnout tak složité dosednutí bez lidské asistence.

Důležitým milníkem by pro Peking mělo být i sestavení vesmírné rakety na jaderný pohon, právě ta by při dobývání hlubokého vesmíru měla být klíčová. Mezitím odstartovala, strávila nějaký čas na zemské orbitě a znovu se vrátila jiná čínská raketa. Toto oznámení čínských úřadů mnohé překvapilo, protože o tomto pokusu nebyla vypuštěná ani žádná doprovodná fotodokumentace.

Čína vidí v cestách do nebes i jiné benefity než pouze ty geopolitické. Stejně jako v jiných částí světa i v Číně dynamicky roste zájem soukromých subjektů o využití vesmírných cest pro komerční účely. A v čínském prostředí, díky specifickému propojení státní moci a „privátního“ kapitálu, je možné, že specializující se společnosti budou vážnou konkurencí pro své americké kolegy.

Čínský vesmírný program aneb Jako první na Marsu
2.7 (54.29%) 14 hlasování
Diskuze