Na Faerských ostrovech vyrábějí elektřinu „mořští draci“, využívají k tomu sil v oceánu - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Na Faerských ostrovech vyrábějí elektřinu „mořští draci“, využívají k tomu sil v oceánu

,
Na Faerských ostrovech vyrábějí elektřinu „mořští draci“, využívají k tomu sil v oceánu
Zdroj: Minesto
  • U bouřlivého pobřeží Faerských ostrovů funguje technologie, která získává bezemisní energii z přílivu a odlivu

  • Dva ,draci‘ jsou v současnosti schopni vyrobit elektřinu pro 100 až 150 domácností

  • Dle šéfa společnosti Minesto, která za vývojem této technologie stojí, se bude jednat o obzvláště užitečnou zálohou energie v době, kdy panuje klidné počasí

Vypadají jako letadla a plavou v temných vodách Atlantiku u pobřeží Faerských ostrovů – koneckonců i proto se jim říká ,mořští‘ nebo také ,přílivoví draci‘. O žádná záhadná stvoření se nicméně nejedná. Pod tímto tajemným přízviskem se ve skutečnosti skrývají špičkové, avšak člověkem vyrobené slapové turbíny, které umí vyrábět elektřinu ze síly oceánu.

Dva draci o rozpětí křídel pět metrů se pohybují pod vodou ve tvaru osmičky a absorbují energii z přílivu a odlivu. Využívají k tomu stejného principu, na jakém funguje klasický létající drak. Palubní počítač navede stroj do převládajícího proudu, díky čemuž následně dojde k roztočení turbíny a samotnému procesu generování energie. Ta odtud pak putuje pomocí 40metrového kovového kabelu na dno fjordu a vzápětí až na pevninu.

Nulové emise a rozsvícení poloviny domácností

Dva ostrovní draci, za jejichž vývojem stojí švédská inženýrská firma Minesto, v uplynulém roce dodávali energii faerské elektrárenské společnosti SEV a národní síti ostrovů. Každý dokáže vyrobit dostatek elektřiny pro napájení přibližně 50 až 70 domácností. Podle šéfa švédského podniku Martina Edlunda se však v roce 2022 dostanou do fjordu i větší ,stvoření‘.

„Budou mít rozpětí křídel 12 metrů a každý z nich dokáže vyrobit 1,2 megawattu energie,“ říká Edlund pro BBC a doplňuje: „Věříme, že soustava těchto draků třídy Dragon vyrobí dostatek elektřiny pro napájení poloviny domácností na Faerských ostrovech.“

Souostroví je autonomním územím Dánska, nachází se na půli cesty mezi Shetlandami a Islandem a žije na něm něco přes 50 tisíc lidí. Místo je známé svými silnými větry, vytrvalými dešti a rozbouřeným mořem, a proto nikdy nebylo snadným místem k životu. Hlavním průmyslovým odvětvím je zde rybolov, který tvoří více než 90 procent veškerého vývozu.

Draci by měli výrazně pomoci k cíli, jaký si nejen Faerské ostrovy daly do roku 2030, a sice že do té doby dosáhnou výroby energie s nulovými emisemi. Vodní elektrárny v současnosti pokrývají asi 40 procent energetické potřeby ostrovů, větrná energie pak přispívá dalšími dvanácti. Zdaleka největší podíl mají ale stále fosilní paliva v podobě nafty dovážené po moři, ta tvoří bezmála polovinu.

S přílivem se dá pracovat i v jiných koutech světa

Edlund tvrdí, že draci budou obzvláště užitečnou zálohou energie v době, kdy je klidné počasí. „V roce 2021 jsme tu měli neobvyklé léto, kdy byly asi dva měsíce prakticky bezvětří. V ostrovní lokalitě není možnost přivést elektrické přípojky z jiné země, když dojdou zásoby. Příliv a odliv je naštěstí téměř věčný a my jej považujeme za zásadní doplněk k cílům čisté nuly v příštím desetiletí,“ vysvětluje.

Alphabet X vyvinula zařízení na získávání pitné vody ze vzduchu. Teď chce, aby v projektu pokračovaly další vědecké týmy

Společnost Minesto testuje své draky také v Severním Irsku a Walesu, kde plánuje technologii vyzkoušet u pobřeží Anglesey, a dále také v rámci projektů na Tchaj-wanu a Floridě. Snaha Faerských ostrovů o větší ekologickou udržitelnost se týká i širší podnikatelské komunity. Místní obyvatelé vytvořili novou zastřešující organizaci – Burðardygt Vinnulív (Faerská iniciativa pro udržitelnost podnikání), která má v současné době 12 významných členů. Patří mezi ně klíčoví hráči v místních podnikatelských odvětvích, jako jsou hotely, energetika, chov lososů, bankovnictví nebo lodní doprava.

Výkonná ředitelka celé iniciativy Ana Holden-Petersová se domnívá, že tuto snahu podnítila především silná tradice spolupráce. „Naši členové se ptají, jak mohou pozitivně přispět k celostátnímu úsilí. Když se zde lidé chopí nové myšlenky, může díky malému rozsahu naší společnosti postupovat velmi rychle,“ konstatuje.

Losos už do letadla nepatří

Švédské Minesto, které je jednou z takzvaných spin-off firem známějšího Saabu, není každopádně jediným subjektem, jenž se snaží obyvatelům Faerských ostrovů pomoci s dosažením uhlíkové neutrality. Ruku k dílu přikládá i společnost Hiddenfjord, jeden z hlavních místních vývozců lososů – byť poněkud jiným způsobem.

Vedení firmy se rozhodlo přestat z ostrovů vyvážet čerstvé ryby letecky. Namísto letadel k tomu nyní používá námořní nákladní dopravu, což je v odvětví přepravy lososů z Atlantiku do zbytku světa vůbec první takový počin. Podle generálního ředitele firmy Atliho Gregersena se díky tomu sníží emise CO2 o více než 90 procent. Z obchodního hlediska se však jedná o velmi odvážný krok, protože to znamená, že cesta lososa na klíčové trhy nyní trvá mnohem déle.

Vědci zmapovali všechny solární elektrárny na světě pomocí umělé inteligence. Chtějí předpovídat jejich výnos

Při použití letecké přepravy by se mohla ryba dostat do New Yorku během dvou dnů. Po moři to zabere více než týden, kvůli čemuž přibyly vývozcům starosti s uchováním lososů v čerstvém stavu.

Naštěstí je zde řešení, a to v podobě nové technologie chlazení bez škodlivého vlivu hlubokého zmrazení. Ryby se udržují při teplotě -3 stupně Celsia, nikoliv při minus osmnácti a méně, jak je tomu u běžné komerční přepravy mražených potravin.

„Trvalo roky, než se podařilo zdokonalit systém, který udržuje prvotřídní kvalitu lososa přepravovaného po moři,“ tvrdí Gregersen. „Doufáme ale, že když jsme ukázali, že to jde, budou nás ostatní producenti následovat a přijmou myšlenku, že losos by už nikdy neměl létat,“ dodává.