Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Bohemia Energy: Z malé firmy mezi stovku největších

V roce 2005 první – a dnes v segmentu domácností a malých a středních firem největší…

Jablotron: Z půdy rodinného domku mezi renomované výrobce

Ryze česká technologická společnost s dvoumiliardovým obratem, vlastním vývojem i výrobou…

Česká zbrojovka a.s.: Nadnárodní firma s regionální odpovědností

Česká zbrojovka a.s. Uherský Brod je dlouhodobě nejdůležitější český výrobce a současně…

Zimbabwe, ilustrační foto
Zimbabwe, ilustrační foto
Autor: AP Photo/Ben Curtis/čtk

Ťukání na dno zespodu. Hospodářský pád Zimbabwe se dodnes nezastavil

 Zámečník 22. září, 14:00  -  Miroslav Zámečník
Zimbabwe, ilustrační foto
Zimbabwe, ilustrační foto
Autor: AP Photo/Ben Curtis/čtk
22. září, 14:00

Kdysi bohatá země na jihu Afriky světu ukázala parádní číslo, jak se dá prošustrovat úplně všechno.

Nedávno zesnulý pětadevadesátiletý Robert Mugabe sám sebe považoval za posledního z vůdců afrického protikoloniálního boje. K této generaci patřil i z pohledu hospodářských výsledků svého panování. Největší politické hvězdy panafrického socialismu 60. let - ghanským prezidentem Kwame Nkrumahem počínaje přes tanzanského Julia Nyerereho až po zambijského Kennetha Kaundu - dokázaly přivést ekonomiky svých zemí hezky česky „zugrunt“. Lišili si jen v tom, jak rychle se jim to podařilo.

Ještě v roce 1980, kdy se stal Mugabe premiérem, vypadalo Zimbabwe jako zázrak - druhá nejbohatší ekonomika subsaharské Afriky se zcela funkční a na africké poměry velmi vyspělou ekonomikou; ovšem na rozdíl od Jihoafrické republiky bez apartheidu a s novou vládou domorodé majority.

Zatímco v zambijské Lusace byla už tehdy ekonomická mizerie patrná na každém kroku, byli návštěvníci z tehdejšího Československa v Salisbury, jak se hlavní město Zimbabwe až do roku 1982 jmenovalo, konsternováni „americkým lifestylem“, který bílá menšina spolu s novou černou elitou zažívaly. Nemělo to vydržet dlouho.


Přečtěte si také o demografické situaci v Africe:

Esej: Planeta afrických žen


Kromě Venezuely nemá Zimbabwe mnoho konkurentů v délce a hloubce hospodářského pádu, který se vlastně dodnes nezastavil. Musíte dělat hospodářskou politiku hodně špatně, abyste znovu a znovu ťukali na ekonomické dno zespoda a zapisovali se do dějin stobilionovými bankovkami. Příběh Rhodesie/Zimbabwe ale není vůbec triviální a nabízí tolik zcela nečekaných paralel, že z toho až mrazí.

Koloniální rozkvět

Jižní Rhodesie zažila po druhé světové válce ekonomický boom a byla oblíbeným cílem bílých přistěhovalců, většinou z Británie. Deset let byla pod britskou koloniální správou součástí federace se Severní Rhodesií (dnešní Zambie) a Ňaskem (dnešní Malawi), což znamenalo docela velký trh, atraktivní pro investice, díky nimž se mohl rozvinout i zpracovatelský průmysl na úroveň (mimo Jihoafrickou republiku) v Africe nevídanou.

Na perspektivu převzetí politické moci čtyřmilionovou domorodou většinou odpověděli bílí osadníci, jichž bylo asi čtvrt milionu, v roce 1965 jednostranným vyhlášením „bílé republiky“. To jim vyneslo příliv bělochů z dekolonizovaných anglofonních afrických zemí, ale také mezinárodní embargo OSN (1968). Ztráta trhu a embargo byly dvě výrazné rány najednou, na něž tehdejší vláda Iana Smithe reagovala systematickou náhradou dovozu, podpořenou vysokou ochranou domácího trhu, izolovaného od mezinárodní konkurence.

Zimbabwe, ilustrační foto ( Autor: Profimedia.cz )

Rhodesie také fungovala díky napojení na mnohonásobně většího souseda (JAR), Jihoafričany okupovanou Jihozápadní Afriku (Namibie) a tehdy ještě portugalskou Angolu a Mosambik.

Režim byl velmi dobrý v obcházení sankcí, z Íránu dostával přes portugalský Mosambik ropu, největším obchodním partnerem bylo řadu let Západní Německo (nebylo členem OSN) a chrom a mangan jako strategické suroviny dovážely i Spojené státy.


Přečtěte si esej: Krvavé a zapomenuté


Guerilla v buši vedená dvěma formacemi napojenými na politická hnutí (Mugabeho ZANU-PF a ZAPU Joshuy Nkoma) nepůsobila ze začátku bůhvíjaké ekonomické ztráty. Ovšem přepady usedlostí bílých farmářů postupně vedly k prvnímu balení kufrů. Rhodeské protipartyzánské jednotky byly mimořádně zdatné, ale armádě se nedostávalo rekrutů - ti mnohdy na povolávací rozkaz reagovali sbalením kufrů a odjezdem do Jihoafrické republiky.

Po odchodu Portugalců z Mosambiku (1975) bylo jasné, že udržet bílou nadvládu v zemi v poměru 1 : 22 zkrátka nebude možné. Je fascinující číst odtajněné zprávy CIA o rapidně se zužujících možnostech Rhodesie na sklonku Smithovy vlády. Bez přátel, bez přístupu k přístavům v Mosambiku a bez deviz závisela na Jihoafrické republice.

A ta ji tlačila k dohodě, protože odmítala režim, který mimochodem nikdy diplomaticky neuznala, financovat. Byl čas na vyjednané předání moci, zakotvené v dohodách z londýnského Lancaster House (1979). Bílá republika se na chvíli stala znovu britskou kolonií a pak došlo k „dekolonizaci na druhý pokus“.

Ochotní prodávající

V zemi s tak dramatickým nepoměrem v dělbě příjmů i bohatství se nová vláda pochopitelně vrhla na redistribuci ve prospěch majority, na africké poměry se hodně investovalo do sociální sféry (školství a zdravotnictví). Hlad po půdě byl obrovský, ale většinu té kvalitní ovládali bílí farmáři. Podle principu „ochotného prodávajícího“ fakticky pozemková reforma závisela na financování ze zahraniční, hlavně z Británie.

Z domácích finančních zdrojů byla pozemková reforma v podstatě neproveditelná, to by muselo mít Zimbabwe mnohem vyšší alternativní příjmy, než mělo. Když vykupujete za tržní ceny a obratem ruky máte půdu rozdat chudákům, kteří budou hospodařit s podstatně nižší produktivitou (protože se musejí obejít bez znalostí moderní agrotechniky a kapitálu), a tedy s nulovým daňovým výnosem, zázrak nenastane. Ani kdyby byl program perfektně organizován, jako že nebyl.

Divoký zábor bílých farem doprovázený vyháněním a zabíjením (hlavně domorodých námezdních sil) sice začal až v roce 2000, ale už v roce 1992 fakticky vláda mohla vyvlastnit, koho chtěla. Nabyvateli byli často příslušníci elity, koneckonců o tom, co kdo dostane, rozhodoval už od roku 1996 ústřední výbor státostrany ZANU-PF.


Jak se vyvedli potomci největších diktátorů 20. a 21. století. Přečtěte si v eseji: Maminka v domácnosti, tatínek diktátor


Farmaření sice nerozuměli, ale líbilo se jim žít z pachtu. Kleptokracie zapustila hluboké kořeny - zpravodajský bulletin vládnoucí a spřátelené jihoafrické strany Africký národní kongres (ANC) už v roce 2000 dumal, zda má Mugabeho rodina farem 15, nebo jenom 14.

Kdysi vyspělý průmysl nejprve nezvládl liberalizaci dovozu z kraje 90. let a poté jej dorazila fiskální a platební krize, korunovaná hyperinflací s bilionovými bankovkami, za něž se stejně nedalo nic koupit. Ani polotovary, ani náhradní díly. Kdo mohl, odjel.

Zimbabwe mělo v roce 1980 HDP na obyvatele v dolarech asi na 40 procentech světového průměru, zhruba stejně jako sousední Botswana. Dnes je pětkrát chudší a spadlo na 12 procent průměrné světové úrovně. Inflace už je znovu třímístná.

I v regionu, který má se špatnou hospodářskou politikou mimořádně bohaté zkušenosti, představuje Zimbabwe kategorii samu pro sebe.

Čtěte také:

Africké země chtějí prodat zásoby slonoviny za miliardy: Jsou to naši sloni, máme na to právo

Jak nasytit miliardy: pšenice pro Afriku roste i ve 40 stupních

Rovníková Guinea chce stavět hraniční zeď. Kamerun nasadil armádu


Čtěte také

Transrapid TR-08 při testování v Německu, ilustrační foto

Německo těsně uniká recesi. Růst má nastartovat injekce 500 miliard eur do infrastruktury

Německo potřebuje investovat 500 miliard eur (12,8 bilionu korun) do infrastruktury,…

před 5 hodinami

Pavel Švagr

Švagr odporuje Babišovi: Většina kovů správy hmotných rezerv byla nakoupena po roce 2000

Většina kovů byla do státních nouzových zásob nakoupená mezi roky 2000 až 2013. Novinářům…

před 5 hodinami

 Facebook, ilustrační foto

Vláda schválila sedmiprocentní digitální daň, míří na internetové giganty

Zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook…

před 6 hodinami

 Důl Lazy na Karvinsku

OKD uzavře důl Lazy na Karvinsku. Těžba v něm skončí 28. listopadu

Těžba černého uhlí v Dole Lazy na Karvinsku skončí vyvezením posledního vozíku ve čtvrtek…

před 7 hodinami

 5G, ilustrační foto

5G pro pět měst. Stát vyhlašuje soutěž pro testování a vývoj nových technologií a aplikací

Už jen pár dní mají města a jejich soutěžní týmy na finalizací soutěžních návrhů na…

před 8 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 8 | Průměrné hodnocení: 4.25

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Za jakých okolností budete mít nárok na pohřebné?
Jak se připravit na pracovní pohovor?
Jak žádat o mateřskou, když studujete? A jak o ní žádá otec či jiná osoba?
Mince či bankovky jsou lákavější investicí než zlato, zhodnotí se rychleji
Změnil jsem dodavatele a platím víc! I k tomu může dojít
Auta
ČESMAD nespoléhá na globální oteplení
I Hyundai brzy vypustí na český trh spoustu elektrifikovaných aut. A dojde i na vodík
Kvíz: Poznáte, který model auta se ukrývá na fotce?
Galerie: Show Business aneb jak se dělá předpremiéra novinky
Test Seat Leon ST Cupra R: To nejlepší na konec
Hry pro příležitostné hráče