Zákaz potratů v Polsku jako pokračování kulturní války - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Zákaz potratů v Polsku jako pokračování kulturní války

,
Zákaz potratů v Polsku jako pokračování kulturní války
Zdroj: Jarek Praszkiewicz/Profimedia.cz

Prosazení přísnějšího přístupu k umělému přerušení těhotenství vyvolal nejen v Polsku emotivní reakce. Polští konzervativci se v minulosti už několikrát pokusili zákony změnit, vždy tak činili neúspěšně a to i díky tlaku veřejnosti. Tentokrát však na sebe převzal odpovědnost Ústavní soud obsazený kandidáty vládnoucí strany Právo a Spravedlnost (PiS).

Už pár let je zřejmé, že budoucí kulturní války budou mít v mnoha státech jedno společné téma – umělé přerušení těhotenství. Potraty se opakovaně řeší v Polsku, na Slovensku i ve Spojených státech. Těžko předvídat, zda se tento trend přelije i do dalších zemí. Pokud se to však stane, veřejná debata bude zřejmě stejně vyhrocená jako ve zmíněných státech.

Právě Polsko zažilo během minulého týdne šok – Ústavní soud rozhodl na návrh stovky konzervativních poslanců (Práva a spravedlnost, ultrapravicové Konfederace, populistické strany Kukiz15 nebo středopravých lidovců) o tom, že polské potratové zákony skutečně odporují ústavnímu právu na život. Podle soudu i plod v prenatální fázi disponuje nezcizitelnými lidskými právy, které garantuje polská ústava.

Proto nebude možné, aby ženy svá těhotenství uměle ukončila v případě, že hrozí postižení dítěte. Nově budou interrupce povolené pouze při ohrožení života nebo zdraví rodičky a v případě těhotenství vzešlého ze znásilnění či incestu. Už tak jedny z nejpřísnějších potratových zákonů byly ještě umocněny, na úrovni Polska se v Evropě nachází pouze Malta.

Podle dostupných informací tímto krokem Ústavní soud prakticky zakázal potraty, neboť v 98 procentech případů šlo právě o přerušení z důvodu podezření na postižení dítěte. Neoficiální čísla však udávají, že ženy v případě, že jsou opravdu rozhodnuté zákrok podstoupit, tak vycestují do okolních zemí, kde jsou potratové zákony značně liberálnější.

Soudní rozhodnutí vyvolalo protesty, stejně jako v roce 2016, kdy se vládnoucí strana Právo a Spravedlnost pod vedením Jaroslawa Kaczynského pokusila zavést zpřísnění interrupcí pomocí nové legislativy. Tehdejší „černé protesty“ vytvořily značný tlak na vládu, která postupně ambici změnit dotyčné zákony opustila. Nicméně i vláda má na soudním rozhodnutím má své zásluhy, neboť právě na Ústavním soudu zasedají její nominanti, kteří tam byli instalování za kontroverzních okolností.

Pro kontext je také důležité zmínit, že polskou vládu netvoří pouze strana PiS, ale i další konzervativně silně pravicové strany Solidární Polsko a Dohoda. Právě juniorní koaliční partneři v posledních měsících vyvíjeli tlak na dominantní PiS. I to je díl skládačky, který vysvětluje silně konzervativní image polské vlády.

Otázkou tak zůstává, zda nejde o promyšlený tah, kdy soudní orgán odvede za vládu „špinavou práci“. Protože přímé zpřísnění ze strany vlády by voliči politikům nemuseli odpustit, neboť podle průzkumů veřejnosti si jen malá část polské společnosti, pohybující se mezi 10 až 15 procenty, přeje zpřísnění aktuálních potratových zákonů. Naopak 35 až 40 procent Poláků by bylo pro liberalizaci zákonů a podle až poloviny společnosti není potřeba nijak upravovat interrupční legislativu.

Není také jasné, kolik polských žen skutečně ročně podstoupí zákrok umělého přerušení těhotenství. Podle některých odhadů by se jejich počet ročně mohl pohybovat v rozmezí 80 až 150 tisíc. Samotné oficiální polské statistiky uvádějí číslo kolem jednoho tisíce. Pro lepší srovnání v České republice, kde žije o 28 milionů obyvatel méně než v Polsku, proběhne ročně asi 20 tisíc interrupcí. V Česku platí z hlediska potratů nadprůměrně liberální zákony.

Právě potraty budou v nejbližších letech jedno z hlavních bitevních polí kulturní války mezi konzervativci a liberály. Jak velkou šanci na úspěch možné zpřísnění interrupcí v jednotlivých zemí má záleží na podílu věřících obyvatel. Právě v Polsku je katolická církev silným veřejným hráčem, možná až lobbistou, stejná situace panuje na Slovensku nebo ve Spojených státech.

Církve (nejen katolická) usilují o ochranu plodu, její zástupci tvrdí, že už plod v těle matky je člověk jako každý jiný a proto nikdo, ani jeho matka, nemá právo ho zbavit života. Naproti tomu liberálové argumentují tím, že je pouze rozhodnutí rodičů (popř. přímo matky), zda chce dítě skutečně porodit a nikdo, ani stát a o to méně církev, nemá právo ženě určovat, jak se má zachovat. Odpůrci zpřísňování také připomínají, že nemožnost legálního způsobu potratů zvyšuje riziko nelegálních a o to více nebezpečných interrupcí.

Celá diskuze je v posledních letech značně vyostřená. Na stranu konzervativců se přidávají i nacionalistické síly, jako tomu je na Slovensku, kde nejpřísnější stanovisko zastávají politici Ľudové strany Naše Slovensko Mariána Kotleby. Na Slovensku snahy zpřísnit interrupční legislativu zatím selhávají, ovšem poslanci kolem Anny Záborské z Křesťanské unie již avizovali, že návrhy budou předkládat tak dlouho, dokud se neschválí. Nutno dodat, že současný slovenský parlament je zřejmě nejvíce konzervativní za dobu existence samostatného Slovenska.

Ohodnoťte tento článek
Zdroj: wyborcza.pl, notesfrompoland.com, uzis.com, amnesty.org
Diskuze