Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Češi si oblíbili nákupy ze zahraničí

Globalizace je znát v každém odvětví a nakupování není výjimkou. Dnes lidé čím dál víc…

Zabezpečení vozu proti krádeži vám zlevní pojištění

Většina dnešních moderních vozů je zabezpečena alarmem, který vás upozorní na neoprávněné…

Immofinanz a O2 prodloužily své partnerství

Společnost Immofinanz prodloužila na konci roku 2018 smlouvu se společností O2, hlavním…

Svéráz německé energetiky: Bavorsko je závislé na reaktoru, který za dva roky doslouží

18. května 2018, 11:21  -  frn
18. května 2018, 11:21

Jaderná elektrárna Isar 2 má povolení vyrábět elektřinu až do konce roku 2022. Přidělený objem vyrobené elektřiny ale vyčerpá už v roce 2020. Bavorsko nyní usiluje o to, aby zbytkové objemy elektřiny ostatních uzavřených reaktorů byly převedeny právě na Isar 2. Výstavba elektrického vedení ze severu Německa na jih se protahuje, proto by zemská vláda chtěla jaderný blok udržet v provozu co nejdéle.

Reaktor Isar 2 má v Německu sloužit jako jeden z posledních jaderných bloků až do konce roku 2022. Elektrárna leží 14 kilometrů od města Landshut. Reaktor byl uveden do provozu v roce 1988 a v Bavorsku zůstává společně s reaktorem Gundremmimgen C posledním v provozu.

Isar 2 má instalovaný výkon 1485 MW a dodává Bavorsku okolo 12 procent elektřiny, jež se ročně v tomto regionu spotřebuje.

Pro bavorskou vládu je nezbytné, aby byl zajištěn provoz elektrárny až do konce roku 2022. Po tomto termínu už žádné reaktory nesmí být v Německu v provozu. Vláda největší spolkové země si stěžuje na to, že dosavadní výstavba energetických tras ze severu, které mají přivádět elektřinu vyrobenou ve větrných parcích, postupuje pomalu a obává se nedostatečných kapacit výroby elektřiny.

„Je nezbytné, aby jaderná elektrárna Isar 2 nebyla odpojena z provozu předčasně,“ uvedla bavorská vláda k novele zákona, která má upravit provoz jaderných elektráren v Německu.


Spor o výstavbu věrných turbín:

Výstavba obřích větrných turbín rozdělila bavorskou vesnici


Problém je v tom, že elektrárna má stanoven limit objemu vyrobené elektřiny a ten může být vyčerpán už na jaře roku 2020, napsal deník Süddeutsche Zeitung. „Pro Bavorsko je velmi důležité, aby získalo co největší zbytkové množství energie z ostatních (uzavřených) reaktorů,“ píše se dále v dokumentu bavorské vlády.

Společnosti RWE a Vattenfall totiž disponují ještě takzvanou zbytkovou elektřinou, ale nemají žádné jaderné bloky v provozu. Mohly by je prodat společnosti EON, jež elektrárnu Isar 2 provozuje formou dceřiné firmy PreussenElektra. Pokud se to nepodaří, mají být podle novely zákona odškodněny státem.

Předčasný konec jádra?

Úprava zákona o jaderné energetice má být hotova do 30. června 2018. Rozhodl o tom na konci roku 2016 německý ústavní soud v Karlsruhe. Podle jeho rozhodnutí mají firmy EON, RWE a Vattenfall nárok na přiměřené odškodnění, protože v roce 2010 vláda Angely Merkelové prodloužila životnost jaderných elektráren do roku 2036, aby jej o rok později po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě vrátila k roku 2022, jak o tom rozhodla vláda Gerharda Schrödera už v roce 2000.

Švédská firma Vattenfall se navíc domáhá odškodnění ve výši 4,7 miliardy eur (120 miliard korun) u mezinárodní arbitráže ve Washingtonu za předčasné uzavření jaderných elektráren. Německá vláda tento požadavek nadále odmítá, uvedla agentura Reuters. Švédská firma očekává, že rozhodnutí padne během tohoto roku.

Německé ministerstvo pro životní prostředí i nadále prosazuje co nejrychlejší odklon od jádra a odkazuje se na rok 2011, kdy se na rychlém odklonu od jádra shodly všechny politické strany. Předsedkyně výboru pro životní prostředí v německém parlamentu ze strany Zelených Sylvia Kotting-Uhlová bavorskou vládu kritizuje za její kladný přístup k jádru. Snahu CSU označila za hloupou a nebezpečnou. Paradoxně také politici CSU v roce 2011 v rámci koaliční vlády usilovali o co nejrychlejší odstavení všech jaderných reaktorů v zemi.

Související články:

Německo vrátí energetikům miliardy za zdaněné jaderné palivo

Švédský recept na zelenou budoucnost: Reaktory na 60 let a větrné turbíny

Německý manažer z Křetínského firmy věří na odklon od jádra

Merkelová se má proč bát. Vattenfall se domáhá 111 miliard za překotný konec jádra



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Na splátku hypotéky již Češi vynakládají téměř 50 % příjmu
GDPR po roce: bouře ve sklenici vody či obří byrokracie?
Kraje rozdělí 3 miliardy korun na nové kotle. Poslední vlna dotací pomalu startuje
Jak zdanit příležitostný příjem?
Test: Co víte a nevíte o dni svatého Valentýna
Auta
V Ženevě se opět představí novodobý Stratos. Tentokrát s…
Opravdu jsou levná auta spolehlivější? Ne, nejspolehlivější je Lexus a Porsche 911
Kvíz: Poznáte správně model auta podle těchto detailů?
FCE Italia a PSA prodlužují smlouvu o spolupráci
Bentley Bentayga Speed: Téměř nejrychlejší SUV světa má 635 koní a jede až 306 km/h
Technologie
Samsung Galaxy Tab S5e je tenký jako břitva a dlouho vydrží
Bez dotací se elektromobily nerozšíří. Lidem se nevyplatí, ukazuje studie
Nvidia měla loni tržby skoro 12 miliard dolarů, GeForce a Tegra teď ale klesly o 45 %
NASA se rozloučila s vesmírným rekordmanem Opportunity
Největšími slídily roku 2018 jsou Facebook, vysavač a politik
Hry pro příležitostné hráče