Rovnost podmínek a právo na vzdělání - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Rovnost podmínek a právo na vzdělání. EU přijala evropský pilíř sociálních práv

, čtk,
Rovnost podmínek a právo na vzdělání. EU přijala evropský pilíř sociálních práv

Evropská unie dnes na neformálním summitu v Göteborgu přijala evropský pilíř sociálních práv, což je dvacítka principů, podle kterých by měla být formulována budoucí evropská sociální politika. Dokument je souborem doporučení, právní závaznost nemá. Premiér Bohuslav Sobotka, který byl v Göteborgu přítomen, vznik sociálního pilíře uvítal. Sociální témata musejí být podle něj nedílnou součástí debat o budoucnosti Evropské unie.

„Jsou tam teze, které se týkají bezpečnosti při práci, ale týkají se také sociálního zabezpečení, mezd, přístupu ke zdravotní péči, rovnosti z hlediska odměňování, rovných šancí a podobně,“ řekl předseda vlády.

Myšlenku sociálního pilíře před dvěma roky představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Vznik pilíře pak završilo letošní říjnové jednání unijních ministrů pro zaměstnanost a sociální věci v Lucemburku, kteří dokument jednomyslně přijali. „Naše unie byla v jádru vždy sociálním projektem. To je více než jen jednotný trh, více než peníze, více než euro. Je to o našich hodnotách a o způsobu našeho života,“ řekl dnes Juncker.

Premiér pořádajícího Švédska Stefan Löfven po skončení summitu konstatoval, že způsobem, jak zvýšit důvěru občanů v EU a její instituce, je zajistit skutečné zlepšení jejich každodenního života.

Dokument je rozdělen do tří kapitol: první se týká rovných příležitostí a přístupu na trh práce, druhá spravedlivých pracovních podmínek a třetí sociální ochrany a začleňování. Text se zmiňuje také o právu na kvalitní vzdělávání, na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem nebo na přístup k sociálnímu bydlení.


Přijetí eura: kdo v Evropě zchudl a kdo zbohatl?

 Symbol eura před Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu


Sobotka poznamenal, že pilíř nadále vychází z toho, že oblast sociální politiky zůstává především v kompetenci jednotlivých členských států. „Pro Českou republiku to nebude představovat žádnou velkou změnu, protože my patříme mezi státy, které mají jednak nejnižší nezaměstnanost, ale také patříme mezi země, které mají vysokou míru sociální soudržnosti a vysokou míru sociálního zabezpečení,“ dodal.

Na okraj summitu představitelé členských států pokračovali v dalším kole debaty o budoucnosti EU, tentokrát se věnovali vzdělávání a kultuře, mimo jiné i rozšíření výměnného studentského programu Erasmus. „Jednoznačnou podporu má pokračování programu Erasmus+ s tím, že velká část zemí podporuje i navýšení finančních prostředků tak, aby se programu mohlo zúčastnit mnohem více studentů,“ řekl k tomu Sobotka. Unijní země chtějí program rozšířit i na středoškoláky a učně, nyní je určen studentům vysokých škol. Rozsáhlé změny v Erasmu ale nebudou okamžité.

Vrcholné schůzky se zúčastnila také britská premiérka Theresa Mayová, jejíž země se na jaře 2019 chystá z EU odejít. Jednání o podmínkách rozluky jsou ale komplikovaná. Juncker k tomu dnes řekl, že doufá, že britští a evropští vyjednavači budou schopni najít shodu v první části rozhovorů o brexitu ještě před summitem EU v polovině prosince. V tomto ohledu ale podle něj zbývá ještě mnoho práce.

Předseda Evropské rady Donald Tusk ale odpoledne varoval, že pokud do začátku prosince nenastane posun především v otázce finančního vyrovnání, nebude moci prosincový summit rozhovory posunout do další fáze. Připustil zároveň, že část rozhovorů týkající se zachování práv občanů EU v Británii po brexitu pokračuje dobře. Ohledně Irska a finančního vyrovnání je podle něj ale třeba ještě pokročit.

Čtěte také:

Macron vyzval k vytvoření vícerychlostní Evropy

Evropská centrální banka: Kvůli brexitu hrozí obcházení pravidel dozoru

Esej: Zamávejte eurobusu

Euro, ilustrační kresba


Ohodnoťte tento článek
Diskuze