Kdy bude Česko vydávat na obranu požadovaná 2 procenta HDP? Do roku 2024 to podle Hamáčka určitě nebude - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Kdy bude Česko vydávat na obranu požadovaná 2 procenta HDP? Do roku 2024 to podle Hamáčka určitě nebude

ČTK,
Kdy bude Česko vydávat na obranu požadovaná 2 procenta HDP? Do roku 2024 to podle Hamáčka určitě nebude

Český vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) nepočítá s tím, že Česko bude v roce 2024 dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak se zavázalo spolu s ostatními členy Severoatlantické aliance. Nevidí k tomu politickou vůli. Řekl to dnes ČTK na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Na splnění závazku zatím trvá ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

„Pokud bychom chtěli tohoto čísla dosáhnout, tak to bude buď znamenat zásadní změnu ve struktuře státního rozpočtu, protože těch 60 miliard by se muselo někde najít, nebo zásadní debatu o příjmech státního rozpočtu, aby se ty peníze našly. A ani k jednomu já zatím nevidím politickou vůli,“ uvedl Hamáček.

Ke zvyšování výdajů na obranu směrem ke dvěma procentům HDP během deseti let se Česko spolu s dalšími státy NATO zavázalo v roce 2014 na summitu ve Walesu. Loni na tuto oblast mělo rozpočet ve výši 66,7 miliardy korun, což bylo jen 1,2 procenta HDP. Česko tak patří mezi členské země aliance, které v poměru k HDP vydávají na obranu nejnižší částku. Letošní rozpočet na ministerstva obrany je 75,5 miliardy korun.

„Naše vláda počítá s tím, že splníme, co jsme slíbili, to znamená postupně navýšíme na 1,4 (procenta HDP), a pak jsme připraveni se bavit jak dál,“ uvedl Hamáček k závazku vlády Bohuslava Sobotky, který má být splněn v roce 2021. Dokud Česko není ani na 1,4 procenta HDP, je podle vicepremiéra „zbytečné hovořit o dvou procentech, protože i ta armáda má nějakou absorbční kapacitu“. Aktuální kauza s radary podle něj ukazuje, že v rezortu jsou nadále problémy se zadáváním veřejných zakázek.

Terčem výtek se v posledních dnech stala pořizovací cena radarů, která byla dvojnásobná proti částce, o které v únoru ministr obrany Metnar informoval kabinet Andreje Babiše. Pod tlakem kritiky ve středu rezignoval náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Filip Říha.

„Myslím, že je důležité držet mezinárodní závazky, ale zároveň se musíme bavit s našimi partnery ve vládě, jak toho jsme schopni dosáhnout,“ řekl dnes ČTK zase ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který poznamenal, že výdaje na obranu v posledních letech výrazně rostou.

Čtěte také:

Kam schovat miliardy. Metnar má problém utratit rozpočet na obranu

Jak hnutí ANO zachránilo českou obranu

Metnar selhává. Tlačí obranu do maléru

Ohodnoťte tento článek
Diskuze