Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jak připravit dům k prodeji

Prodáváte dům a stěhujete se do nového nebo si plánujete pořídit byt? Víte, co všechno…

PayU Hub zjednodušuje expanzi českých e-shopů do zahraničí

Český e-commerce trh každým rokem roste, nicméně úspěšné e-shopy se rozšiřují i za české…

Chcete získat a udržet zákazníky a platit jen za změřený výkon? Vyzkoušejte Rondo.cz

Kamenné prodejny i eshopy dlouhodobě bojují s tím jak získat a udržet zákazníky. Přitom…

Zemanův finský protipól: Prezident Niinistö varuje před Putinem a ruskými kyberútoky

22. listopadu 2017, 06:15  -  frn
22. listopadu 2017, 06:15

V lednu se vydají Finové stejně jako Češi do volebních místností, aby zvolili nového prezidenta. Nynější hlava státu Sauli Niinistö usiluje o znovuzvolení, stejně jako jeho český protějšek Miloš Zeman. Co je naopak odlišuje, jsou názory na Putinovo Rusko. Niinistö varuje před současným ruským prezidentem i ruskými kybernetickými útoky. Navíc nemá nic proti tomu, aby se neutrální Finsko stalo členem NATO.

Finského prezidenta Sauliho Niinistö jen těžko přijme ruský prezident Vladimir Putin ve svém sídle v černomořském letovisku Soči, jak se to stalo českému prezidentovi Miloši Zemanovi, který jako jeden z mála politiků zemí Evropské unie kritizuje sankce EU vůči Rusku, čímž si vysloužil v Kremlu nálepku moudrého státníka.

Niinistö zastává vůči Rusku opatrnější postoj, přitom obě země pojí společná hranice dlouhá 1300 kilometrů. Tradiční finská neutralita, která v době studené války umožnila zemi přežívat mimo přímou sféru vlivu Sovětského svazu, začíná být v této skandinávské zemi zpochybňována. Niinistö připouští, že by se Finsko mohlo stát členem Severoatlantické aliance.

Bezpečnostní situace kolem Baltu je napjatá

V předvolebních průzkumech má stávající prezident podporu 70 procent Finů. Sám politik tvrdí, že současná bezpečnostní situace v okolí Baltského moře je nebezpečnější než v době bipolárního soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Dosud ohledně možného členství země v NATO mlčel, s blížícím se termínem prezidentských voleb ale přitvrdil. „Neměli bychom vůči NATO říkat ne,“ tvrdí bývalý ministr financí, který má podporu konzervativní strany a usiluje o druhý šestiletý prezidentský mandát. Prezidentem země je od března 2012.

Ruské manévry Západ 2017:

„Mám velmi přímý vztah s Putinem. On ví přesně, co si myslím, a já vím také, co si myslí on. Rusům se musí jasně a přímo říkat, co člověk chce,“ citoval jeho slova německý deník Die Welt.

Také proto má sympatie v pobaltských republikách, jež jsou členy NATO. Ty se obávají možného útoku Ruska.


Jak vypadá informační válka v Česku?

Němci obsadí východní sousedy. Protiněmecké dezinformace zasáhly i Česko


Finský prezident se neobává přímé vojenské intervence Ruska, jako se to stalo Ukrajině. Připouští ale, že se po ruské anexi Krymu bezpečnostní situace mezi Finskem a Ruskem zhoršila. Varuje především před opakovanými kybernetickými útoky.

„Odhalujeme stále nové triky (ruských hackerů),“ varoval. Finské tajné služby také upozorňují na sílící propagandistický tlak Moskvy. Také proto bylo letos v dubnu rozhodnuto, že v Helsinkách vznikne centrum EU pro boj s hybridními hrozbami, jež je společnou platformou EU a NATO.

V severské zemi s 5,5 milionu obyvatel je zatím pro vstup do NATO asi pětina voličů, 60 procent je proti vstupu do vojenského paktu.

Vztah Finů k Rusku je složitý. Přesně před sto lety se Finsko dostalo z područí carského Ruska a po bolševické revoluci v Rusku vyhlásilo 6. prosince 1917 nezávislost.

Sto let komunismu ve fotografii:

Za druhé světové války se Finsko už v roce 1939 bránilo agresi Sovětského svazu v takzvané Zimní válce, v roce 1941 po boku nacistického Německa zaútočilo na Stalinovu říši. Po roce 1945 se vydalo cestou neutrality a uzavřelo s Moskvou smlouvy o přátelství v letech 1947 a 1948.

I když si země zachovala demokratickou ústavu, byla zejména v zahraniční politice závislá na SSSR. V roce 1994 Finové v referendu rozhodli pro vstup do EU, od roku 2002 jsou členy eurozóny.

Dále čtěte:

Finové vymírají. Mají nejméně dětí od hladomoru v roce 1868

Cvičiště Ukrajina. Země slouží Rusům jako testovací polygon pro kyberválku



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 4 | Průměrné hodnocení: 4.50

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Jezdíte na vánoční trhy do zahraničí bezpečně?
Jak si spočítat daně u spolupracující manželky
Už se těšíte na Vánoce?
Kolik si do konce roku vložit na penzijko, stavebko a životko?
Akcie Apple a Alphabet vymazaly letošní zisky
Auta
BMW 530 MLE: Mnichovská automobilka připomíná jihoafrický…
Kolik dnes „žerou“ auta s výkonem kolem 600 koní? Třeba BMW M5 se vejde pod devět
Dálniční známky 2019: Vše, co potřebujete vědět
Škoda Kodiaq RS nenabízí sportovní emoce, ale především příjemnou dynamiku (první dojmy)
Galerie fotek, které se do AMS nevešly: Alfa Giulia QV, Jaguar i-Pace, Ateca Cupra
Technologie
První samostatná GPU Intel mají architekturu Xᵉ, budou konkurovat i hernímu highendu
V září Facebook některým aplikacím ukazoval fotky, k nimž neměly mít přístup
Z Windows 10 zmizí funkce Lidé, ale přibude něco jako True Tone [spekulace]
Tipy na nejvýhodnější smartphony: rychlík, prcek i bezrámečkový krasavec
Intel odhalil big.LITTLE procesor s pěti jádry: 3D vrstvený čip s technologií Foveros
Hry pro příležitostné hráče