Fantomas z Průhonic. Babišův střet zájmů může správní žaloba poslat před soud - Euro.cz

Přihlášení

Fantomas z Průhonic. Babišův střet zájmů může správní žaloba poslat před soud

,
Fantomas z Průhonic. Babišův střet zájmů může správní žaloba poslat před soud
Zdroj: Martin Pinkas/Euro

Předseda vlády Andrej Babiš se evidentně inspiroval ve známé postavě z francouzských filmů. Jako Fantomas si pravidelně navléká masku, aby se mohl dopouštět jinak protiprávních činů.

Už před více než deseti lety v případě své farmy Čapí hnízdo „vědomě účelově“ zatajil skutečného majitele tohoto středočeského areálu, aby si mohl sáhnout na desítky milionů z evropských fondů. V posledních dvou letech zase skrývá skutečného majitele holdingu Agrofert, aby se jeho firmy mohly i nadále ucházet o veřejné zakázky, přestože je sám premiérem, a kvůli tomu se ocitá v gigantickém střetu zájmů.

Krajský úřad Středočeského kraje sice poslední zářijové pondělí pravomocně zastavil řízení o přestupku, k němuž dala podnět nevládní organizace Transparency International, ale celá věc ještě zdaleka není u konce. Kraj podruhé zvrátil právní názor černošického městského úřadu, který předtím Babišovi uložil dvousettisícovou pokutu za porušení zákona o střetu zájmů kvůli tomu, že stále ovládá své mediální impérium.

Vadí vám střet zájmů Andreje Babiše?

Transparency International podala další podnět k přezkumnému řízení na ministerstvo spravedlnosti, které je ústředním orgánem státní správy ve věci střetu zájmů. Právě ministerstvo by tak mělo jako poslední instance v rámci státní správy vyložit, zda Babiš zákon o střetu zájmů skutečně neporušil.

„Už původní rozhodnutí Středočeského kraje zvedalo nejedno obočí nad použitými argumenty krajského úřadu. Kraj navíc nedokázal vysvětlit ani personální změny na přestupkovém oddělení. To nedodává na důvěře v nezávislost rozhodnutí krajského úřadu,“ vysvětlil nespokojenost Transparency International její vedoucí analytik Milan Eibl a poukázal na možnou podjatost krajského úřadu vzhledem k tomu, že ho ovládá hnutí ANO v čele s hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou.

Žaloba na ochranu veřejného zájmu

I pokud by ministerstvo spravedlnosti potvrdilo výrok středočeského krajského úřadu, stále existují možnosti, jak předsedu vlády dostat ve věci střetu zájmů před soud. Má je veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Oba mohou podat takzvanou správní žalobu na ochranu veřejného zájmu. Ani jedna z těchto institucí přitom tento krok na přímý dotaz týdeníku Euro nevyloučila.

„Obecně lze uvést, že nejvyšší státní zástupce má pravomoc podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, pokud shledá závažný veřejný zájem. Je třeba upřednostnit případné posouzení po linii státní správy. Správní žalobu nejvyššího státního zástupce je nutné chápat až jako poslední možnost ke zjednání případné nápravy,“ uvedl na dotaz týdeníku Euro mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.


Čtěte komentář: Babiš podváděl, ale nespáchal podvod. Co uchránilo premiéra před soudem?

Brífink Jana Novotného


Podobně reagoval i úřad ombudsmana. „V tuto chvíli ombudsmanka žádné kroky ve věci předmětného uzavřeného přestupkového řízení nečiní. Úvahy do budoucna ponechává otevřené,“ sdělila tisková mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková.

Nic také nebrání prozkoumání reálného střetu zájmů českého premiéra, tedy jestli jeho osobní zájmy skutečně mohou ovlivňovat výkon jeho veřejné funkce. To totiž krajský úřad odmítl v rozhodnutí o přestupku řešit. Své rozhodování omezil pouze na konstatování, zda premiér jako veřejný funkcionář porušil zákaz provozování médií podle zákona o střetu zájmů.

„Obecní úřady jsou příslušné k tomu, aby rozhodovaly o některých přestupcích dle zákona o střetu zájmů, nemají však příslušnost k tomu, aby závazně hodnotily, zda některý veřejný funkcionář je, či není ve střetu zájmů, takováto otázka není předmětem rozhodování ve správním (přestupkovém) řízení,“ konstatoval vedoucí oddělení přestupků středočeského krajského úřadu Petr Franěk.

V rámci přestupkového řízení navíc úřady mohly podle právního názoru středočeského hejtmanství zkoumat porušení předpisů pouze konáním, nikoli opomenutím. „Pouhé formální postavení ,osoby ovládající‘, bez toho, aby bylo ovládání skutečně vykonáváno konkrétním jednáním, nemůže být považováno za konání. Přestupek dle zákona o střetu zájmů přitom představuje přestupek čistě činnostní, nelze se jej dopustit opomenutím,“ zdůvodnil v rozhodnutí Petr Franěk.

Podstata střetu zájmů předsedy vlády ale spočívá v tom, že prostřednictvím svého svěřenského fondu může nepřímo ovládat firmy sdružené v holdingu Agrofert, a to především potenciálně. Už tato možnost přitom podle zákona o obchodních korporacích umožňuje považovat danou osobu za ovládající.

Skutečný majitel holdingu

Konflikt zájmů tak pro českého premiéra může mít ještě mnohem závažnější důsledky než jen přestupkové řízení.

Pirátská strana v této souvislosti zvažuje podání trestního oznámení na předsedu vlády právě kvůli tomu, že podle jejich názoru stále ovládá holding Agrofert, a to především potenciálně. Podle Pirátů se tedy premiér i holding Agrofert dopustili podvodného jednání při získávání veřejných zakázek, ačkoli by na ně jako společnost předsedy vlády neměl mít podle zákona o střetu zájmů nárok.

 Agrofert, ilustrační foto

Skutečným majitelem Agrofertu je podle vlastních záznamů společnosti stále předseda vlády Andrej Babiš. Sám Agrofert ho zapsal jako „konečného uživatele výhod“ do slovenského rejstříku partnerů veřejného sektoru, který slouží stejnému účelu jako česká neveřejná evidence skutečných majitelů.

„Konečný uživatel výhod“ je slovenský termín pro skutečného majitele společnosti. A tím je podle slovenského rejstříku v případě Agrofertu v první řadě Andrej Babiš, poté předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša, člen představenstva holdingu a Babišův dlouholetý právník Alexej Bílek, poté i Babišova manželka Monika a právník Agrofertu Václav Knotek.


Zeman loni odmítal, že by Babišovi mohl udělit abolici. Podle Hradu názor nezměnil

 Český prezident Miloš Zeman


„Na stejnou otázku, kdo skutečně vlastní Agrofert, tak holding odpovídá rozdílně v Česku a na Slovensku,“ vysvětluje protikorupční expert Pirátské strany Janusz Konieczny. U veřejných zakázek v hodnotě nad dva miliony korun přitom musí podle zákona soutěžitel v Česku předložit údaje o svém skutečném vlastníkovi. A Agrofert v Česku (na rozdíl od Slovenska) Andreje Babiše jako svého skutečného majitele skrývá.

Podle Pirátů spočívá snad nejvýraznější střet zájmů premiéra s jeho zisky z Agrofertu při jeho účasti na jednání Evropské rady, kde se rozhoduje například o výši zemědělských dotací velkým podnikům. Babiš tak může díky své pozici premiéra ovlivňovat, jak velkou podporu získá Agrofert z evropských peněz. Budoucí zisky holdingu po případném zrušení svěřenského fondu (což může Babiš udělat podle statutu svěřenského fondu kdykoliv) automaticky plynou do vlastnictví Andreje Babiše.

Šarochovi navzdory: nejvyšší státní zástupce zřejmě obnoví trestní stíhání premiéra
Státní zástupce Jaroslav Šaroch

Dále čtěte:

Komentář: Agrofert ukázal, že má co skrývat

Zadlužení Agrofertu u bank prudce narostlo, dosahuje už 44 miliard

Agrofert omezí investice, zaměří se na snížení dluhů

Babišův střet zájmů: auditoři EU zkoumají dokumenty ve Státním zemědělském fondu

Andrej I. Nedotknutelný. Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se natahuje

Politika dotací skosila třetinu evropských rodinných farem. Peníze shrábl Agrofert a spol.

 Film Selský rozum nabízí mimo jiné podrobné vysvětlení toho, proč na českých polích roste ve výrazném podílu řepka