Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Pomozte ochránit uživatele internetu a zachovat svobodný internet

12. září se bude v Evropském parlamentu hlasovat o evropské směrnici o autorském právu.…

Konference o coworkingu TechoCon 2018

Kanceláře se čím dál rychleji mění, práce v nich stejně tak. Jak funguje moderní…

Konec výmluvám a začátek mluvení anglicky se blíží!

Lidský druh je mistrem ve vymlouvání se. Vymlouváme se na počasí, na únavu, na děti, na…

Duda podepíše kontroverzní zákony. Evropské komisi navzdory

20. prosince 2017, 18:57 - čtk
20. prosince 2017, 18:57

Polský prezident Andrzej Duda dnes oznámil rozhodnutí podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém, které kritizuje Evropská unie. Zákony o nejvyšším soudu a soudcovské radě posilují vliv vládnoucích politiků na obsazení soudů a podle kritiků jsou šité na míru současné konzervativní vládě.

Evropská komise došla k závěru, že v Polsku kvůli soudní reformě hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Duda v létě vetoval dva ze tří zákonů schválených parlamentem ovládaným konzervativně nacionalistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS), z níž sám vzešel. Normy umožňující vládě rozhodnout o obsazení nejvyššího soudu či svěřující obsazení klíčové soudcovské rady dolní parlamentní komoře Sejmu narazily na tvrdý odpor opozice a kritiku z Bruselu. Poté předložil zákonodárcům vlastní návrhy, které označil za kompromisní a parlament je začátkem prosince schválil.

„Ty zákony se velice, velice liší od těch, které jsem vetoval v červenci,“ prohlásil dnes v projevu ve varšavském prezidentském paláci. Zákon o nejvyšším soudu podle něho například zvyšuje počet jeho členů i rozšiřuje počet jeho komor, čímž se podle Dudy zrychlí soudní řízení.


Polsko: vláda vztyčeného prostředníku


Podle právních expertů však ani prezidentova verze zákonů zcela neodstraňuje obavy z možného politického ovlivňování práce vrcholného justičního orgánu Polska. Například o složení soudcovské rady bude stejně jako v zamítnuté verzi napříště místo samotných soudců rozhodovat Sejm, v němž má PiS pohodlnou většinu.

„Pokud jde o zákon o KRS (soudcovské radě), tak s nevolí slýchám spoustu názorů elit, včetně elity soudcovské, že ten zákon údajně zpolitizuje KRS,“ prohlásil Duda, který v projevu odmítl kritické názory na adresu reformy podpořené PiS. Dodal, že soudy mají sloužit obyvatelům a to byl hlavní cíl reformy.

Nejvyšší soudcovské rady fungují i v některých jiných evropských zemích. Mimo jiné ale nejsou zřízeny v Česku nebo Německu, kde správu soudnictví zajišťuje převážně moc výkonná řízená politiky.

Spor Polska a EU o nejvyšší soud a radu se rozhořel v červenci

12. července 2017 - Vládní většina v Sejmu, tedy v dolní komoře polského parlamentu, schválila novelu ústavy o Zemské soudcovské radě (KRS). Rozhodující část dosavadní rady volili samotní soudci, napříště má tento orgán volit Sejm, což vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) odůvodňuje tím, že od pádu komunismu se justice sama nedokázala očistit od zkompromitovaných soudců. Kritici označili krok strany PiS, která má v Sejmu i Senátu většinu, za snahu o ovládnutí dosud nezávislé justice.

13. července 2017 - Poslanci strany PiS přišli s návrhem zákona o polském nejvyšším soudu, který vyvolal hlasitou kritiku soudců i opozice jako další krok k posílení vlivu vládních politiků na justici. Soud, který má v současnosti více než 80 soudců, je nadřízeným orgánem pro civilní, trestní i vojenské soudy a může rušit či opravovat jejich verdikty. Podle návrhu budou odvoláni všichni soudci, kterým neudělí výjimku ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Za odvolané soudce pak ministr vybere nástupce.

18. července 2017 - Polský prezident Andrzej Duda překvapivě pohrozil, že bude vetovat právě projednávaný zákon o nejvyšším soudu, pokud se nezmění kontroverzní soudní reforma. Proti soudní reformě protestoval také dav demonstrantů, který se sešel před prezidentským palácem.

19. července 2017 - Evropská komise (EK) uvedla, že poslední návrhy změn soudního systému v Polsku, které projednává polský parlament, výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński výzvu označil za politický akt a řekl, že by se EU neměla do záležitosti vměšovat.

20. července 2017 - Sejm schválil kontroverzní zákon o nejvyšším soudu. Pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo.

22. července 2017 - Senát podle očekávání schválil bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu. V Polsku proti reorganizaci nejvyššího soudu pokračovaly protesty.

24. července 2017 - Prezident Duda se rozhodl vetovat dva kontroverzní zákony o nejvyšším soudu a o soudcovské radě, které prosadila vládní strana PiS.

25. července 2017 - Duda podepsal jeden z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice. Potvrzený zákon mění fungování obecných soudů v zemi - ministru spravedlnosti dává právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti zároveň generálním prokurátorem.

29. července 2017 - Evropská komise oficiálně zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Polské úřady reagovaly prohlášením, že komise překračuje své kompetence. Stalo se tak poté, co v polském úředním věstníku byl zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost soudů.

15. listopadu 2017 - Evropský parlament ve Štrasburku schválil nezávaznou rezoluci obsahující výhrady ke stavu právního státu v Polsku a vyzývající polské úřady k respektování hodnot EU.

8. prosince 2017 - Sejm většinou hlasů schválil návrh zákona o nejvyšším soudu, předložený prezidentem Dudou. Vládní PiS následně prosadila i přijetí zákona o soudcovské radě. Zákon umožní vládní straně a prezidentovi ukončit ústavní mandát 15 soudců v radě a nahradit je novými členy, které nevybere již soudcovská samospráva, ale Sejm. PiS tak získá většinu v radě, která rozhoduje o jmenování do všech soudů v zemi.

20. prosince 2017 - Evropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU. Německo a Francie avizovaly, že postup EK podpoří, Maďarsko naopak hodlá krok, který podle něj porušuje suverenitu Polska, vetovat.

- Polský prezident Duda se rozhodl podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém, které kritizuje EU.

Přečtěte si také:

Eurokomisař nepřímo kritizoval plán V4. Migraci pouhé peníze za mořem neudrží, tvrdí

Polský prezident usiluje o kontrolu nad soudci, Brusel návrh posoudí

Další rána pro demokracii v Polsku. Vláda svazuje nevládní organizace



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Máte alergii na podzim?
Studenti a podnikání: 6 věcí, na které si dát pozor
Kolik vás bude stát, když vám ukradnou peněženku?
Nabídka ropy roste na rekordní úrovně
O kolik se od ledna zvýší důchody?
Auta
Elektrický VW I.D. Buzz Cargo zastane roli řidiče i…
Od Felicie po Octavii RS: 10 nejlepších ojetin značky Škoda
Opel Combo Life je zajímavá alternativa k MPV (české ceny + první jízdní dojmy)
Jaguar E-Type, Range Rover a Land Rover Series I: Za volantem britských klasiků
Práva poškozených při dopravní nehodě: Krácení odškodnění pro nepřivolání policie
Technologie
Samsung dorovnává Huawei: Galaxy A7 je smartphone se třemi kamerami a čtečkou otisků na boku
Nvidia GeForce RTX 2080 a RTX 2080 Ti definitivně venku. Co o nich říkají recenze?
Sony vzkřísilo legendu: znovu vydá první PlayStation s HDMI a dvacítkou her
Jaké funkce Microsoft odstraní z Windows 10 v rámci aktualizace October 2018 Update?
Vyjdou 7nm procesory AMD s jádry Zen 2 až v druhé polovině roku 2019?
Hry pro příležitostné hráče