Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Nezaměstnanost je nízká, poptávka po personalistech vysoká

Nezaměstnanost v ČR se už spoustu měsíců drží na minimu. Od roku 2014 s občasnými výkyvy…

Oslavy výročí vzniku ČSR potrvají celý měsíc od 28. září

Národní oslavy 100 let Československa začnou 28. září znovuspuštěním staroměstského…

Průlom v pohledu na alternativní medicínu

Informace o předání petice na podporu biotroniky do Poslanecké sněmovny a Senátu…

Česko má vládu s důvěrou. Podpořili ji poslanci ANO, ČSSD a komunisté

12. července, 08:12 - čtk, red
12. července, 08:12

Menšinová vláda ANO a ČSSD získala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak 264 dní po volbách. Česko ještě nikdy ve své historii nečekalo na tento okamžik déle. Dlouhé bylo i samotné jednání poslanců, které trvalo 16 hodin. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš požádal o důvěru pro svůj kabinet ve středu ráno, po celodenním maratonu projevů se poslanci dostali k hlasování až bezmála hodinu po půlnoci.

Opozice považuje za alarmující, že poprvé od roku 1989 se na vládní moci podílejí komunisté a že v čele vlády stojí trestně stíhaný premiér. První Česká republika, která fungovala od roku 1993, podle středopravicových stran dneškem skončila. Obávají se, že dosavadní polistopadový vývoj je ohrožen. Vládní politici spolu s komunisty zase argumentují tím, že končí vleklá povolební nejistota a země už potřebovala stabilní vládu s důvěrou.

Babišův kabinet získal ve dvousetčlenné dolní komoře 105 hlasů od zákonodárců ANO, ČSSD a KSČM. Proti bylo 91 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. K vyslovení důvěry stačila nadpoloviční většina přítomných poslanců. Z vládních zákonodárců odmítl vyslovit Babišovu kabinetu důvěru pouze bývalý úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec, který se jednání nezúčastnil, kvůli pobytu v zahraničí chyběl i poslanec ANO Jiří Mašek. Nečekaně nehlasoval ani komunista Zdeněk Ondráček. Z opozičního tábora chyběl jen Petr Pávek (STAN).

Opoziční poslanci vládu mnoho hodin kritizovali, protestovat přišlo i několik stovek demonstrantů, kteří se sešli na Malostranském náměstí a večer se přesunuli před budovu Sněmovny. Kritikům vadí hlavně fakt, že poprvé v polistopadové historii je vláda závislá na aktivní podpoře komunistů. Poukazovali i na trestní stíhání premiéra a informace, že Babiš spolupracoval s komunistickou StB, což premiér odmítá.


Přečtěte si komentář Pavla Párala: Čí je vláda


Hned ráno přišel do Sněmovny podpořit vládu prezident Miloš Zeman. Poté mluvil Babiš, během hodiny a 40 minut prezentoval a obhajoval vládní program. Opozice naopak podrobila jeho tým a její programové prohlášení po mnoho hodin kritice, která několikrát vyústila v ostré osobní polemiky.

Jednání Sněmovny provázely od rána až hluboko do noci protesty. Na Malostranské náměstí dorazily stovky lidí. Demonstranti dávali najevo především nesouhlas s tím, že vládu podpořili komunisté, některé transparenty a hesla kritizovaly Zemana, hnutí ANO či Babiše. Lidé si s sebou přinesli píšťalky, vlajky, transparenty a fotografie lidí, které komunistický režim popravil. Večer se přesunuli přímo před budovu dolní komory ve Sněmovní ulici, hlasité skandování a pískot byl slyšet i sídle dolní komory.

Dvě hodiny před půlnocí vyšel před Sněmovnu i Babiš. Když ho účastníci vypískali a házeli po něm předměty, vrátil se po krátké chvíli zpátky do budovy. Poté se pustil do ostré polemiky s předsedou poslanců TOP 09 Miroslavem Kalouskem, kterého mimo jiné označil za zloděje a ožralu. Konflikt obou rivalů bude mít zřejmě soudní dohru, protože Kalousek se chce proti Babišovým tvrzením, které označil za pomluvy, bránit v civilním sporu.

Poprvé s komunisty

- V dosavadních hlasováních Sněmovny o důvěře vládě podpořili komunisté v historii samostatné ČR kabinet jen jednou, a to v létě 2013 v případě týmu Jiřího Rusnoka, i přes jejich hlasy ale tehdy důvěru nezískal. Čtyřikrát se poslanci KSČM zdrželi hlasování (vláda Miloše Zemana 1998, Stanislava Grosse 2004, Jana Fischera 2009 a Bohuslava Sobotky 2014), při zbylých sedmi hlasování o důvěře byla strana proti.

- Po pádu režimu v listopadu 1989 mnozí předpovídali komunistům postupný úpadek. Ti však nejenže nezanikli, ale naopak se stali stranou, která ve Sněmovně dosud nikdy nechyběla. KSČM ale na celostátní úrovni zůstávala v opozici, její koaliční potenciál na vládní úrovni nebyl v uplynulých téměř 30 letech příliš velký.

- Komunisté mají nejsilnější členskou základnu z politických stran v ČR - ke konci roku 2017 měli přes 37 tisíc členů. Ještě v roce 1998 však bylo komunistů 140 tisíc, v roce 1992 dokonce přes 350 tisíc. Věkový průměr základny stoupl ze 70 let v roce 2008 na nynějších asi 75 let.

- V loňských volbách do Sněmovny skončila KSČM na pátém místě, když získala jen 7,76 procenta a 15 poslaneckých mandátů. Byl to nejhorší výsledek strany od jejího založení v roce 1921. Přesto jedna z místopředsednických funkcí v dolní komoře připadla v listopadu 2017 opět šéfovi KSČM Vojtěchu Filipovi, který je dosud jediným komunistickým politikem, který získal tak vysokou státní funkci. Místopředsedou dolní komory byl i v letech 2002 až 2006, 2006 až 2010 a 2013 až 2017.

- V uplynulých letech si KSČM ve volbách do Sněmovny udržovala většinou pozici třetí nejsilnější strany, bylo tomu tak například i v roce 2013, kdy komunisté získali 14,91 procenta hlasů a 33 mandátů. V roce 2010 strana skončila až čtvrtá se ziskem 26 mandátů.

- Zatím největší úspěch ve sněmovních volbách KSČM zaznamenala v roce 2002, kdy pro ni hlasovalo téměř 900 tisíc lidí (18,5 procenta), straně připadlo 41 křesel. Tehdy poprvé komunisté získali i zastoupení ve vedení dolní komory - místopředsedou se stal Filip, od října 2005 předseda KSČM (funkci obhájil i na dubnovém sjezdu, přestože čelil silné vnitrostranické kritice za špatný volební výsledek).

- Pod jeho vedením komunisté zvýšili svůj vliv, a to především před volbami v roce 2006, kdy ve Sněmovně často fungovala nepsaná hlasovací koalice ČSSD a KSČM, přestože vládu premiéra Jiřího Paroubka oficiálně tvořili kromě jeho sociálních demokratů lidovci a US-DEU.

- Významným mezníkem se pro komunisty staly krajské volby v říjnu 2008, po nichž se díky koalicím s vítěznou ČSSD v některých krajích poprvé od roku 1989 podíleli na výkonné moci. V Ústeckém kraji mají od roku 2012 hejtmana, kterým je už druhé volební období Oldřich Bubeníček (v roce 2015 krátce vedla Karlovarský kraj komunistická první náměstkyně Eva Valjentová). Na severní Moravě dosáhli komunističtí politici i do primátorského křesla (Karviná a Havířov).

- K výrazným postavám strany patřil i Miroslav Grebeníček, který ji vedl přes 12 let (1993 až 2005); za jeho éry se komunisté stali stabilně třetí nejsilnější stranou, s níž však nikdo nechtěl otevřeně spolupracovat. V parlamentních kuloárech však v minulosti s komunisty vyjednávaly všechny strany a jejich hlasy například sehrály důležitou roli v prvním zvolení Václava Klause prezidentem v roce 2003.

- Ve volbách do Senátu bývá KSČM tradičně málo úspěšná, v současnosti má pouze jednoho senátora. Nejvíce, po dvou zástupcích v horní parlamentní komoře, měla strana po volbách v letech 1996 a 1998.

- V krajských volbách v roce 2016 obsadila KSČM s celkovým ziskem 86 mandátů třetí příčku za ANO a ČSSD (v roce 2012 strana získala 182 mandátů).

- Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 získala KSČM tři mandáty z celkových 21 a byla po ANO, TOP/STAN a ČSSD čtvrtá nejúspěšnější v pořadí.

- Ustavující sjezd KSČM se konal 31. března 1990. Již předtím v prosinci 1989 sjezd Komunistické strany Československa (KSČ) rozhodl o vytvoření územní organizace komunistů v Čechách a na Moravě. Až do 7. dubna 1992 pak byla KSČM spolu s komunisty na Slovensku členkou federativní Komunistické strany Československa (KSČS). KSČM navazuje na činnost totalitní Komunistické strany Československa (KSČ), která vznikla v roce 1921 oddělením levicové frakce z tehdejší sociální demokracie.

Dále čtěte:

Komentář: Vláda jako z betonu

Chovanec ruku pro vládu nezvedne. Vadí mu slabá pozice ČSSD a spolupráce s komunisty

Hamáček převzal ministerstvo zahraničí. Babiš okolnosti jmenování nevysvětlil

Kdo je Jan Kněžínek? Vládní prošetřovatel, který očistil Babiše

Komentář: Jedno zbytečné referendum

Komentář: Andrej na pásce



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Taky už vám přišel spam, že si vás někdo natočil?
Trumpovy obchodní války a proměna čínské ekonomiky
S novým školním rokem se shánějí pronájmy. Na co si dát pozor?
Od 1. října se zpřísňují podmínky k získání hypotéky!
S čím při změně zdravotní pojišťovny nepočítejte?
Auta
Právě vychází časopis Auto motor a sport 10/2018
Automobilka Lotus nemůže najít své první auto. Žádá proto o pomoc každého z vás
Co ukáže Škoda v Paříži? Vision RS, Kodiaq RS, Karoq Sportline i Alexu
Donald Trump se dočkal. Jeho nová limuzína je konečně hotová
Poprvé za volantem Audi Q3 2019: Je prostornější, líp jezdí a vypadá jako zmenšená Q8
Technologie
Nedostupnost čipů Intel udeřila. Procesory Coffee Lake jsou vyprodané, ceny vystřelily
Office 2019 byl uvolněn pro první firmy. Jaké novinky nabízí?
VDSL skokově zrychluje. Místo 20 Mb/s můžete mít až pětinásobek
Potvrzeno: eSIM míří do Česka, T-Mobile bude podporovat nejen nové iPhony
Apple koupil Shazam. Aplikaci pro rozpoznávání písniček bude zdarma a bez reklam
Hry pro příležitostné hráče