
Nepřehlédněte
Výběr zpráv Protextu ČTK
Protext ČTK
Post první místopředsedkyně Rady pro vědu, výzkum a inovace nabídl Andrej Babiš bývalé ministryni školství Miroslavě Kopicové, která tuto funkci zastávala do roku 2014.
Do čela Rady pro vědu, výzkum a inovace, kterou v minulé vládě vedl šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, se nově postavil sám premiér Andrej Babiš. Ale vzhledem k jeho zaneprázděnosti se znovu stane klíčovou funkce prvního místopředsedy rady. Ten, kdo ji bude zastávat, získá největší vliv na podobu české vědy v nové vládě a bude mít významné slovo při rozdělování desítek miliard ze státního rozpočtu.
Oficiální nabídku na tento post už od Babiše dostala Miroslava Kopicová, bývalá ministryně školství ve vládě Mirka Topolánka a Jana Fischera. Funkci první místopředsedkyně už zastávala s pauzami od roku 2006 do roku 2014.
Čtěte: Česko má novou vládu. Zeman jmenoval Babišův kabinet
„Já jsem byla panem Babišem oslovena, abych do rady vstoupila a nejlépe ji vedla. Myslí si, že bych té radě dala to, co je potřeba,” potvrdila týdeníku Euro Miroslava Kopicová. „Jestli ji nakonec povedu, je otázka volby. Rada má 17 členů a je na nich, koho si vyberou,” doplnila.
Kopicová už dokonce začala podle informací týdeníku Euro shánět nové kolegy do rady. Oslovila už několik vědců, aby se stali členy jejího nového týmu při Úřadu vlády.
Babiše neznám
S Babišem se dosud potkala jen několikrát. „Proč si mě vybral, nevím. Neznám ho,” uvedla exministryně. Už loni ale vystoupila na konferenci Institutu pro politiku a společnost, který Babiš založil.
Ve veřejném prostoru zaujala Kopicová už před rokem 2006. Jako šéfka Národního vzdělávacího fondu, který založilo ministerstvo práce a sociálních věcí, si dokázala vydělat na poloviční úvazek 100 tisíc hrubého měsíčně, resp. až 1100 korun za hodinu.
Její nadstandardní odměny tak tehdy byly předmětem veřejné kritiky opozice i médií. Jako ředitelka Národního vzdělávacího fondu působí Kopicová dodnes.
Část vědecké obce Kopicovou kritizuje také kvůli podpoře systému takzvaného „kafemlejnku“, který kladl důraz na počet vědeckých prací, nikoli na jejich kvalitu.
„Nám vadí, že byla spjatá s nástupem tohoto způsobu hodnocení vědy. To znamená systému, který mechanicky přepočítával vědecké body na peníze, což napáchalo značné škody,” upozorňuje Michael Komm, český fyzik a místopředseda spolku Věda žije, který v posledních letech proti takzvanému kafemlejnku hlasitě vystupoval. Takzvaný kafemlejnek měl v minulosti značný dopad na pověst české vědy, ale i na zbytečné plýtvání peněz z rozpočtu na vědu.
Koho jste si zvolili, toho máte:
Blekota, šiřitelka poplašných zpráv a sběratel titulů. Přečtěte si, kdo jsou Okamurovi poslanci
Čtěte také
Trumpův muž Giuliani zesiluje tlak na Ukrajinu. Vydal se do Kyjeva pro nové informace
Navzdory proceduře ústavní žaloby, kterou zahájili opoziční demokraté v americkém…
před 5 hodinami
Sturgeonová chce další referendum o skotské nezávislosti. Johnson to odmítá
Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová chce příští týden podniknout první kroky k…
před 6 hodinami
Poločas rozpadu: vláda selhává i v tom, co považuje za své priority
Babišův kabinet je v půlce běhu. Ve dvou letech vládnutí stihl rozdat sociální dárky a…
před 8 hodinami
Segregace v supermarketu: Edeka zavedla speciální pokladny pro Němce a Poláky
Pobočka supermarketu Edeka v Chotěbuzi zavedla pokladny s přednostním právem pro Němce a…
13. prosince 2019
Čistý zisk bank stoupl letos o 7,7 miliardy korun. Bilanční suma se přehoupla přes osm bilionů
Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o…
13. prosince 2019
Sdílení
Hodnocení

Děkujeme za Vaše hodnocení