Babiš si vybral svou pravou ruku pro vědu: exministryni Kopicovou

Post první místopředsedkyně Rady pro vědu, výzkum a inovace nabídl Andrej Babiš bývalé ministryni školství Miroslavě Kopicové, která tuto funkci zastávala do roku 2014.

Do čela Rady pro vědu, výzkum a inovace, kterou v minulé vládě vedl šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, se nově postavil sám premiér Andrej Babiš. Ale vzhledem k jeho zaneprázděnosti se znovu stane klíčovou funkce prvního místopředsedy rady. Ten, kdo ji bude zastávat, získá největší vliv na podobu české vědy v nové vládě a bude mít významné slovo při rozdělování desítek miliard ze státního rozpočtu.

Oficiální nabídku na tento post už od Babiše dostala Miroslava Kopicová, bývalá ministryně školství ve vládě Mirka Topolánka a Jana Fischera. Funkci první místopředsedkyně už zastávala s pauzami od roku 2006 do roku 2014.

Čtěte: Česko má novou vládu. Zeman jmenoval Babišův kabinet

„Já jsem byla panem Babišem oslovena, abych do rady vstoupila a nejlépe ji vedla. Myslí si, že bych té radě dala to, co je potřeba,” potvrdila týdeníku Euro Miroslava Kopicová. „Jestli ji nakonec povedu, je otázka volby. Rada má 17 členů a je na nich, koho si vyberou,” doplnila.

Kopicová už dokonce začala podle informací týdeníku Euro shánět nové kolegy do rady. Oslovila už několik vědců, aby se stali členy jejího nového týmu při Úřadu vlády.

Babiše neznám

S Babišem se dosud potkala jen několikrát. „Proč si mě vybral, nevím. Neznám ho,” uvedla exministryně. Už loni ale vystoupila na konferenci Institutu pro politiku a společnost, který Babiš založil.

Ve veřejném prostoru zaujala Kopicová už před rokem 2006. Jako šéfka Národního vzdělávacího fondu, který založilo ministerstvo práce a sociálních věcí, si dokázala vydělat na poloviční úvazek 100 tisíc hrubého měsíčně, resp. až 1100 korun za hodinu.

Její nadstandardní odměny tak tehdy byly předmětem veřejné kritiky opozice i médií. Jako ředitelka Národního vzdělávacího fondu působí Kopicová dodnes.

Část vědecké obce Kopicovou kritizuje také kvůli podpoře systému takzvaného „kafemlejnku“, který kladl důraz na počet vědeckých prací, nikoli na jejich kvalitu.

„Nám vadí, že byla spjatá s nástupem tohoto způsobu hodnocení vědy. To znamená systému, který mechanicky přepočítával vědecké body na peníze, což napáchalo značné škody,” upozorňuje Michael Komm, český fyzik a místopředseda spolku Věda žije, který v posledních letech proti takzvanému kafemlejnku hlasitě vystupoval. Takzvaný kafemlejnek měl v minulosti značný dopad na pověst české vědy, ale i na zbytečné plýtvání peněz z rozpočtu na vědu.

Koho jste si zvolili, toho máte:

Blekota, šiřitelka poplašných zpráv a sběratel titulů. Přečtěte si, kdo jsou Okamurovi poslanci