Apple a ti druzí. Největší firmy drží v daňových rájích desítky bilionů

29. května 2017, 11:13  -  Daniel Džmuráň
29. května 2017, 11:13

Ve snaze omezit daňovou zátěž využívají největší korporace služby daňových rájů ve stále větším rozsahu. Jen padesátka největších amerických firem drží v offshorových destinacích nejméně 1,6 bilionu dolarů (37,8 bilionu korun). Další miliardy utrácejí za lobbing, jenž se těší návratnosti v řádech stovek procent. Na nepříznivý jev, na nějž doplácí významnou měrou ty nejchudší státy světa, upozorňuje nová studie mezinárodní organizace Oxfam.

Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají stále více. Již v lednu tohoto roku, ne náhodou těsně před zahájením Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, vydala organizace Oxfam publikaci, v níž před nepříznivým vývojem varovala. Podle této studie ovládá jedno procento nejbohatších lidí světa dohromady vyšší majetek než zbývajících 99 procent populace.

Ještě více zarážející je však druhý odhad: polovinu veškerého majetku na Zemi ovládá pouhých osm lidí. Ještě v roce 2016 by se přitom na polovinu světového majetku muselo složit 62 nejbohatších jedinců. Nové informace, jež během loňska vypluly na povrch ohledně skutečného rozsahu chudoby v Číně a Indii, dvou nejlidnatějších zemích světa, však přinutily odhad majetku dolní poloviny lidstva přehodnotit, což mezeru mezi nejbohatšími a chudými ještě více rozevřelo.

Ráje pro giganty

Příčin rostoucí majetkové nerovnosti je celá řada. Jednu z hlavních rolí však hrají právě daňové ráje, jež kromě jiného poskytují korporacím i majetným jednotlivcům příležitost vyhnout se spravedlivému zdanění. Podle nové publikace organizace Oxfam drží jen padesátka největších amerických firem v daňových rájích majetek v hodnotě 1,6 bilionu dolarů (37,8 bilionu korun).

Pomáhají jim v tom propracované struktury dceřiných společností čítající celkem nejméně 1751 firem. Tato částka přitom odráží pouze legálně držená aktiva, a představuje tak jen spodní hranici reálné hodnoty majetku spravovaného ve výhodném offshorovém režimu.

Žebříčku firem s nejvyšší hodnotou offshorových aktiv vévodí technologický koncern Apple, jenž spravuje v daňových rájích majetek v hodnotě přes 200 miliard dolarů (4,7 bilionu korun). Těsně za ním se nachází farmaceutická společnost Pfizer se 194 miliardami dolarů (4,6 bilionu korun). Pomyslnou hranici 100 miliard dolarů uložených v daňových rájích překračují ještě Microsoft a General Electric.

V první desítce je pak s větším odstupem doplňují další technologické společnosti (IBM, Alphabet a Cisco), dvojice farmaceutických koncernů Merck a Johnson & Johnson a těžební společnost Exxon Mobil. Jen tato desítka firem má v daňových rájích uložena aktiva v hodnotě více než 974 miliard dolarů (23 bilionů korun).

Díra se prohlubuje

Držení aktiv odkloněných skupinou padesáti největších korporací do daňových rájů stojí dle odhadů Oxfamu americkou státní kasu každoročně nejméně 135 miliard dolarů (3,2 bilionu korun) v ušlých daňových příjmech. To je mimochodem částka, která v roce 1968 tvořila celou výdajovou stranu federálního rozpočtu. Tyto chybějící peníze je pak vláda nucena v rozpočtu nahradit z jiných zdrojů, a často tak činí pomocí daní ze spotřeby (například DPH), jež dopadají nejcitelněji na nejnižší vrstvy obyvatel.

Obrovské ztráty daňových příjmů se však neomezují pouze na domácí ekonomiku. Naprostá většina z velkých korporací působí přímo či nepřímo rovněž v mnohých rozvojových zemích. A také zde, na trzích s často sotva fungující ekonomikou a nedostačujícím regulatorním a institucionálním rámcem, využívají služby daňových rájů k optimalizaci nákladů.

Dopady jsou alarmující. Podle odhadů OSN ztrácí ekonomiky rozvojových zemí kvůli využívání offshorových služeb na daních každoročně kolem 100 miliard dolarů (2,4 biliony korun), tedy zhruba stejně, kolik posílají vyspělé země do rozvojového světa rok co rok ve formě finanční pomoci. Podle Oxfamu by podobná částka dokázala zaplatit vzdělání téměř miliardy obyvatel v sedmačtyřiceti nejchudších zemích světa nebo pokrýt náklady na základní zdravotní péči a pitnou vodu pro 2,2 miliardy lidí.

Tisícinásobná návratnost lobbingu

Správa aktiv v daňových rájích s sebou pochopitelně nese také své náklady. Jejich služeb tak mnohem efektivněji mohou využívat firmy větší a disponující vyšším kapitálem. Výsledkem je tak situace, kdy největší a nejziskovější korporace získávají stále lepší podmínky a podléhají nižšímu efektivnímu zdanění než ostatní hráči. Propast mezi nimi a méně majetnými konkurenčními subjekty se tak nadále prohlubuje.

Oxfam
OXFAM Interational je mezinárodní konfederací dvaceti charitativních organizací, jež byla založena v anglickém Oxfordu roku 1942 s cílem zmírnit hladomor s rozvojovém světě. Primární zaměření na potravinovou pomoc se během let rozrostlo o aktivity bojující za zajištění zdravotní péče a vzdělání či dodržování lidských práv. Její hlavní misí je v současnosti boj s globální chudobou. Nedílnou součástí činnosti organizace je rovněž výzkumná činnost. Více informací na webu.

Nejsou to však pouze daňové ráje, skrze něž velké korporace získávají výhody ve srovnání s menšími konkurenty. Další kapitolou je lobbing, pomocí něhož se firmy snaží vyjednat daňové úlevy a další ústupky. Také zde hrají klíčovou roli náklady, jež jsou společnosti do lobbingu schopny investovat. Studie Oxfamu uvádí, že padesátka největších firem utratila mezi lety 2009 a 2015 za lobbing 2,5 miliardy dolarů (59,1 miliardy korun). Především lobbování za daňové úlevy je přitom mimořádně efektivní. Každý jeden takto vynaložený dolar se firmám dle odhadů vrátí v podobě 1200 dolarů ušetřených na dani.

Jak vyšší efektivita ve využívání daňových rájů, tak dostatek kapitálu pro investice do lobbingu pak velkým korporacím napomáhají k výrazným daňovým úsporám. Oxfam připomíná, že ona padesátka největších firem čelila v období 2009 až 2015 efektivní dani ve výši 25,9 procenta, tedy o 9,1 procenta méně, než činila standardní korporátní daň (tj. 35 procent). Netřeba dodávat, že menší společnosti se z podobných úspor těšit nemohou.

Dále čtěte:

Kde vyperou Rusové i sami sebe. Na Kypru dostanou po půl roce občanství

Zázračná produktivita. Německé banky vydělávaly hlavně v daňových rájích

Nizozemské holdingy české podnikatele už netáhnou


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kvíz: Poznáte tato auta podle fotografie?
Češi si s GDPR neví rady, až 65 % e-shopů stále není připraveno
Hypoték se poskytuje méně. Proč?
Cestovní doklady na dovolenou ve 12 otázkách a odpovědích
Jak si může důchodce zvýšit příjmy?
Auta
Na návštěvě Jaguar Land Rover Classic Centre v Essenu. Tak…
Obytný VW California slaví 100 000 exemplářů vyrobených v továrně v Hannoveru
Hamburk zavírá dvě ulice dieselům, lidé čekají chaos. Totální nesmysl, tvrdí odborník
Škoda Karoq má dalšího sourozence. Nový Volkswagen Tharu ale nemíří jen do Číny
Kvíz: Poznáte tato auta podle fotografie?
Technologie
10 největších filmových nesmyslů, které jsou ajťákům pro smích
Facebook a Evropský parlament. Jak Zuckerberg (ne)vysvětlil ochranu uživatelských dat
Měníme peníze na dovolenou: 7 triků směnáren
Vyzkoušejte simulátor hackování. Netradiční hra Hacknet je teď zdarma
Nebezpečný malware VPNFilter napadl již 500 000+ routerů a NASů
Hry pro příležitostné hráče