Vstup zakázán. Kromě Chrenka nikdo do státního lesa nesmí - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Vstup zakázán. Kromě Chrenka nikdo do státního lesa nesmí

,

Státní krušnohorskou oboru u Flájí si pronajímá známý miliardář za 2,2 milionu ročně. Kvůli tokajícím tetřívkům dovnitř nikoho nepustí.

Češi zase začali objevovat krásu procházek v přírodě. Jiné zpestření současná protichřipková karanténa ani nenabízí. I proto se v posledních týdnech množí turisté a cyklisté také u krušnohorské přehrady Fláje nad Litvínovem. „Mysleli jsme, že aspoň teď by mohli otevřít, ale zase nic,“ krčí rameny zhruba pětačtyřicetiletý muž s dcerou, který sem před Velikonocemi dorazil z Mostu. Jejich procházka skončila u masivní brány.

Za ní se skrývá lesnaté území o rozloze 1930 hektarů patřící státnímu podniku Lesy ČR. Dřív oblíbené mezi pěšími, běžkaři a především cyklisty. Od roku 2012 je v pronájmu firmy, jíž po dvou letech fúzoval do své akciové společnosti Zámek Koloděje miliardář Tomáš Chrenek. V posledních letech se obora otevírá v červenci, říjnu a listopadu, pokaždé pouze na tři dny.

A přestože proti takovému oplocení státního lesa, který není národním parkem ani nijak extrémně chráněnou lokalitou, bojují lidé i starostové z okolí, brány ani vysoké ploty to nezbořilo.

Jestli se situace změní od roku 2022, kdy končí současná nájemní smlouva, se rozhoduje nyní. „My chceme, aby lidi mohli chodit do lesa,“ apeluje Petr Červenka, starosta Meziboří. A radní ústeckého hejtmanství Martin Klika (ČSSD) připouští, že pokud budou obce chtít, do věci se vloží i kraj.

Možnosti tu jsou

Pro úplné uzavření lesa u přehrady mají Lesy ČR jako vlastník jednoduché zdůvodnění. Vysoký plot prý chrání zdejší populaci tetřívka obecného přezdívaného černý rytíř. „V celých Krušných horách populace tetřívků dlouhodobě kolísá. V oboře Fláje je jedna z nejpočetnějších skupin tamější populace, jde asi o 20 až 25 tetřívků,“ reaguje Eva Jouklová, mluvčí státního podniku.

Na dotaz, jestli je kvůli 25 tetřívkům skutečně nutné kompletně izolovat přírodní oblast o velikosti rovnající se ploše 482 pražských Václavských náměstí, Jouklová odpovídá: „V posledních letech dokonce mírně stoupá počet tetřívků v Krušných horách, zejména vlivem řady opatření – zákazu vstupu, intenzivního lovu predátorů a úpravy prostředí, které mu přizpůsobujeme. Zároveň ale také stoupá zájem lidí o turistiku a pobyt v přírodě, což tetřívkovi nesvědčí, potřebuje naopak pro zachování své populace nerušené teritorium. Proto se oblast uzavírá. Lidé však mají naštěstí mnoho jiných možností, kam v Krušných horách vyrazit.“

Flájská obora
Obora se rozkládá na náhorní plošině krušných hor. nejvyšším bodem obory je Loučná s 956 metry, v severovýchodní části tvoří hranici vodní dílo Fláje vzniklé zatopením stejnojmenné obce. Přesnější písemné záznamy o době vybudování obory jsou z roku 1848, kdy dosahovala rozlohy 3760 hektarů a čítala 650 kusů jelení zvěře krušnohorského původu doplněných dovezenými jeleny wapiti.

V současnosti je výměra obory 1930 hektarů s kmenovými stavy 300 kusů jelení zvěře. Součástí vnitřního vybavení obory jsou dvě ubytovací zařízení. Lovecká chata Jiřího návrší, postavená v 70. letech 18. století, a zařízení vodárna, které vzniklo opravou bývalého vodárenského objektu. Na území obory se nacházejí významná tokaniště tetřívka obecného.

Z dalších živočichů je registrován výskyt čápa černého, dále výra velkého či sýce rousného. Pozorován byl orel královský, mořský, často je možné spatřit orlovce říčního nebo motáka pilicha. Území obory je zařazeno do systému natura 2000 v rámci ptačí oblasti východní krušné hory. Obora je dnes celoročně zavřená, turistům se otevírá jen na několik dnů a pouze po předem vyznačené trase.

Zdroj: Krusnohorci.cz

Lesy ČR, respektive současný zdejší nájemce Zámek Koloděje, tak uplatňují mnohem přísnější opatření, než pro oblast východních Krušných hor žádá Agentura ochrany přírody a krajiny. V seznamu doporučení pro tuto ptačí oblast z července 2017 se doslova uvádí: „Turistika a další rušivé aktivity by měly být v rámci ptačí oblasti omezeny až vyloučeny zejména na známých tokaništích, hnízdištích v období toku a hnízdění tetřívka obecného a v zimním období v lokalitách s výskytem zimujících tetřívků obecných.“

Státní podnik Lesy ČR, s nímž mají ochránci přírody spíše potíže a kvůli stylu jeho hospodaření s ním často polemizují, se tak ve flájské oboře začal chovat jako ten největší z ochránců. Tedy až poté, co začala běžet aktuální nájemní smlouva. Lesy ČR se rozhodly chránit nejen tokaniště a hnízdiště tetřívka v době jeho námluv a páření a přezimování, ale rovnou celou oblast a napořád.

Poučit z přístupu lesníků a jejich flájských nájemníků by se měli i ochranáři z Krkonošského národního parku. Ten má sice mnohonásobně větší rozlohu než flájská obora – rozkládá se na ploše 38 500 hektarů –, ale krkonošským tetřívkům musí stačit pouze několik tokanišť, jejichž rozloha se v průměru pohybuje kolem čtyř hektarů.

Měla by se flájská obora otevřít veřejnosti?

Nabízí se proto otázka, jestli tetřívek není pouze formálním zdůvodněním toho, že do obory nikdo kromě lesníků a nájemců či spřátelených lovců nemůže. Takové myšlence nahrává fakt, že Chrenek podobně hermeticky uzavřel i bývalý státní zámek v pražských Kolodějích, jenž vlastní a odkud ostatně dostala jeho akciovka název. Jouklová však něco takového nepřipouští. „Hlavním důvodem vydání zákazu vstupu bylo zajištění stability populace tetřívka a tento záměr se daří naplňovat,“ tvrdí. „Po vydání zákazu logicky ubylo odpadků, nejsou ani velké náklady na úklid.“

Přidává se k ní i Jakub Kotrba, předseda představenstva Chrenkovy společnosti Zámek Koloděje. „Veškeré činnosti a aktivity naší společnosti v oboře Fláje probíhají v souladu s pravidly nastavenými pronajímatelem a plně respektují nutná pravidla ochrany přírody. A to i v případě zásad pro každoroční zpřístupňování a uzavírání obory.“

Nájem nestačí

Celou oboru získala v roce 2012 do desetiletého nájmu společnost Vlkovská myslivecká. S firmou Zámek Koloděje se podle rejstříku spojila o dva roky později. Lesy ČR za roční nájem inkasují 2,2 milionu, což byla podle Jouklové nejvyšší nabídka v soutěži. Za posledních osm let však státní podnik do chodu obory investoval mnohem víc peněz, než na pronájmu utržil. Utratil tam už 34,1 milionu korun. „Na opravy oborního plotu, opravy a výstavbu nových objektů v oboře,“ počítá Jouklová.

Proto je otázkou, jak bude kontrakt vypadat od roku 2022, kdy skončí aktuální nájemní smlouva. Jestli má Chrenek o oplocený les se zvěří zájem i dál, společnost Zámek Koloděje týdeníku Euro neodpověděla.

Lesy ČR pak tvrdí, že připraví nové otevřené výběrové řízení. Jenže Chrenkova firma má v soutěži dopředu jednu velkou výhodu. Opci. „Pokud splní podmínky, může svého opčního práva v rámci pravidel výběrovém řízení využít,“ potvrzuje Jouklová.

Černý rytíř
Temná barva peří kohoutků a pověstné souboje ohroženého tetřívka obecného při toku – proto se mu přezdívá černý rytíř. Na populacích v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celém Česku. Tetřívek je dnes doma hlavně ve Skandinávii a na Sibiři.

Ve střední Evropě je rozšířen jen ostrůvkovitě, a to většinou pouze v horských oblastech. U nás se ještě kolem roku 1950 vyskytoval na většině území, v současnosti se jeho rozšíření omezuje na některá pohraniční horstva – Krušné hory, Šumavu, Krkonoše a Jizerské hory.

Vyhledává otevřenou krajinu s mozaikou rašelinišť, lesních porostů různého stáří a otevřených ploch typu horských luk, pastvin nebo pasek. Jeho početnost v posledních desetiletích setrvale klesá. Současný stav v celé České republice se odhaduje na 330 až 380 samců. Za posledních 40 let však poklesl o 80 procent.

Zdroj: KRNAP

Že Tomáši Chrenkovi, vládci zdravotnické skupiny Agel a Třineckých železáren, kooperace se státními honitbami dlouhodobě jde, dokazuje přátelství s Jiřím Janotou, šéfem Českomoravské myslivecké jednoty. Janota dřív působil v podniku Vojenské lesy a statky. Jim šéfoval mezi roky 2009 a 2014, předtím dlouhá léta vedl jejich divizi Mimoň. Právě tam se měl spřátelit s řadou vlivných lidí včetně Chrenka, který například v září 2011 v ralské oboře skolil jelena. „Ročně u nás loví stovky poplatkových lovců. Pan Chrenek patří mezi nepravidelné poplatkové hosty,“ vysvětlovala Hana Politzerová, tehdejší mluvčí Vojenských lesů a statků.

Oficiálně se cesty obou mužů rozešly loni 30. listopadu, kdy Janota po třech a půl letech opustil funkci člena představenstva firmy Zámek Koloděje.

Pořád se snažíme

Lidé z okolí Flájí a celého regionu dodávají, že s novou nájemní smlouvou by se mohla obora otevřít tak, jako tomu bylo až do roku 2013. Jestliže to nepůjde, ocenili by alespoň mnohem častější zpřístupnění než na pár dnů v roce. „Cyklisté i běžkaři by měli zájem oborou projíždět. Ale devět dnů v roce mi připadá málo,“ myslí si Zdeňka Němečková, starostka horské obce Klíny. „Je to velká škoda, především pro ty cyklisty,“ přidává se Petr Červenka z Meziboří. „Pořád se snažíme,“ pokračuje.

Z krátkého rozhovoru týdeníku Euro s Martinem Klikou, prvním náměstkem ústeckého hejtmana, vyplývá, že současný stav se nelíbí ani kraji. „Lesy ČR by měly brát ohled i na lidi, aby se mohli procházet,“ tvrdí. „Tetřívek je na více místech na horách a ty taky nejsou oplocené. Lidi by tak třeba v oboře mohli chodit jen po vyznačených cestách,“ navrhuje Klika. Avšak pokud by bylo jen na státním podniku, asi by neměnil. Spolupráci s nynějším nájemcem si chválí, vše prý „plní řádně“.

Jedno z nejhezčích míst nad Mostem a Litvínovem proto dál zůstává veřejnosti nepřístupné. Panuje tu ostřejší režim než v kterémkoli národním parku. Snad už brzy počet zdejších tetřívků mnohonásobně překoná populace v turisty přeplněných Krkonoších a Jizerských horách a ohrožený druh bude díky Lesům ČR zachráněn. Pokud ne, důvod uzamknuté flájské brány bude nejspíš jinde.