Zatímco do České republiky jezdí za prací především lidé pocházející z Ukrajiny, Češi, které neuspokojí nabídky ze strany tuzemských podniků a firem, míří pro změnu nejčastěji do Německa. Hlavním motivačním faktorem pochopitelně bývají v naprosté většině případů finance. Tamní minimální hodinová mzda je totiž mnohonásobně vyšší, než jakou zákon zaručuje lidem pracujícím v ČR.
Institut minimální mzdy je v zemi pyšnící se největší evropskou ekonomikou relativně novou záležitostí. Zavedla ho totiž vláda kancléřky Angely Merkelové teprve v roce 2015, přičemž původní návrh počítal s odměnou alespoň osm a půl eura (přibližně 218 korun) za hodinu. Zmíněné opatření se před čtyřmi lety dotklo zhruba tří milionů tamních pracovníků.
Za zvýšení minimální hranice může i Trump
Od té doby se toto minimum postupně navyšovalo až na současných 9,13 eura (233,9 korun), což má mimo jiné být reakcí na slábnoucí tempo růstu globální ekonomiky i zavedenou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa, jež opakovaně hrozí Evropě uvalením cel na dováženou produkci, konkrétně pak na osobní automobily.
Německá vláda si od tohoto kroku slibuje, že se jí podaří stimulovat spotřebu domácností, a oživit tak tamní hospodářství, které se v loňském roce jen těsně vyhnulo recesi, tedy dvou po sobě jdoucích čtvrtletích, v nichž je zaznamenám celkový pokles hrubého domácího produktu. Další plánované zvýšení minimální mzdy se přitom chystá hned se začátkem roku 2020, kdy by měla dosáhnout hranice 9,35 eura za hodinu (přibližně 239,5 korun).
V praxi jsou minimální odměny ještě o něco vyšší
Vzhledem k tomu, že je Německo členem EU, vztahuje se zákon o minimální mzdě pochopitelně i na všechny zahraniční pracovníky pocházející z ostatních zemí Unie. Jednotlivé činnosti nicméně mohou mít, podobně jako je tomu například i v České republice, takzvané odvětvové minimální mzdy. Díky takto nastavenému systému jsou proto odměny v konečném důsledku vyšší, než jak stanovuje zákon.
Pravidlo, které neplatí pro všechny stejně
Na druhou stranu existují i jisté výjimky, na něž se toto zákonné ustanovení nevztahuje. Zatímco v ČR se minimální mzda týká všech těch, kteří vykonávají závislou činnost, v Německu na něj nemohou spoléhat například dlouhodobě nezaměstnaní během prvního půl roku od nástupu do práce či učni a stážisté, jejichž praxe trvá méně než tři měsíce.
ČLÁNKY DO MAILU