V Číně vznikají „houbová“ města. Díky použití přírodních technik lépe zadržují i odvádějí vodu, a předcházejí tak povodním - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

V Číně vznikají „houbová“ města. Díky použití přírodních technik lépe zadržují i odvádějí vodu, a předcházejí tak povodním

,
V Číně vznikají „houbová“ města. Díky použití přírodních technik lépe zadržují i odvádějí vodu, a předcházejí tak povodním
Zdroj: Turenscape
  • Profesor Jü Kchung-ťien přišel s protipovodňovým plánem budování takzvaných houbových měst, která využívají čistě přírodní techniky k zadržení a odvodu dešťové vody

  • Čínská pobřežní města podle něj přejala evropský model výstavby infrastruktury. Ten ale v těchto podnebných šířkách nemůže fungovat a obyvatele před vodními živly neochrání

  • Podle některých odborníků jsou zcela přírodní postupy při boji s extrémními srážkami nedostačující, Jü však kromě efektivity svých nápadů zaručuje i jejich ekonomickou výhodnost

Když byl Jü Kchung-ťien ještě dítě, málem utonul v rozvodněné řece. Za hustého deště se pod ním propadl břeh, odkud s úžasem pozoroval rozbouřený živel. Z vody se mu podařilo dostat jen díky naplaveným nánosům větví a vegetace, které zpomalily proud a po nichž mohl vylézt zpět na souš.

Byl to rozhodující okamžik nejen pro jeho život, ale i rozvoj Číny. Jü Kchung-ťien, jeden z nejvýznamnějších čínských myslitelů v oblasti urbanismu a děkan prestižní Fakulty architektury a krajinářství na Pekingské univerzitě, totiž dnes stojí za protipovodňovým projektem, který se zavádí v desítkách čínských měst.

Co kdyby se povodně staly něčím, čeho se nebojíme, ale přijímáme je? To je hlavní myšlenka „houbového“ města. Profesor Jü věří, že jeho nápad se může uchytit i v jiných částech světa, které s vodními živly často bojují.

S přírodou jde bojovat jen za pomoci přírody

Budování kanalizace nebo potrubí, jež odvádí vodu co nejrychleji pryč, a zpevňování říčních břehů betonem – takto povodně řeší řada zemí. Houbové město se však snaží o pravý opak, tedy vsakování dešťových srážek a zpomalování povrchového odtoku. Jakými prostředky a postupy toho lze podle profesora docílit?

Koncept ,houbového‘ města v čínské metropoli Tchaj-čou. Zdroj: Turenspace

Zadržení velkého množství vody má pomoci budování sítě rybníků a nádrží. Místo plánů směrovat odtok betonovými kanály v přímých liniích, se snaží vodu odvádět klikatými meandry a mokřady, a živel zpomalit. Díky tomu také vznikají zelené plochy a parky, které jednak nabízejí útočiště všemožným druhům živočichů, a jednak čistí vodu od škodlivých toxinů a živin. Další možností je jímka, odkud se nahromaděná dešťovka dá vypouštět do řeky, jezera či moře.

Houbové město je pozoruhodné tím, že k řešení povodní v aglomeracích využívá čistě přírodní procesy. Koncepce je do značné míry ovlivněna starobylými zemědělskými technikami, jako je například uchovávání dešťové vody v rybnících kvůli pěstování plodin.

Tyto vědomosti profesor Jü nabyl během dětství stráveného ve východní pobřežní provincii Če-ťiang. V 17 letech pak odešel do Pekingu studovat krajinářství a později design na Harvard. Když se v roce 1997 vrátil do své vlasti, Čína byla hluboko ve víru stavebního šílenství, v němž pokračuje dodnes.

„Západní špion“ přesvědčil Si Ťin-pchinga

Jü byl zděšen novou „šedou infrastrukturou bez života“ a začal prosazovat filozofii urbanistického designu založenou na tradičních konceptech. Čínská pobřežní města a další místa s podobným klimatem podle něj najela na neudržitelný model výstavby. „Tato města selhávají, protože přejala západní kulturu, kopírují její infrastrukturu a urbanistický model. Technika, která se vyvinula v evropských zemích, se nemůže přizpůsobit monzunovému podnebí,“ řekl v rozhovoru pro BBC.

Zpočátku se setkával s odporem ze strany establishmentu. Některým vadila jeho hlasitá kritika čínského inženýrství, včetně projektu ,národní hrdosti‘, jakým je přehrada Tři soutěsky. To mu v kombinaci se vzděláním z Harvardu a pochvalami ze Západu vyneslo označení ,zrádce‘ a ,západní špion‘, který má za úkol podkopat rozvoj Číny. Při lobbování za houbová města a po několika povodňových katastrofách však dokázal úředníky a představitele tamní vlády o přínosech svých nápadů přesvědčit.

V roce 2015 tak za podpory Si Ťin-pchinga došlo k vyhlášení národního plánu v hodnotě několika milionů jüanů s ambiciózním cílem – do 15 let musí mít 80 procent čínských městských oblastí prvky houbového města a recyklovat 70 procent srážek.

Hydroponie dostala Čechy na Expo. Startup GreeenTech v Dubaji představí modulární farmu

Možná nedostatečné, ale určitě levnější řešení

Na celém světě se stále více zemí potýká s extrémnějšími srážkami, což vědci dávají do souvislosti se změnou klimatu. A situace se podle nich bude jen zhoršovat. Přinesou v případě silnějších bouří houbová města opravdové řešení? Někteří odborníci si tím jisti nejsou.

„Mohou být dobrá pouze pro mírné nebo malé deště, ale při velmi extrémním počasí, které nyní pozorujeme, je stále potřeba kombinovat přírodní systémy s infrastrukturou, jako je kanalizace, potrubí a nádrže,“ říká odbornice na zvládání povodní Faith Chanová z Nottinghamské univerzity. Poukazuje také na to, že pro mnoho hustě obydlených měst, kde je nedostatek místa, může být obtížné realizovat některé Jüovy nápady, jako je například poskytnutí pozemků pro záplavové oblasti.

Sám profesor ovšem namítá, že pokud se houbové město vybuduje správně, stálo by „jen čtvrtinu“ toho co konvenční řešení. Výstavba na vyvýšených místech a vyčlenění půdy pro zaplavování by podle něj bylo levnější než budování systému potrubí a nádrží. Mnoho projektů Turenscape se v současnosti zaměřuje na opravu povodňové infrastruktury, která stála miliony. „Tyto peníze mohly být ušetřeny, kdyby se úředníci v první řadě řídili pravidly a potřebami houbového města,“ dodává Jü.