zavřít

Ty to zvládneš.cz - MOTORKÁŘI - SNADNÁ ZRANITELNOST



Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Británie představí na EXPO 2020 interaktivní Pavilon poezie

Britský pavilon se na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji stane místem, z něhož…

Rozhovor: K čemu je dobré vzdělání LL.M. a MBA?

Tituly MBA či LL.M. za jménem poutají pozornost. Absolvováním profesního vzdělání si…

Na Bořislavce bude stát umělecké dílo Federika Díaze

Kancelářské a obchodní centrum Bořislavka přinese letos Praze 6 nejen výraznou a světově…

 Výroba betlémů
Výroba betlémů
Autor: Martin Pinkas

České betlémářství: dřevěný zázrak v jesličkách

Ondřej Stratilík 23. prosince 2019, 22:05  -  Ondřej Stratilík
 Výroba betlémů
Výroba betlémů
Autor: Martin Pinkas
23. prosince 2019, 22:05

České betlémářství stále dýchá, i když si jej přisvojují muzea.

Dvě fenky, Adélka a Vendulka, se uvelebily na své dece pod oknem a Josef Komárek se může pustit do vyřezávání. Ostrými noži - každý s jinou rukojetí, aby jej nebolely ruce a prsty - z lipového dřeva vyřezává figurky králických betlémů. Přes obroučky brýlí se občas koukne ven, z bytu ve čtvrtém patře hradeckého paneláku má dobrý výhled. „Dříve řezbáři měli kolem sebe ptáčky, aby nebyli sami, já mám pejsky,“ kývne směrem k dvěma odpočívajícím fenkám.

Právě zvířata stála na začátku jeho příběhu, když se v 80. letech minulého století seznámil s Josefem Schwarzerem, posledním výrobcem králických betlémů z Dolní Hedeče u Králíků. Komárek tam jako zaměstnanec podniku Českomoravský průmysl kamene jezdil do lomu a se Schwarzerem se pokoušel setkat. Jenže dostat se k Pepíkovi, jak dnes Komárek mluví o neodsunutém betlémáři ze Sudet, bylo těžké. S neznámými lidmi se prý nechtěl stýkat, protože se bál, že by jej komunisté mohli stíhat za podnikání. Oba muže nakonec propojil společný známý. „Vozil mu zobání pro ptáčky z ciziny,“ popisuje Komárek.

Kameník z Hradce Králové se pak s Josefem Schwarzerem spřátelil a chytal od něj řemeslné postupy a přemýšlení, na jejichž konci jsou ty pravé králické betlémy. „Řezání je potřeba si odsedět,“ vysvětluje Komárek to, že betlémářství není nic rychlého a jednoduchého. Jednu figurku jsem řezal i padesátkrát. Večer jsem třeba spokojený a řeknu si,to je ono, jenže když ráno přijdu, vidím, že to není ono,‘zamýšlí se Komárek a posluchačům je hned jasné, že toto řemeslo nebude pro každého.

Řezbář Josef Komárek ( Autor: Martin Pinkas )

Josef Komárek

Naplno se mu začal věnovat v 90. letech, kdy jeho původní zaměstnavatel zkrachoval. „Roky jsem se tím živil a na složenky jsem vždycky měl,“ vypráví dnešní důchodce. „Králické betlémy v minulosti vyráběly celé rodiny. Pro samotného člověka je to náročné,“ dodává, načež ale rychle dodá, že historicky se všechno dělalo až po večerech, když se rodina vrátila z práce na poli nebo v lese.

I díky svému perfekcionistickému přístupu se řezbář už od roku 2015 pyšní ojedinělým titulem „Nositel tradice lidových řemesel v oboru řezbářství - řezba králických figurek a betlémů“, jenž získal od ministra kultury. Pro sběratele z Německa a Rakouska toužící po „echt Grulich figuren“ jde o důležité vodítko, nicméně i v Česku prý existuje řada lidí, kteří vyrábějí falešné králické betlémy a do světa prodávají padělky.

Jak tedy překupníkům nenaletět? Komárek si obléká pracovní zástěru, z poličky vybírá jednu z desítek dřevěných figurek a popisuje ji. Nohy postaviček tvoří na podstavci dvě strany trojúhelníku, poznávacím znamením je i výrazná barevnost figurek, kterou jim dodává polychromování.

Pro vyřezávání má hradecký kumštýř nejradši klid v noci. Prý si kvůli tomu kdysi i obrátil režim, když přes den spal a nabíral energii a ve tmě pracoval. Být odpočatý je v této profesi extrémně důležité. Komárek ukazuje na své prsty, jejichž konečky má prý už úplně bez citu z toho, jak se mnohokrát pořezal. Nástroje řezbářů jsou totiž velmi ostré. „Nůž se zastaví až o kost,“ svěřuje se. Řada jeho kolegů má zase jizvy pod zápěstím, které zůstávají po operacích karpálních tunelů, a vypadají, že se člověk pokoušel podřezat. „Setkání řezbářů tak připomínají klub sebevrahů,“ směje se Komárek.

Stále žijeme

Není to tak dávno, kdy vedení Královéhradeckého kraje rozhodlo, že si bude své betlémářství chránit. Letos v listopadu se dostalo na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury, kde je spolu s východočeským loutkářstvím a vamberským krajkářstvím. Hejtmanství doufá, že tímto krokem udrží při životě betlémářskou tradici v jejích historických centrech v Podkrkonoší, Královédvorsku, Náchodsku, Broumovsku a v oblasti Orlických hor.

Tím, kdo má nad řemeslem bdít, je Třebechovické muzeum betlémů. „Betlémářství je stále živé. V Česku existuje několik betlémářských spolků regionálních a celorepublikové České sdružení přátel betlémů. I když členskou základnu tvoří převážně starší lidé, daří se nám oslovit i mladší ročníky, převážně na místech, kde má betlémářství hlubokou tradici,“ přibližuje aktuální stav Petra Jahnová, vedoucí muzea.

Jahnová má dokonce za to, že řemeslo nemusí pouze bojovat o holou existenci, ale může se ještě rozmáchnout. „Myslím, že české betlémářství má velice silné postavení. A to hlavně díky šikovným českým ručičkám, které dokážou vytvářet betlémy tradiční i nové, s použitím různých materiálů. A vtom vidím velký potenciál českého betlémářství ve srovnání s okolními státy,“ zamýšlí se muzejnice.

Sice se může zdát, že právě Královéhradecký kraj je jediným místem, kde v současnosti může betlémářství vyrůstat ze silného podhoubí, podle Jahnové existuje takových lokalit víc: „Tradice stavění betlémů vznikala na celém našem území. V některých regionech se ale usadila hlouběji. Významnými oblastmi jsou Třešt, Ústí nad Orlicí, Králíky, Příbram či Orlické hory.“

Právě Orlické hory, konkrétně Olešnice, ukazují, jak tradice žije. Nejde jen o to, že tu má řezbář Josef Komárek chalupu, kde během léta tvoří. To nejdůležitější se ukrývá za dveřmi v přízemí obecního úřadu.

Smutný osud

Nejdřív je třeba zaklepat na vchod místního informačního centra, jemuž už několik let vládne Eva Bezstarosti. „Josef Utz měl smutný osud, ale vytvořil nádherné dílo,“ říká, když odemyká zámek a návštěvu pouští do místnosti se zdejším pokladem. Zmáčkne tlačítko a na velkém stole se rozpohybuje Utzův mechanický betlém.

Na české poměry jde o unikát. Postavičky přijíždějící na vozíčcích k jesličkám s Jezulátkem se totiž pohybují - ovečce na zádech pasáčka se otáčí hlava, pes vypadá, že běží, a malý Ježíšek si dokonce sedá.

Jde o celoživotní dílo Josefa Utze, který s manželkou nemohl mít děti, a tak se ve své dílně s tkalcovskými stavy pustil do obřího a náročného projektu. Život betlému dávaly tovární elektrické motory, které přes transmise poháněly celé soustrojí.

I když je na rozpohybovaný betlém krásný pohled, který navíc Eva Bezstarosti při výjimečných příležitostech doplňuje z reproduktorů koledou Tichá noc, finální podoba měla být jiná. Utz počítal, že jeho betlém bude mít několik pater. Když však 4. listopadu 1944 řezal na okružní pile, do hlavy jej zasáhl odmrštěný špalek a po sedmnácti dnech na následky zranění zemřel.


Ukradené Vánoce: komercionalizace svátků vadila lidem už ve středověku


V roce 1953 odešla na věčnost i jeho manželka Marie a jejich olešnická tkalcovna osiřela. V té době se zřejmě ztratila i řada Utzových figurek. V nenávratnu mimo jiné zmizely i figury tří králů. Nakonec si betlém rozložený v několika krabicích do úschovy vzala olešnická rodina Klárových a v 60. letech se dostal do sbírek okresního muzea v Rychnově nad Kněžnou.

„Zázrak, že se podařilo dát betlém dohromady,“ těší dnes Evu Bezstarosti. Slavná chvíle nastala 30. dubna 2000, kdy Olešnice Utzův mechanický betlém poprvé představila svým občanům. Mezi roky 2014 a 2016 pak celá stavba prošla restaurováním.

Odborníci i zhruba tři tisícovky lidí, kteří každoročně perlu v přízemí olešnické radnice navštíví, prý žasnou nejen nad důmyslným systémem pohonu. Velmi propracovaný je i Utzův styl vyřezávání. „Řezbář králické školy Wendelin Schmoranz mu prý nabídl, že pomůže a vyřeže figurky, ale to Utz nechtěl. Všechno chtěl udělat sám,“ tvrdí Eva Bezstarosti.

Poctivá pomalá práce

Stejně jako o mnoho jiných mechanických betlémů se i o ten olešnický stará Kamil Andres. I když restaurátora v poslední době nejvíc zaměstnává oživení monstrózního Svitavského betlému, práci Františka Utze stále prohlašuje za bezkonkurenční. „Má nejdokonalejší mechaniku, slavný třebechovický betlém se s ním nemůže rovnat,“říká Andres. Nejvíc oceňuje, že Utz si vytvořil programátor, jenž dokázal Ježíškovi dát několik různých pohybů.

Andres o sobě tvrdí, že chtěl do důchodu, ovšem vzhledem k tomu, kolik je v Česku mechanických betlémů, něco takového nepřipadá v úvahu. I proto, že má speciální licenci ministerstva kultury, a tak patří mezi nejvyhledávanější odborníky. „Mám rád poctivou pomalou práci, stále si do lesa chodím pro pryskyřici,“ vypráví, jak dodržuje letité postupy řemeslníků. „Chodil jsem za starými betlémáři, učil jsem se od nich. To už dnes lidé nedělají,“ krčí Andres rameny.

Všechno toto zúročí při záchraně Svitavského betlému, který bude mít patnáct metrů. Půjde vlastně o kombinaci čtyřiceti torz betlémů po původních obyvatelích regionu se šedesáti mechanikami. „Němci to měli vymakané, je to světový unikát,“ těší Andrese.

A i když třeba králický řezbář Josef Komárek mechanické betlémy nemusí - podle něj jde u nich hlavně o pohyb a chybí jim ona výrazná estetika -, ukazuje se, že všechna „odvětví“ betlémářství v Česku ještě existují a zachovala si úroveň. Jen je třeba vybrat a podpořit to nejhodnotnější.

Několik století dlouhá historie řemesla nevyšuměla a stále je dost lidí, jimž odkaz dávno mrtvých řezbářů a nadšenců stojí za to připomínat a živit. Nejen o Vánocích.

Ten nejznámější
Pro většinu Česka je zdaleka nejznámějším mechanický betlém lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla. Třebechovický Proboštův betlém je od roku 1999 prohlášen národní kulturní památkou. Celý betlém včetně mechanismu byl vytvořen ze dřeva před více než sto lety. Na ploše 6,9 x 1,9 x 2,2 metru se nachází více než dva tisíce vyřezávaných dílů.

Zdroj: Třebechovické muzeum betlémů

Dlouhá tradice
Nejsilnější tradici mělo řezbářství v Orlických horách a v Krkonoších, kde je nejznámější vyřezávání betlémů ze dřeva. Na českém území byl první betlém postaven v roce 1562 v jezuitském kostele svatého Klimenta v Praze. Reformy Marie Terezie a Josefa II. ve druhé polovině 18. století vedly k zákazu stavění betlémů v kostelech na celém území rakouské monarchie. Tento zákaz paradoxně pomohl rozvoji výroby a stavění betlémů a tradice se postupně přenášela do domácností. Začaly se utvářet betlémářské oblasti, které se od sebe lišily technologií výroby betlémů i vzhledem jednotlivých figur. K největšímu rozkvětu betlémářství došlo v průběhu 19. století a na počátku 20. století. Betlémářská tvorba byla převážně založena na rodinné tradici a předávala se z generace na generaci.

Zdroj: Zpravodaj u nás v kraji

Dále čtěte:

Jak se napakovat na adventu. Kromě čokoládových kalendářů i gin, šperky a vibrátory

Přečtěte si pět tipů na šetrnější Vánoce: půjčte si stromeček, dárek vyrobte a zabalte do trička

7 tipů na skvělé knižní dárky nejen pod stromeček


Čtěte také

Nejsilnější vyráběná větrná turbína Haliade X výrobce GE, ilustrační foto

U Británie roste největší větrný park na světě. Celkový výkon přesáhne tři reaktory z Temelína

Začala výstavba největší větrné elektrárny na světě v Severním moři ve vodách Velké…

21. ledna 2020

 První poslední Petra Weikerta

Konec Babišovy vesničky

Právě končí jeden kdysi výbušný příběh. Na jeho začátku byly výzva, aby Česko přijalo…

21. ledna 2020

 Americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Amerika opět vítězí, prohlásil Trump v Davosu. USA prý zažívají nevídaný hospodářský rozmach

Americký prezident Donald Trump dnes na úvod letošního zasedání Světového ekonomického…

21. ledna 2020

Plynové potrubí, ilustrační foto

Zbytečné projekty. Investice Bruselu do plynu ve výši 730 miliard mohou být mrháním peněz

Evropská investiční banka schválila celkovou sumu 29 miliard eur (728 miliard korun) do…

21. ledna 2020

 Slevy, ilustrační foto

Obchod jako škola podvodu. Nekalé praktiky českých prodejců se ale chýlí ke konci

Obchod je školou podvodu, napsal v osvíceném 18. století francouzský spisovatel a…

21. ledna 2020

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Jaká je v roce 2020 daňově nejvýhodnější stravenka?
Koupě bytu, vypořádání dědictví i luxusní dovolená. Na co všechno si lze vzít hypotéku?
Vydavatelství Mladá fronta uhradilo smyšlenou pohledávku a vyzvalo soud k neprodlenému odmítnutí insolvenčního návrhu
5 případů, kdy musíte odevzdat přehled a nečekáte to
Rozhovor s Ondřejem Chládkem o whisky TREBITSCH a založení investičního fondu SICAV
Auta
Další test ukázal, že auta na plyn jsou ekologičtější než…
Remote Tacho Download v rámci služby DAF Connect
Právě vychází časopis Auto motor a sport 2/2020. Prohlédněte si fotky, které se do něj nevešly
I ty, Subaru? Japonská značka chce po roce 2035 prodávat jen elektroauta
Tesla chystá hatchback, kterým zaútočí na Volkswagen ID.3. Navrhne ho v Číně
Hry pro příležitostné hráče