Pokračujte rovně. Dopravní letadla nad Českem budou moci létat příměji, tradiční letové tratě zmizely - Euro.cz

Přihlášení

Pokračujte rovně. Dopravní letadla nad Českem budou moci létat příměji, tradiční letové tratě zmizely

,
Pokračujte rovně. Dopravní letadla nad Českem budou moci létat příměji, tradiční letové tratě zmizely
Zdroj: Pixabay
  • Díky projektu FRACZECH, který je součástí celounijního úsilí o „narovnání“ toku letového provozu, si trasu budou volit sami dopravci

  • Řízení letového provozu (ŘLP) si od novinky slibuje zatraktivnění českého vzdušného provozu

  • Až bude projekt kompletní, měly by aerolinky v rámci celé EU ušetřit dohromady až tři miliony eur denně

Laik při pohledu na oblohu nejspíš žádný rozdíl nespatří, pro piloty dopravních letadel to však bude změna docela významná. Dlouhé roky se totiž při přeletu Česka (i jiných zemí) museli držet takzvaných letových tras, které navzdory mylným domněnkám široké veřejnosti rozhodně nepředstavovaly nejkratší možnou cestu skrze tuzemský vzdušný prostor. S tím je však nyní konec.

Kudy přesně poletí, si mohou jednotlivé letecké společnosti nově určovat samy. Umožnil jim to projekt Free Route Airspace (FRACZECH), jehož implementaci ŘLP dokončilo právě v průběhu posledního únorového týdne. „Zjednodušeně řečeno po mnoha letech z obrazovek řídících letového provozu i leteckých map zmizí typické „čáry“, tedy letové tratě, a to nad letovou hladinou FL 95 (přibližně tři kilometry),“ uvedlo ŘLP.

Takto vypadaly letové trasy v rámci českého vzdušného prostoru před 25. únorem 2021
Takto vypadaly letové trasy v českém vzdušném prostoru před 25. únorem 2021

Při přelétávání hranic českého vzdušného budou piloti sice i nadále používat konkrétní vstupní a výstupní body, jinak mají ale oproti předchozí praxi zcela volné ruce.

„Tato změna přináší větší variabilitu plánování a v některých případech i napřimování trajektorie. Letový plán bude také lépe odpovídat skutečně proletěné trajektorii,“ dodává vedení státního podniku s tím, že by tak mělo dojít „k udržení atraktivity našeho vzdušného prostoru, což je v časech výrazného poklesu objemu letecké dopravy, kdy se každé přelétávající letadlo počítá, klíčové.“

Červená čára znázorňuje trať letu před změnou, zelená po
Červená čára znázorňuje trať letu před změnou, zelená po

Pravda, v tuto chvíli skutečně nebe nad Českem nadále zeje prázdnotou (loni došlo k meziročnímu propadu o bezmála 60 procent), můžeme však předpokládat, že s rostoucími počty naočkovaných lidí začne v horizontu několika měsíců provoz opět pozvolna houstnout. A protože řada dopravců, jejichž podnikání bylo v důsledku koronakrize značně omezeno, bude mít i nadále poměrně hluboko do kapsy, může každý ušetřený litr leteckého petroleje skutečně hrát poměrně významnou roli a hovořit ve prospěch ŘLP, respektive jím kontrolovaného prostoru.

Zavedení takzvaného létání po volných letových tratích je součástí společného nadnárodního úsilí, jež vychází z platné evropské legislativy a od kterého si podle výše zmíněného státního podniku dotčené státy slibují výrazné napřímení toku leteckého provozu nad Evropou. Podobná změna se odehrává rovněž v oceánském vzdušném prostoru.

Revoluce nad Atlantikem. Letecké společnosti si poprvé budou moci vybrat, kudy poletí

Původní letové trasy vznikly propojením pozemních radionavigačních zařízení jako všesměrové radiomajáky (tzv. VOR), měřiče vzdáleností (DME) apod., které piloti využívali k přístrojové navigaci. Vidět je to na horním obrázku, kde možná podle polohy rozeznáte radiomajáky BNO (Brno), VLM (Vlašim) atd. Díky vývoji letecké techniky a satelitního sledování se tato zařízení postupně stala jakýmsi přežitkem, přestože kvůli zpětné kompatibilitě a zejména velké procesní setrvačnosti, pro letectví příznačné, se používají dodnes. Hlavním důvodem, proč se k novému systému plánování tras přistupuje právě nyní, je nicméně zmíněná koronakrize a s ní související minimální provoz. Ten dává letovým dispečerům daleko více času na seznámení se s novými postupy a osvojení metodiky.

Z údajů organizace Eurocontrol, která se zabývá rozvojem systémů a postupů pro plynulé řízení letového provozu nad Starým kontinentem, vyplývá, že až bude projekt jednotného nebe dokončen, měly by letouny letící skrze evropské nebe každý den spálit až o tři tisíce tun paliva méně, současně s tím snížit svoji uhlíkovou stopu o 10 tisíc tun CO2 a ušetřit aerolinkám dohromady tři miliony eur.