Vůbec nejhorší rok od začátku pandemie covidu. Takové vyhlídky, co se letošních zisků týče, sdílí hned celá řada předních automobilek nejen z Japonska a Jižní Koreje, ale také z Evropy, ba dokonce i ze Spojených států. Hlavním důvodem jejich chmurných očekávání je obchodní válka způsobená kroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Devětasedmdesátiletý politik se ve snaze o zvýšení počtu pracovních míst v USA rozhodl po svém návratu do Bílého domu zavést vysoká dovozní cla na mnoho druhů zboží. To samozřejmě zdražuje především auta vyrobená v zahraničí, ale také některé vozy vzniklé přímo ve Spojených státech, jejichž části pochází odjinud.
Celková ztráta velkých automobilek kvůli Trumpovým dovozním clům už podle listu The Wall Street Journal dosáhla 11,8 miliardy dolarů (asi 248 miliard korun). A ačkoliv je uvedené číslo velmi vysoké již samo o sobě, popisuje jen ty finanční ztráty, k nimž došlo jen doposud. Tedy řečeno jinak, jelikož cla zůstávají v platnosti i nadále, budou konečné ztráty mnohem vyšší. Dle odhadů odborníků by čistý zisk deseti největších světových automobilek, mimo těch z Číny, měl v letošním kalendářním roce klesnout zhruba o čtvrtinu – na nejnižší úroveň od roku 2020.
Vůbec nejhůře má současná situace dopadnout na Toyotu, neboť Japonsko si od Trumpa „vysloužilo“ cla ve výši 25 procent. Automobilka už v jejich důsledku vykázala snížení provozního zisku o tři miliardy dolarů a její vedení zároveň předpovídá, že ji v letošním fiskálním roce budou zmíněná cla stát 9,5 miliardy dolarů (asi 200 milionů korun). To má vést k očekávanému poklesu čistého zisku o 44 procent.
Zdražení? Zatím nepřišlo
Nejen koncoví spotřebitelé, ale i analytici nyní vyčkávají na to, jak Toyota a spol. na nastalou situaci zareagují. Logicky se nabízí navýšit kvůli dodatečným clům, a tedy vyšším nákladům, ceny svých automobilů. Většina velkých hráčů v oboru ale doposud k žádnému zásadnímu zdražení nepřistoupila.
Podle odborníků má tento vývoj poměrně logické vysvětlení – firmy se bojí, že po navýšení ceny zákazníci přejdou ke konkurenci. „Nikdo nechce zdražovat jako první, a tak všichni čekají, až se k tomuto kroku odhodlá někdo jiný. Kromě toho se navíc jednotlivé firmy bojí, že pokud k navýšení cen přistoupí, Trump o nich napíše ošklivý tweet,“ řekl analytik společnosti Jefferies Philippe Houchois v narážce na skutečnost, že americký prezident automobilkám opakovaně vzkázal, aby kvůli clům nezdražovaly.
Z celkového hlediska se ovšem kromě krátkodobých dopadů v podobě zdražení aut nabízí mnohem zásadnější otázka, a sice zda cla skutečně povedou k tomu, že firmy začnou vyrábět vozy přímo ve Spojených státech. Některé automobilky už takový záměr oznámily, většinou se ale jedná jen o navýšení výroby ve stávajících továrnách. Konkrétně třeba společnost GM, která je historicky největším americkým dovozcem automobilů, plánuje zvýšit produkci svých pick-upů ve městě Fort Wayne v Indianě, a naopak chce snížit výrobu v Kanadě.
K velmi podobnému kroku přistoupily rovněž japonské automobilky Nissan a Honda. „Chceme v našich amerických továrnách přidat další směnu, abychom mohli zvýšit objem výroby, aniž bychom museli vynakládat velké kapitálové investice,“ popsal aktuální plány Hondy její finanční ředitel Eidži Fudžimura.
Navýšení počtu směn ve stávajících továrnách rozhodně dává z ekonomického úhlu pohledu smysl, jelikož fyzické rozšíření či dokonce výstavba nových továren by vyšly velmi draho a zároveň zabraly mnoho let. Automobilky by přitom tímto krokem riskovaly, že jejich továrna bude dokončena až v momentě, kdy už budou Trumpova cla zrušena, což by opět zvýhodnilo výrobu mimo Spojené státy.
Přechod k regionalizovanější výrobě
Pomineme-li současná Trumpova cla, existuje i další významný faktor, který může automobilky přimět k tomu, aby své továrny přesunuly do USA. Je jím skutečnost, že největší trhy v Severní Americe, Evropě a Číně jsou stále více rozděleny různými předpisy, technologiemi, a především preferencemi spotřebitelů.
Kvůli tomuto vývoji už ostatně mnohé automobilky přestaly navrhovat vozy určené pro celý svět a spíše se zaměřují na vývoj modelů jen pro daný region. „Myslím, že brzy opustíme éru globalizace, kdy byla naše auta po celém světě takřka stejná, a budeme je mít více regionalizovanější,“ potvrdil současný trend Håkan Samuelsson, generální ředitel společnosti Volvo Cars.
Výše popsaná změna prostupující celým automobilovým průmyslem může podle odborníků přispět k tomu, že se firmám skutečně vyplatí, aby výrobu přesunuly co nejblíže místu, kde si zákazníci daný vůz koupí. Koneckonců, i proto začátkem letošního roku oznámila skupina Hyundai investici do navýšení produkce ve Spojených státech ve výši 21 miliard dolarů (asi 441 miliard korun). Takový krok byl přitom plánovaný ještě před Trumpovými cly, jelikož v USA byla podle vedení automobilky po jejích vozech značná poptávka.
Aktuální trend „lokální výroby a prodeje“ potvrzují i kroky Mercedesu, který v květnu oznámil, že přesune výrobu svého středně velkého SUV z Evropy do Alabamy. To mimo jiné znamená, že Trumpův cíl dosáhnout navýšení produkce v USA se alespoň částečně vyplní, byť je otázkou, jak velký vliv na to americký prezident ve skutečnosti má.
