V sobotu zemřel po vážné nemoci spisovatel Petr Šabach, bylo mu 66 let. Informaci potvrdil Lukáš Růžička z nakladatelství Paseka, které vydává Šabachovy knihy.
Šabach je autorem mnoha románů a povídek. Velmi oblíbená je třeba povídková sbírka Hovno hoří, podle níž vznikl úspěšný film Pelíšky.
Nakladatelství Paseka o úmrtí informoval syn spisovatele Jan Šabach. „Petr Šabach zemřel doma, jak si přál. Na jeho přání bude rozloučení bez obřadu, jen v rodině,“ uvedl Růžička.
Šabach se narodil 23. srpna 1951 v Praze v rodině vojáka z povolání, maminka pracovala na ministerstvu školství a kultury. V 80. letech začal publikovat v Mladé frontě, Práci, Tvorbě a v jiných periodikách své povídky.
První knihu, sbírku povídek Jak potopit Austrálii, vydal Petr Šabach v roce 1986. To už měl za sebou různá povolání (technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, noční hlídač v Národní galerii, oborný referent na Akademii výtvarných umění a v Galerii hlavního města Prahy), a také studium Střední knihovnické školy a dálkově kulturologie na Filozofické fakultě UK.
Hovno hoří, Opilé banány, Putování mořského koně. To jsou další z titulů Šabachových knih, v jejichž řadě představuje zajímavý počin kniha Ramon z roku 2004. V ní do obvyklého světa drobných lidí s jejich všedními radostmi i starostmi vnáší pohyb postava cizince.
Připomeňte si nejúspěšnější adaptaci díla Petra Šabacha:
Byl tvůrcem regionálním, zaklesnutým do krajiny několika pražských čtvrtí. Jeho spisovatelské alter ego se potloukalo po dejvické Hanspaulce, hltalo bigbít a zůstávalo radostně spontánní normalizačnímu režimu navzdory. Je tak patrno třeba z povídek o hudbě soustředěných v knize s názvem Škoda lásky z roku 2009.
Pokud jde o hudbu, nejvíc Šabacha proslavilo jiné dílo, novela Šakalí léta, podle které vznikl v roce 1993 stejnojmenný muzikál, první výrazný počin tohoto druhu v Čechách od dob Starců na chmelu. Napsal jej scenárista Petr Jarchovský, režíroval Jan Hřebejk a hudbu, z níž vzešla řada hitů, složil Ivan Hlas.
Osvědčené duo Jarchovský - Hřebejk v dalších letech využilo Šabachovy náměty ještě několikrát, a to v populárních snímcích Pelíšky, Pupendo a U mě dobrý.
Nad úmrtím Petra Šabacha vyjádřilo lítost ministerstvo kultury:
Petr Šabach popisoval léta totality s humorem, který současně nezatíral jejich zrůdnost. Bude tu velmi chybět. Upřímnou soustrast rodině. pic.twitter.com/6bJdsxrQ1K
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) 17. září 2017
Posledním zfilmovaným Šabachovým literárním námětem je Občanský průkaz, tentokrát v režii Ondřeje Trojana (2010). Ve stejnojmenné knize z roku 2006 se Šabach vrátil do období Pražského jara a vytvořil knihu, která postihuje tu více, tu méně zřetelnou svíravost totalitního státu.
V březnu 2011 vydal svazek deseti povídek s názvem S jedním uchem naveselo, jako obvykle obsahující hlášky rádobyzkušených frajerů z pražského předměstí. O rok později následovala novela Máslem dolů.
Vloni v lednu získal Šabach od Českého centra PEN klubu Cenu Karla Čapka pro rok 2016, která se udílí každý druhý rok za významný literární počin. Podle poroty Šabach nalezl zvlášť přesvědčivý způsob, jak oslovit mladou generaci. Zejména tím, jak zdůraznil styčné rysy mezi vlastním projevem a myšlením svých čtenářů, jejich vnímáním světa kolem sebe.
ČLÁNKY DO MAILU