Výstavba zařízení Dangote Petroleum Refinery, jež leží v Guinejském zálivu na jihu Nigérie, za zhruba 20 miliard dolarů (424 miliard korun) byla velmi komplikovaná a protáhla se o celé desetiletí. Projekt navíc výrazně překročil původní rozpočet, a to zhruba dvojnásobně. Ostatně, sám Dangote později přiznal, že si během budování prošel doslova „peklem“. Letos v únoru však jeho závod konečně dosáhl plné kapacity – právě ve chvíli, kdy všichni začali hledat dodávky nafty, leteckého paliva a benzinu, jež by nemusely procházet Hormuzským průlivem.
Zásluhou rostoucí poptávky se hodnota podnikatelova majetku podle žebříčku Bloomberg Billionaires Index během několika dní rozrostla o asi 13 procent na necelých 35 miliard dolarů (zhruba 730 miliard korun). Devětašedesátiletý komoditní magnát, který původně zbohatl díky investicím do cementu, cukru nebo soli, se tak posunul mezi 65 nejbohatších lidí světa, uvádí list The Wall Street Journal (WSJ).
Plánované investice
Při stavbě nové rafinerie využil Dangote tu samou strategii, s níž uspěl už v minulosti. Dříve totiž platil za jednoho z největších dovozců cukru do Nigérie, v 90. letech se ale rozhodl svůj byznys radikálně pozměnit a z pouhého importéra se stal výrobcem a následně i významným vývozcem. Stejný model pak zopakoval také v cementářském průmyslu, a nyní, do třetice, se o tentýž záměr pokouší v dalším oboru.
Ještě letos plánuje vstup své rafinerie na nigerijskou burzu s cílovým oceněním nejméně 50 miliard dolarů (něco přes jeden bilion korun). Později by měla následovat i sekundární emise akcií, a to nejspíš v New Yorku. Ani tím ani podnikatelovy plány nekončí.
Firma se zároveň podle viceprezidenta skupiny Dangote Industries Devakumara V. G. Edwina chystá investovat okolo 28 miliard dolarů do další expanze. Z toho má jít 13 miliard do rozšíření zmíněného závodu na jihu země, přičemž cílem je do roku 2028 zdvojnásobit kapacitu na 1,4 milionu barelů denně. Současně pokračují přípravy na výstavbu nové rafinerie na keňském pobřeží, která zahrnuje i vybudování přístavu. Projekt má trvat přibližně tři roky a jeho náklady se odhadují na dalších 15 miliard.
Ve prospěch ekonomiky země
Rostoucí poptávka po nigérijské ropě a rafinovaných produktech prospívá nejen Dangoteho firmě, Profituje z ní i celá ekonomika země. Silnější export podporuje domácí měnu a zmírňuje růst cen pohonných hmot. Ostatně, právě s tím úmyslem vznikla samotná rafinerie, která je s velkým náskokem největší na africkém kontinentu.
Komoditní magnát chtěl změnit dlouholetý paradox Nigérie: země byla sice významným producentem černého zlata, ale většinu suroviny vyvážela ke zpracování do zahraničí, zatímco hotová paliva následně za draho dovážela zpět. Pro samotného Dangoteho tak představuje současná situace mimořádnou příležitost. Letos výrazně vzrostla poptávka po produktech rafinerie napříč subsaharskou Afrikou a zároveň se zvýšil export leteckého paliva do Evropy. Od dubna je tak jeho podnik největším světovým exportérem tohoto produktu, jak ukazují data S&P Global Energy Commodities at Sea, na něž se WSJ odkazuje.
Klíčová bude ropa i logistika
Největší překážkou dalšího růstu Dangote Petroleum Refinery zůstává nedostatek ropy. Nigérijská státní společnost NNPC totiž nedokáže dodávat zpracovatelskému komplexu potřebné objemy, protože vláda část těžby využívá na splácení úvěrů a plnění dlouhodobých exportních kontraktů. Domácí produkci suroviny je proto podle ekonomů nutné zvýšit, jinak se obří zařízení bude muset spoléhat na její dovoz.
Kromě zajištění dostatku ropy ale řeší firma i rozšiřování odbytu. Dangote proto plánuje pořízení vlastních lodí, které sníží náklady na přepravu, vybudování distribučního centra v Namibii pro lepší zásobování jižní Afriky i výstavbu více než 2 400 kilometrů dlouhého produktovodu směrem do vnitrozemských států, jako jsou Zimbabwe, Botswana nebo Zambie. „Při takto velkém objemu bude hlavní výzvou distribuce,“ uzavírá Devakumar Edwin.
