Pozitivních zpráv týkajících se společnosti Boeing je v posledních měsících a letech skutečně jako šafránu. Firmu dlouhodobě trápí technické problémy letounu 737 MAX, federální vyšetřování kvůli porušení bezpečnostních předpisů či velká zpoždění dodávek nových letadel. To vše se spolu s několikaměsíční stávkou zaměstnanců podepsalo i na obřích finančních ztrátách, které za posledních pět let dosáhly přibližně 31,9 miliardy dolarů (asi 740 miliard korun).
Server CNBC navíc připomíná, že kromě hlavního podnikání Boeingu, tedy výroby komerčních letadel, se příliš nedaří ani vesmírnému byznysu této firmy. Jeho vlajkovou lodí je totiž program Starliner, který jen za loňský rok realizoval ztrátu dosahující částky 523 milionů dolarů (asi 12,6 miliardy korun).
Jednalo se o dosud nejvyšší roční ztrátu od začátku celého programu, na němž v Boeingu pracují již od roku 2016. Celkově pak firma na vývoji Starlineru propálila už více než dvě miliardy.
Černá díra polykající peníze
Uvedené finanční výsledky představují pro Boeing nemalý problém, neboť původní smlouva s americkou vesmírnou agenturou NASA stanovila nepřekročitelnou cenu za vývoj kosmické lodi ve výši necelých pěti miliard dolarů (téměř 121 miliard dolarů). Tedy řečeno jinak, rozhodně nelze očekávat, že by výrobce dostal od NASA další peníze, jejichž prostřednictvím by nynější ztrátu alespoň částečně kompenzoval.
O tom, že je kosmický program společnosti zatím spíše jedna velká černá díra na peníze než výdělečný projekt, každopádně svědčí i další fakta. Jako například o to, že se Starliner dostal do ztráty téměř v každém z uplynulých devíti účetních období. Výjimku v tomto ohledu představují pouze roky 2017 a 2020. Ba co hůř, samo vedení Boeingu se nechalo slyšet, že „podobné ztráty možná nastanou i v příštích letech“.
Vesmírné fiasko
Nutno podotknout, že problémy Starlineru nejsou zdaleka jen finančního charakteru. Loni v létě došlo k závažné komplikaci při prvním vesmírném letu této lodě s posádkou, kdy selhala důležitá část pohonného systému. Starliner sice dopravil astronauty Butche Wilmora a Sunitu Williamsovou na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kvůli velkému riziku se ale NASA nakonec rozhodla, že loď se vrátí zpět na Zemi prázdná a k návratu obou kosmonautů budou využity služby konkurenční společnosti SpaceX.
Toto vesmírné fiasko nejen výrazně poškodilo už tak dost pochroumanou reputaci Starlineru, ale vlastně vyvolalo ještě celou řadu nových otázek. To proto, že ani Boeing, ani NASA zatím zcela jasně neuvedly, jak hodlají vyskytnuvší se problémy řešit a kdy by se loď mohla vrátit nazpět.
Změny ve vedení
Kvůli všem výše popsaným problémům už v Boeingu, totiž v té části firmy, která má zmíněný Starliner na starost, došlo i k „personálnímu“ zemětřesení, v důsledku něhož minulý týden opustil pozici viceprezidenta programu Mark Nappi. Jeho místo by měl obsadit programový manažer Mezinárodní vesmírné stanice John Mulholland, který ve Starlineru působil už mezi lety 2011 až 2020.
Asi nejdůležitějším Mulhollandovým úkolem bude právě vyšetřit a vyřešit všechny závady pohonného systému tak, aby se loď mohla co nejdříve vrátit do provozu. Pravděpodobně to ale nějakou dobu potrvá, což naznačuje i skutečnost, že pro původně plánované lety Starlineru až do konce letošního léta si už NASA zajistila náhradu v podobě plavidel od SpaceX.
