Nejkrásnějším slovem ve slovníku je pro mě clo, pravil vloni staronový americký prezident Donald Trump. Už tehdy přitom avizoval, že jeho nynější celní politika bude o poznání přísnější než během prvního funkčního období. A jak slíbil, tak teď také činí. V rámci takzvaného „Dne osvobození“ v noci ze středy na čtvrtek představil novou obchodní agendu, jejíž součástí je právě podstatné navýšení celních sazeb.
Ačkoliv bylo zavedení inkriminovaných tarifů očekáváno, mnoho expertů bylo nepříjemně překvapeno tím, jak vysoké nakonec sazby budou. K dovozu zboží ze zemí Evropské unie přibude podle CNN přirážka ve výši 20 procent, v případě Číny půjde o 54procentní navýšení, Japonsko bude čelit 24procentním clům, u Švýcarska se jedná o sazbu 31 procent, zatímco na Vietnam a jeho zboží uvalila americká administrativa dokonce 46procentní tarify.
Velmi zajímavé je přitom už jen to, jak vůbec Trumpova vláda k daným číslům dospěla. Podle oficiálního tvrzení se jedná o polovinu výše cel, které dané země uplatňují vůči USA, přičemž do zmíněné částky se započítávají i údajné neférové obchodní praktiky, tedy například obchodní bariéry a manipulace s kurzem. Dle názoru odborníků je ovšem realita o poznání jiná.
„Jak je výše těchto cel počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel,“ řekl bez okolků hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.
„Celní tarify jsou počítány jako obchodní deficit zboží s danou zemí děleno vývozy dané země do USA. Z toho se vezme z nejasného důvodu polovina a celní sazba je na světě. To je opravdu bizarní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální. Je zároveň zarážející, že americká administrativa nedokázala přijít s ničím sofistikovanějším po mnoha týdnech plánování,“ doplnil dále.
Zdražení Trumpa nezajímá
Bez ohledu na konkrétní výši sazeb se většina ekonomů a analytiků shoduje na jednom, a sice že osmasedmdesátiletý Trump tímto krokem zahájil rozsáhlou celosvětovou obchodní válku, která pravděpodobně poškodí úplně všechny. Jak totiž ukazuje historie, takto rozsáhlé obchodní spory mívají téměř vždy špatný konec. Což je ostatně důvod, proč se od masivního zavádění cel ve 20. století vesměs upustilo.
Ačkoliv hlavním cílem Trumpových cel je oživení americké ekonomiky a podpora výroby zboží v tamních společnostech, minimálně krátkodobý a střednědobý dopad nových opatření rozhodně nebude pro Američany nijak příznivý. Podle odborníků může zdražit téměř vše, za co lidé utrácí své peníze – od rychlého občerstvení přes elektroniku a auta až po výstavbu nových domů a bytů.
Je přitom jasné, že tento aspekt si Trump aspoň částečně uvědomuje. Připustil to ve víkendovém rozhovoru s novináři, kde ale zároveň řekl, že případné navýšení ceny nových aut ho „nemůže zajímat méně“. Zdá se tedy, že v rámci svého velkého plánu na oživení americké ekonomiky ho aktuální dopad cel na obyvatele USA absolutně netrápí.
Kromě peněženek Američanů ale nová opatření bezpochyby ovlivní rovněž americký akciový trh, k čemuž ostatně dochází již dnes. „Na trzích v reakci na Trumpovu obchodní válku prudce narostly obavy a celková averze k riziku. Ta se projevila jak na výplachu akciového trhu v USA, tak i na nižších tržních úrokových sazbách, které reflektují zhoršené růstové vyhlídky americké ekonomiky. Zatím se tedy trhy až tak neobávají inflačních dopadů nových cel, jež z nemalé části zaplatí americký spotřebitel, ale spíše z ochlazení americké ekonomiky, které by působilo dezinflačně,“ vysvětlil Rusinko.
Cla poškodí i Česko
Nová cla jsou pochopitelně špatnou zprávou i pro jednotlivé země, jelikož jejich ekonomiky budou tímto krokem zasaženy tu více, tu méně. A týká se to samozřejmě i České republiky, která je silně napojena především na německou ekonomiku, pro niž jsou zase důležitým obchodním partnerem právě Spojené státy.
„Zatím panuje značná nejistota ohledně toho, zda všechna Donaldem Trumpem uvalená cla vstoupí nakonec v platnost. Pokud ano, byl by dopad na českou a evropskou ekonomiku výrazný. Přímý dopad celních opatření na českou ekonomiku bude sice nižší než u některých sousedů a západoevropských ekonomik, ale i tak bude vysoký. Naše odhady hovoří o snížení hrubého domácího produktu o 0,6 až 0,8 procenta,“ zhodnotil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Velmi podobně situaci vnímá rovněž Rusinko: „Razantní zvýšení míry protekcionismu výrazně přibrzdí mezinárodní obchod, na nějž jsme kriticky navázaní skrze silnou integraci do dodavatelsko-odběratelských řetězců. Zároveň čekáme negativní dopad do spotřebitelské i podnikatelské důvěry, které se v posledních měsících spíše zlepšovaly. Pokles růstu českého HDP je v tuto chvíli těžké vyčíslit. Je ale zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo dvou procent budeme významně přepisovat směrem dolů.“
Toto rozhodně není krok přítele
Současnou situaci by mohlo ještě více zkomplikovat to, pokud se jednotlivé státy rozhodnou navýšit vlastní cla vůči dovozu z USA. Což je krok, který rozhodně nelze vyloučit. Už při předchozích debatách o celních tarifech to ostatně avizovaly například země Evropské unie, Čína, či Kanada. Další státy pak uvedený krok začaly zvažovat po Trumpově středečním rozhodnutí.
„Důležité je si uvědomit, že dotčené země budou na cla velmi pravděpodobně reagovat. To, jak velcí hráči, jako je Čína a EU, na Trumpova cla odpoví, bude klíčové pro další vývoj globální ekonomiky i kapitálových trhů. Představitelé americké administrativy navíc upřesnili, že pokud partneři nezavedou reciproční opatření, USA sazbu dále zvyšovat nebudou,“ nechal se slyšet investiční analytik společnosti eToro Jakub Rochlitz.
Ať to ale s případnou eskalací obchodní války dopadne jakkoliv, už nyní je jasné, že Trumpovým krokem zásadně utrpí celosvětová reputace Spojených států a také jejich dobré vztahy s jednotlivými zeměmi. Mnoho světových lídrů už nová cla silně odsoudilo, a to včetně zemí, které dlouhodobě patřily k loajálním americkým spojencům.
Asi nejlépe současnou situaci vystihuje stručný výrok australského premiéra Anthonyho Albaneseho. Dvaašedesátiletý politik o nové celní agendě šéfa Bílého domu prohlásil, že „toto rozhodně není krok přítele“.
