Představte si svět, kde by chybějící zuby mohly dorůst samy. To, co dnes působí jako sci-fi, je pro některé živočichy běžnou realitou. Fascinují nás třeba žraloci, kteří disponují schopností neustále nahrazovat své zuby. A ačkoli japonští výzkumníci netvrdí, že bychom se měli stát „žraločími lidmi“, zkoumají možnost, zda bychom jednoho dne mohli sdílet stejnou schopnost.
Využili k tomu studii z roku 2021, která ukázala, že lék zaměřený na protein syntetizovaný genem USAG-1 dokáže u zvířat ovlivnit počet vyrostlých zubů. Tým se nyní zaměřil na lidi a oznámil klinické testy léku, který by mohl být dostupný už v roce 2030, uvádí Popular Mechanics.
Když gen rozhoduje o úsměvu
Výzkumu potenciálu opětovného růstu zubů se věnuje vedoucí studie a šéf oddělení stomatologie a ústní chirurgie v Medical Research Institute Kitano Hospital v Ósace Katsu Takahaši již léta, přičemž se zaměřuje především na roli genů. Počet zubů se totiž podle jeho slov liší kvůli mutaci jediného genu. „Pokud se na něj zaměříme, měla by existovat možnost, jak změnit počet sad zubů, které člověk má,“ dodává.
Vědci zjistili, že protein USAG-1 může u myší omezovat růst zubů, takže by jeho blokování mohlo růst naopak podpořit. Výzkumnému týmu se podařilo vyvinout lék, který tvorbě proteinu brání, a podařilo se jim u myší spustit růst nových zubů.
„Myšlenka, že je možné vypěstovat nové zuby, je snem každého zubaře. Pracuji na tom už od dob, kdy jsem byl student. Byl jsem si jistý, že to dokážu realizovat,“ zmiňuje Takahašis tím, že se snad již brzy dožijeme doby, kdy bude další možností kromě zubních protéz a implantátů lék na opětovný růst zubů.
Lék budoucnosti
Studie z roku 2023, publikovaná v časopise Regenerative Therapy, upozorňuje na nedostatek léčebných možností, které by umožňovaly opětovný růst zubů. Zároveň však zdůrazňuje, že terapie protilátkami působícími proti proteinu USAG-1, která byla úspěšně vyzkoušená na myších, by mohla představovat „průlom v léčbě zubních anomálií u lidí“.
Znamenalo by to hlavně pomoc pro jedno procento lidí, kteří trpí anodoncií, tedy vzácnou vrozenou vývojovou poruchou, která znemožňuje vývoj kompletního chrupu. Právě pro ně by mohl výzkum znamenat zásadní naději, že se léčba posune za hranici pokusů na zvířatech a nabídne reálné řešení i pacientům.
A důvod k optimismu poskytuje samotná lidská biologie, zároveň zdůrazňuje Takahaši a odkazuje na své dřívější výzkumy. Ty odhalily fakt, že v ústní dutině máme skryté zárodky třetí sady zubů. Nejvýrazněji se to projevuje u zhruba jednoho procenta lidí s hyperdoncií, což je opak zmíněné anodoncie, tedy vrozená vývojová vada, kdy člověku vyroste více zubů, než je běžné.
Podle něj by právě aktivace těchto zárodků prostřednictvím cílené genové manipulace mohla nastartovat růst nových zubů. A pokud půjde klinický test podle plánu, není vyloučeno, že už kolem roku 2030 budou mít lidé k dispozici možnost, kterou si dnes umíme představit jen v nejodvážnějších vizích medicíny.
