Návrh radikální reformy, která má ozdravit evropské vinařství od dotovaných přebytků nekvalitního vína, se minulý týden poprvé dostal na pořad ministrů zemědělství Evropské unie. Navzdory shodě na potřebě změn se názory na konkrétní opatření značně lišily.
| Návrh reformy předpokládá, že zmizí 400 tisíc hektarů evropských vinic. |
Česko reformu v zásadě podporuje, avšak podobně jako Slovensko a další severněji položené státy nesouhlasí kupříkladu se zákazem přislazování vín, na rozdíl od jižních unijních zemí.
Nejcitlivějším bodem z plánu Evropské komise se jeví dobrovolná likvidace 400 tisíc z 3,4 milionu hektarů vinic v Unii výměnou za kompenzace 2,4 miliardy eur (68 miliard korun) v pěti letech po startu reformy. To by mělo ulevit od nadprodukce 15 milionů hektolitrů vína ročně (přibližně 8,4 procenta produkce). Skončit by také měla „krizová destilace“ přebytků vína na líh.
Proti těmto záměrům se postavily podle informovaných zdrojů Francie, Španělsko a Itálie, na které připadají čtyři pětiny evropské produkce. Další země, třeba Portugalsko, požadovaly zase navýšit kompenzace pro slabší výrobce, kteří se rozhodnou opustit sektor, anebo volaly po ochraně před dovozem surovin pro výrobu vína z třetích zemí.
