Menu Zavřít

Z lágru do dukelského masakru

7. 12. 2020
Autor: Euro.cz

V rotě Otakara Jaroše prošla Jarmila Halbrštátová východní frontou „Seděli jsme ve sklepích mezi lidmi, kteří třeba zabíjeli, kradli a podobně. Byla to hrůza. A mně bylo sedmnáct, takže to nebylo vůbec nic lehkého,“ takto Jarmila Halbrštátová (7. dubna 1924 až 2. prosince 2020) vzpomínala na konec června roku 1941, kdy v Sovětském svazu začala její internace. Narodila se sice v Ústí nad Orlicí, ale už jako dvanáctiletou ji rodiče odvezli do města Šachty v rostovské oblasti, kde oba pracovali.

Ovšem v okamžiku, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, se mladá dívka kvůli svému pasu vydanému v Československu, jež se přes noc stalo protektorátem, změnila v nepřítele sovětského lidu. Prošla několika lágry, než proběhla amnestie a ona se rozhodla v červnu 1942 nastoupit v Buzuluku do rodících se československých jednotek.

Prošla kurzem ošetřovatelky a stala se součástí 1. roty pozdějšího kapitána Otakara Jaroše. Těsně před odchodem do válečné vřavy jí umrzl prst na noze.

Doktor rozhodl, že se zraněním musí do náhradní roty. S tím se nechtěla smířit.

„Tak on mně to ošetřil, to shnilé uštípl a zavázal. Dali mně o číslo větší válenky, protože tam byla hrozná zima, vatované kalhoty a fufajfku,“ popisovala Halbrštátová pro Paměť národa.

A tak se s ostatními vydala na stovky kilometrů dlouhý pochod na Charkov a Sokolovo. „Tanky pořád přijížděly a plamenomety vše zapalovaly. Když jsme tam šli, tak jsem viděla, že jednomu chlapci padl plamenomet na záda.

Samozřejmě úplně shořel. A člověk se nesměl bát, prostě jsme museli obvazovat raněné,“ vybavovala si momenty bitvy o Sokolovo.

Při postupu dál na Kyjev prošla spojařským výcvikem a byla zařazena do dělostřelecké baterie, s níž se probojovala přes Ukrajinu až k Dukelskému průsmyku. „My jsme byli v údolích a oni byli na kótách. A nejhorší byla kóta 534, té říkali kóta smrti. Protože to přecházelo – Němec, náš, Němec, náš. Tam byli mrtví Němci, to byla kupa.“

Měla to štěstí, že se dostala až do Československa, prodělala kurz pilotáže kluzáků, ale v armádě se jí postupně přestalo líbit, a tak v roce 1946 odešla do civilu.

Vrátila se do rodného Ústí a po válce se znovu shledala se svými rodiči, kteří se vrátili ze Sovětského svazu.

Jarmila Halbrštátová zemřela 2. prosince v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Po její smrti se počet žijících československých veteránů z druhé světové války snížil na 249.

EBF24

O autorovi| Ondřej Stratilík stratilik@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).