Učit se, učit se, učit se. Slavný citát sovětského vůdce Vladimira Iljiče Lenina dnes už možná zní jako otřepané a zastaralé klišé, minimálně z hlediska uplatnění na trhu práce se jím řídit ale stále vyplatí. Vyplývá to i z nejnovějšího průzkumu portálu Platy.cz, který se specializuje na srovnávání výše mezd a platů napříč segmenty, profesemi a pracovními pozicemi. Podle něj totiž absolvování vysokoškolského studia vede k vyšším mzdám v následném zaměstnání.
„Absolventi vysokých škol dosahují průměrného měsíčního výdělku, který je výrazně vyšší než u středoškoláků s maturitou. Magistři a inženýři mají totiž po více než 10 letech praxe průměrný plat 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, kteří vydělávají průměrně 50 460 korun,“ řekl Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz.
Vysokoškolákům s ukončeným vzděláním magisterského a inženýrského stupně navíc roste průměrný výdělek s odpracovanými lety mnohem rychleji. Už po jednom až dvou odpracovaných letech totiž dostávají průměrně 56 880 korun, po třech až pěti letech 66 380 korun a po šesti až deseti letech dokonce 75 070 korun.
Naproti tomu lidé se středoškolským vzděláním získají po jednom až dvou odpracovaných letech 45 200 korun, po třech až pěti letech 50 270 korun a po šesti až deseti letech 51 950 korun. Jinými slovy, platy lidí s diplomem z VŠ jsou po této době ve srovnání s výdělkem těch, kteří mají jen maturitu, o citelných 46 procent větší.
Pomáhají kontakty, stáže či Erasmus
Podle odborníků za výše uvedeným velkým rozdílem v platech a mzdách středoškoláků a vysokoškoláků nestojí jen samotné vzdělání, ale i další faktory. Velkou výhodou univerzit je třeba to, že představují ideální prostředí pro navazování důležitých kontaktů, které mohou mít zásadní vliv na budoucí kariéru studentů. Dlouhodobá přátelství jim totiž v budoucnu mohou pomoci třeba při hledání zaměstnání nebo při rozvíjení podnikatelských záměrů.
Souhlasíte s tvrzením, že čím vyššího vzdělání člověk dosáhne, tím spíš bude vydělávat více?
Dalším důležitým přínosem vysokých škol jsou mezinárodní studijní programy, jako je třeba Erasmus. „Zahraniční pobyty pomáhají studentům rozvinout schopnost adaptace na nové prostředí, což je velmi ceněná dovednost na globálním trhu práce. Kromě akademických přínosů mají studenti možnost navázat mezinárodní přátelství a profesní kontakty a v neposlední řadě se zdokonalit v jazyku, což může být klíčové pro jejich budoucí kariéru například v nadnárodních společnostech,“ uvedl Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
Mnoho vysokých škol zároveň spolupracuje s úspěšnými firmami, jež studentům nabízejí možnost zúčastnit se pracovních stáží či sehnat práci na zkrácený úvazek. „Tyto příležitosti pomáhají studentům získat zkušenosti, které jsou neocenitelné při vstupu na pracovní trh. Stáže a částečné úvazky mohou být klíčové pro budoucí úspěch a mohou znamenat rozdíl při hledání prvního zaměstnání po dokončení studia,“ shrnul Josef Jankovský, HR manažer české módní značky Vuch.
Poslední zásadní výhodou vysokoškoláků je pak skutečnost, že na univerzitách u nich často dochází k rozvoji kritického myšlení, schopnosti řešit problémy a efektivně komunikovat. „Tyto zkušenosti přispívají k celkovému osobnímu růstu a připravují studenty na různé výzvy, které je čekají,“ doplnil Dravecký.
V IT průměrná mzda přesahuje 82 tisíc
Kromě výše rozdílu mezd mezi středoškoláky a vysokoškoláky se průzkum portálu Platy.cz zabýval i tím, v jakých odvětvích lze aktuálně získat nejvyšší odměnu. Po pěti letech od ukončení studia si absolventi univerzit nejvíce vydělají v odvětví informačních technologií, kde se průměrná mzda pohybuje kolem 82 140 korun.
Na předních pozicích žebříčku pak skončilo i odvětví managementu s průměrnou mzdou 80 890 korun, segment práva a legislativy, kde výše odměny za práci činí 72 310 korun, či oblast bankovnictví s výdělkem 68 410 korun. Všechny tyto obory se podle odborníků vyznačují stabilním růstem a značnou poptávkou po kvalifikovaných pracovnících, což absolventům poskytuje dobrou kariérní perspektivu.
