Dnes, 24. února 2025, si Ukrajina připomíná důležité výročí. Právě dnes to totiž jsou přesně tři roky, co ruský diktátor Vladimir Putin zahájil plnohodnotnou vojenskou invazi s cílem odstranit její demokraticky zvolenou vládu a dostat zemi pod sféru svého vlivu. A právě dnes tomu jsou přesně tři roky, co z Ruska začaly postupně, a nakonec i ve velkém, odcházet menší i velké západní firmy, aby tímto krokem daly jasně najevo svůj nesouhlas s nikým nevyprovokovanou válkou, kterou se Putin onoho čtvrtečního rána rozhodl zahájit.
Jenže zatímco i po třech dlouhých letech se na východě a jihu Ukrajiny stále bojuje a na ukrajinská města nadále dopadají ruské rakety, čím dál častěji se zároveň hovoří i o míru. Události posledních dní, během nichž se staronový prezident Spojených států Donald Trump s Putinem telefonicky spojil, aby téma potenciálního ukončení bojů společně prodiskutovali, a během kterých se vysocí vládní představitelé obou zemí sešli v saúdskoarabském Rijádu, aby v této diskuzi dále pokračovali, naznačují, že dosažení míru, nebo alespoň příměří (ačkoliv s prozatím velmi nejistými důsledky pro samotnou Ukrajinu) je za ony tři roky asi nejblíže.
Pakliže by taková situace opravdu nastala, je více než pravděpodobné, že by došlo rovněž k rozvolnění minimálně některých protiruských sankcí. A to by pochopitelně otevřelo mnoha západním firmám možnost se do Ruska vrátit, píše server CNN.
Odchod se neobešel bez problémů
Z Ruské federace v posledních třech letech odešla více než tisícovka nadnárodních korporací od McDonald's až po Mercedes-Benz. Své pobočky buď prodaly, předaly stávajícím manažerům, nebo zkrátka opustily. Jiné společnosti jako Danone nebo Carlsberg si prosadily prodej svého zabaveného majetku.
Ztráty západních společností včetně ušlých zisků mají podle analýzy Reuters z března 2024, na kterou se CNN odkazuje, dosahovat sumy 107 miliard dolarů (tehdejším kurzem více než 2,5 bilionu korun). Kirill Dmitriev, šéf ruského fondu přímých investic, pak mluví dokonce o 324miliardové ztrátě (téměř 7,8 miliardy korun) jen pro americké firmy samotné.
Na druhou stranu každopádně platí, že když západní podniky z Ruska před lety odcházely, vydobyly si některé z nich možnost odkoupit v budoucnu svá aktiva nazpět. Konkrétně třeba francouzský Renault prodal v květnu 2022 svůj většinový podíl v ruské automobilce Avtovaz údajně jen za jeden rubl, ale s šestiletou opcí na jeho odkoupení. Některé potravinářské a zdravotnické společnosti, včetně Procter & Gamble, PepsiCo a Mondelēz pak zase tvrdí, že v zemi zůstaly, aby poskytovaly humanitární pomoc a nadále zásobovaly ruské spotřebitele základním zbožím.
Kdo se možná vrátí jako první?
Spousta Rusů doufá, že se část západních firem do jejich země vrátí už v druhém čtvrtletí letošního roku. Nejpravděpodobnější je to v sektorech, na něž se sankce nevztahují, tedy zejména v maloobchodu nebo výrobě potravin.
Vysoce postavený ruský zákonodárce Anatolij Aksakov minulý týden vyjádřil přesvědčení, že v jeho zemi brzy obnoví své služby třeba i platební společnosti VISA a Mastercard. Otázkou ale je, jestli jde o reálný scénář, nebo spíše zbožné přání, neboť obě zmíněné společnosti podle CNN potvrdily pravý opak.
Ostatně, pro oblast financí a energetiky platí z pohledu sankcí mnohem větší omezení, než jak je tomu u potravinářských firem. Sám Dmitrijev přesto věří, že velké ropné společnosti z USA, které byly v Rusku úspěšné, se „v určitou chvíli“ tak jako tak vrátí.
Úplný zákaz se pak v současnosti týká zboží, které má jak civilní, tak vojenské využití. Patří sem tedy například výrobci letadel jako Boeing nebo Airbus, jež dodávky náhradních dílů do Ruska pozastavili. A podobně jsou na tom i producenti elektroniky či provozovatelé telekomunikačních služeb.
Změna ruského trhu i zájmu o něj
Rusové se pochopitelně v posledních letech přizpůsobili a řadu známých světových značek nahradili svými alternativami. Více než 800 restaurací McDonald’s tak v zemi nyní funguje pod značkou Vkusno & tochka (Chutné a tečka). Starbucks zase prodal své podniky restauratérovi Antonu Pinskiymu a rapperovi Timatimu, kteří ho provozují pod názvem Stars Coffee.
Obzvlášť složité to pak budou mít evropské automobilky, protože více než poloviční podíl na ruském trhu patří jejich čínským konkurentům. Ještě před třemi lety to přitom bylo pouhých 10 procent. Zároveň není jasné, jak bude Moskva návrat evropských firem z tohoto odvětví podporovat v době, kdy se rozvíjí její spolupráce s Pekingem. Tím spíš když Rusové dlouho mluví o odvetě za sankce Evropské unie, zabavují aktiva podnikům se zahraničními vazbami a při jejich odkupu požadují obrovské slevy.
Západním společnostem by navíc návrat mohl uškodit z etického hlediska. Carlsberg, Unilever a další totiž při odchodu z Ruska na začátku invaze uváděly jasné podmínky, za kterých jsou ochotny svůj tamní byznys případně obnovit. Konkrétně zmiňovaly odchod ruských vojsk z Ukrajiny nebo pozastavení vojenských operací. Nedodržením této deklarace by tak riskovaly svoji pověst, doplňuje CNN.
ČLÁNKY DO MAILU