Vypínání ekonomiky vol. 2

12. 10. 2020

Autor: Mladá fronta

Vláda Andreje Babiše slibovala, že ekonomiku podruhé už vypínat nebude. Nicméně právě v přímém přenosu vypíná po jednotlivých segmentech české hospodářství znovu. Zábavní průmysl, kina, sportovní zařízení a především obchodní centra a restaurace, které sice zůstávají otevřené, ale jejich podnikání je omezené natolik, že se do nich lidé už bojí chodit. Výsledek je stejný.

Jde o vybalancování hospodářských a zdravotních dopadů
na populaci. Ekonomové se příliš neshodnou, zda je lepší vypínat ekonomiku
rychle a masivně na krátkou dobu, nebo omezení příliš nezavádět. Nicméně jak
naznačují různé studie, například Ole Janna z institutu CERGE-EI, tak
dlouhodobé dopady jsou srovnatelné. Švédská ekonomika například zpomalila,
protože se lidé sami stáhli víc do ústraní, méně nakupovali, utráceli,
investovali.

V Česku jsme ve fázi druhého, „skrytého“ lockdownu, který znovu zabrzdí ekonomiku. Dosud v tuzemsku odolávala krizi kvůli státní podpoře hlavně nezaměstnanost. Také maloobchodní tržby ukazují, že nálada obyvatel a vyhlídky do budoucna zatím nebyly tak pesimistické. Teď se však situace zcela jistě zhorší. Po teplém, krásném létu, kdy převládl optimismus, dnes už nikdo nedoufá, že se situace vyřeší rychle. Podniky, posilovny, restaurace, kina, všechny byznysy zasažené pandemií začnou zavírat anebo redukovat náklady, hospodářský pohyb se zpomalí a nezaměstnanost se zvýší.

Otázka je, zda vláda i podruhé nabídne programy
podpory, jako na jaře, kdy živnostníci dostali „pětadvacítku“, spotřebitelé i
firmy si mohli vyřídit u bank odklady splátek úvěrů, zaměstnanci mohli využít
ošetřovné a firmy program Antivirus.

Pro umělce a navázané obory už se připravuje
„šedesátka“, kdy by mohli dostat kompenzace ve výši až 60 tisíc korun. Ruce už
natahují zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří žádají pokračování Antiviru A + B
i po prvním listopadu 2020, kdy mají skončit; dále zvýšení ošetřovného až na 80
procent a pro rodiče dětí do 13 let (místo deseti let).

Požadavky jsou obrovské. Smysl však má podpořit cíleně
například rekvalifikace lidí ze zasažených oborů do oblastí, kde budou víc potřeba,
včetně například služeb pro seniory či pro sociálně slabé. A také pomoct dalšími
úvěry firmám, které mají perspektivní produkt, ale jsou výpadkem postiženy
natolik, že by nemusely přežít. Deficit rozpočtu ani příští rok nesplaskne, ale
není to ani třeba. Potřebné je, aby opatření byla cílená a ekonomiku pomohla co
nejrychleji transformovat na novou, „postcovidovou“ realitu. Když budeme mít dobrou
přípravu, můžeme i jako průměrný závodník skončit na ve vedoucí části pelotonu.