Evropská unie, Spojené státy americké a mnoho dalších zemí uvalily na Rusko od začátku války na Ukrajině více než 25 tisíc sankcí, jejichž cílem bylo podkopat hospodářství země a oslabit tím podporu prezidenta Vladimira Putina. A ačkoliv se tohoto cíle zatím rozhodně dosáhnout nepodařilo, a ruská ekonomika v posledních dvou letech rostla rychleji než země G7, stále více ukazatelů naznačuje, že geograficky největší stát světa trápí skutečně mnoho problémů.
Rusko se potýká především s vysokou inflací, která se podle oficiálních údajů v posledním roce pohybovala okolo devíti procent. Kvůli klesající globální ceně ropy se navíc propadají příjmy ruského rozpočtu, a stále větší problém představuje i nedostatek pracovní síly způsobený tím, že mnoho mužů zamířilo na frontu.
Zásadní komplikací pro ruskou ekonomiku jsou navíc stále složitější mezinárodní transakce. K nim dochází kvůli odpojení tamních bank od platebního systému SWIFT v roce 2022 a rovněž vinou následného varování americké vlády čínským bankovním společnostem, aby nepodporovaly ruské válečné úsilí, neboť v opačném případě budou sankcím čelit i ony. To vše má podle agentury Reuters za následek, že Rusko v poslední době čím dál častěji přechází na poměrně netradiční formu transakcí, kterou je barterový (nebo také směnný) obchod.
Způsob, jak obejít sankce
Míru využívání barterového obchodu nelze vyčíst z oficiálních ruských zdrojů, rostoucí oblibu těchto transakcí ale potvrdili tři na sobě nezávislí ruští obchodníci i odborníci na tamní ekonomiku. Podle nich je tento systém stále populárnější především kvůli faktu, že se s jeho pomocí dají obejít sankce, jež znemožňují ruským bankám uskutečňovat obchody v dolarech a eurech.
„Současný růst barteru je příznakem dedolarizace, sankčního tlaku a problémů s likviditou mezi partnery. Očekávám, že objem těchto transakcí pravděpodobně dále poroste,“ říká Maxim Spassky, tajemník Generální rady Rusko-asijské unie průmyslníků a podnikatelů.
Možným ukazatelem současného rozsahu inkriminované praktiky je například prohlubující se rozdíl mezi statistikami zahraničního obchodu ruské centrální banky a údaji celní správy, který v první polovině letošního roku dosáhl sedmi miliard dolarů (asi 143 miliard korun). Nelze sice očekávat, že celou tuto sumu tvoří směnný obchod, minimálně za její část je ale podle odborníků skutečně zodpovědný.
Partneři z Číny i Pákistánu
Analytikům se povedlo identifikovat hned několik transakcí, kde k barterovému obchodu v minulých týdnech a měsících došlo. V jednom příkladu Rusové do Číny zaslali velkou dodávku pšenice, za níž na oplátku obdrželi automobily. Jindy byl zase do Číny dodáván hliník výměnou za moderní stroje.
Ve dvou dalších transakcích pak byla směněna ruská lněná semena za čínské zboží včetně domácích spotřebičů a stavebních materiálů. Odborníci se znalostmi ruského zahraničního obchodu uvedli, že jedna z transakcí s lnem, registrovaná v prohlášení ruské celní správy Uralské oblasti, měla odhadovanou hodnotu kolem sta tisíc dolarů (asi dva miliony korun).
Kromě směnných obchodů s Čínou byl tento systém využit i u několika transakcí s Pákistánem. Některé barterové dohody pak podle ruských podnikatelů dokonce umožnily dovoz západního zboží do země, a to navzdory aktuálním sankcím.
Vznikne i barterová burza?
Ačkoliv je systém barterového obchodu na první pohled poměrně zvláštní a relativně složitý, za současné situace představuje pro mnoho ruských firem vítanou alternativu, jelikož řada běžných platebních způsobů zkrátka nefunguje. Ostatně i proto směnný obchod podporuje také ruské ministerstvo hospodářství, jež nedávno vydalo čtrnáctistránkového „Průvodce zahraničními barterovými transakcemi“, který firmám radí, jak tuto metodu využít k obcházení sankcí.
„Zahraniční barterové transakce umožňují výměnu zboží a služeb se zahraničními společnostmi bez nutnosti mezinárodních transakcí,“ uvádí se v dokumentu. Úředníci ministerstva už dokonce navrhli i vytvoření speciální obchodní platformy, která by fungovala jako barterová burza.
Na novou situaci si navíc postupně zvykají i ruští partneři. Že by barterový obchod mohl být řešením problémů s převodem peněz, potvrdil na letošním obchodním fóru Kazan Expo i předseda čínské společnosti Hainan Longpan Oilfield Technology Co. Sü Sin-ťing. „Za současných podmínek omezených platebních možností poskytuje barter nové příležitosti pro podniky v Rusku a dalších asijských zemích,“ uzavřel Sü.
