Menu Zavřít

Vyhlásit vítězství a jít od toho. Alespoň při ukončení intervencí by mohla ČNB jít štěstí naproti

Autor: Novák Tomáš/Euro

V listopadu 2013 našla centrální banka mezi komentátory a analytiky týdeníku Euro jedny z nemnoha zastánců svého kurzového závazku. Pravda s jednou, byť nikoli nepodstatnou výhradou: že ČNB přijala tohle opatření pozdě. Tento způsob uvolnění celkových finančních podmínek nabízel neúčinnější kompenzaci vládních rozpočtových restrikcí – v situaci, kdy česká ekonomika znovu zabředávala do recese.

České hospodářství sice nyní neroste nijak závratným tempem, ale rekordní úroveň zaměstnanosti a všeobecný tlak na růst mezd podporují velmi solidní domácí spotřebu a naznačují, že ekonomika pracuje lehce nad svým potenciálem. Koneckonců i „jádrová inflace“ poskočila a není už tak daleko od dvouprocentního inflačního cíle. Sousední Německo jako hlavní obchodní partner je ve velmi podobném taktu, v podstatě ji Bundesbanka ve svých posledních výhledech charakterizuje úplně stejně. Schválený český rozpočet také sotva můžeme označit za restriktivní.

Teď se ČNB nabízí elegantní východisko: ponechat sazby na současné úrovni a ukončit kurzový závazek někdy v době, až odkvetou narcisy a začnou kvést šeříky.

PR pohroma

Co si budeme povídat, zavedení kurzového závazku byla z hlediska public relations zatím největší katastrofa, která se ČNB v polistopadové éře přihodila. Sérií kolapsů malých bank prošla ČNB jako nůž máslem, stačilo vyplatit vkladatele. Přitvrzení pravidel pro tvorbu rezerv a opravných položek, které ukázalo díru v bilancích velkých polostátních gigantů, veřejné mínění snad ani nezaregistrovalo. Dokonce ani pád IPB reputaci centrální banky nepoznamenal zdaleka tolik jako vesměs prospěšné a obhajitelné zavedení kurzu sedmadvaceti korun za euro v listopadu 2013.


Přečtěte si další komentáře autora:

Platby za erární pojištěnce aneb Jak Babiš vyfoukl ČSSD předvolební tahák

Rozpočtový bolehlav

Jak ropa rozložila sovětské impérium


Mnohaměsíční verbální přípravy vyšly nadarmo; i ti, kteří měli číst a vědět, byli překvapeni, natožpak pracující lid, který se dodnes cítí poškozen, ba okraden. Potom máte problém vysvětlit nejen to, že intervence proti koruně pomohly v malé otevřené ekonomice exportu, zaměstnanosti a hospodářskému růstu. Máte problém vysvětlit i samotný fakt, že intervence mají účetní protihodnotu v nárůstu devizových rezerv ČNB, která má nastřádanou ohromnou munici pro obranu stability měny do budoucna.

Takže všem snahám navzdory se z komunikačního hlediska jednalo a jedná o pozoruhodně nepovedenou operaci, která se navíc trefila do všeobecného nárůstu nedůvěry vůči institucím a elitám. Ti členové bankovní rady, kteří byli tehdy u toho a hlasovali pro, to budou do konce života zřejmě vnímat jako nevděk, ale je to také velmi silné varování a lekce.

Pohlídat načasování

Stejně jako ve spoustě jiných oblastí i tady platí, že timing is everything. ČNB otálela s nasazením kurzového závazku příliš dlouho na to, aby jej uměla robustně makroekonomicky obhájit (nejen inflačním cílením, ale i recesí), neměla by však opakovat stejnou chybu v opačném gardu a otálet s odcházením. Promeškat vhodný čas a ohlásit vítězství ve chvíli, kdy česká ekonomika kurzový závazek nepotřebuje, a riskovat to, že se za všeobecného aplausu stane předmětem politiky nezávislý status centrální banky?

WT100

Narcisky jsou příliš brzy pro uchování cti a dostatečné makroekonomické obhajoby ústupu, růže nejspíš trochu pozdě na vyladění kurzu koruny do hladiny lahodící perspektivě mírně levnější dovolené, jež zároveň nepoškodí ekonomiku. Šeříky až bílé začnou kvést… a my uvidíme, zda bankovní rada umí běžet štěstí naproti.

Čtěte také:

Komentář: Velký intervenční švindl. Ekonomice se daří ČNB navzdory

ČNB v listopadu intervenovala proti koruně za 14 miliard


  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).