Vědci poprvé v historii vypěstovali rostliny v půdě z Měsíce. Použili k tomu materiál dovezený Armstrongem a spol.

19. 5. 2022
Zdroj: University of Florida//IFAS photo by Tyler Jones
  • Americkým vědcům se vůbec poprvé podařilo vypěstovat rostlinu zasazenou do skutečné měsíční půdy

  • Šlo o vzorky, které tam v rámci svých misí sesbírali astronauti z programu Apollo

  • Výzkumníci zasadili pro srovnání stejný druh rostliny také do zeminy na bázi pozemského sopečného popela, která se půdě z Měsíce přibližuje

  • Ze závěru jejich experimentu nicméně vyplývá, že ač semínka doopravdy vyklíčila, půda jako taková příliš úrodná není


Přestože vzorky, které astronauti z programu Apollo přivezli na Zem, jsou již 50 let staré, část z nich se zkoumá dodnes. Vědci se na ně zaměřují mimo jiné v souvislosti s dalším projektem, jenž počítá s pobytem člověka na Měsíci, a sice projektem Artemis. Jeho uskutečnění je naplánováno na druhou polovinu probíhající dekády.

Tento velkolepý návrat lidstva na jediný přirozený satelit naší planety má být trvalého charakteru, neboť by zde americká NASA ve spolupráci s dalšími vesmírnými agenturami a soukromými společnostmi chtěla vybudovat obyvatelnou základnu, která astronautům posléze poslouží k cestám do hlubších částí kosmu – například na Mars.

Aby se však tyto ambice podařilo naplnit, musejí se astronauti pobývající na Měsíci stát do jisté míry soběstačnými. Což zahrnuje například i schopnost obstarat si pitnou vodu a potraviny. A právě to má být cílem probíhajícího výzkumu měsíčních vzorků dovezených jejich předchůdci půl století nazpět.

Jedenáctileté čekání

Zmíněné vzorky měsíčního regolitu, jinak docela chudého na jakékoliv živiny, vědci z Floridské univerzity využili k pokusu vypěstovat v něm rostliny. A k překvapení všech přítomných se to povedlo. Vůbec poprvé v historii z něj zásluhou lidského přičinění vyrostly zelené lístky, a to konkrétně lístky houseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), drobné plevelné rostliny z čeledi brukvovitých.

Zatímco v popelu se houseníčku dařilo relativně dobře, v dovezeném měsíčním vzorku rostl pomaleji, chřadl a vykazoval větší pigmentaci i další změny související se stresem. Zdroj: University of Florida//IFAS photo by Tyler Jones

Než se však vědecký tým ke kosmickým vzorkům dostal, zabralo to 11 let a celkem tři podané žádosti. Úředníci navíc výzkumníkům poskytli pouhých 12 gramů tohoto vzácného materiálu, takže se celý jejich experiment musel doslova odehrát v nádobkách o velikosti náprstku.

Vzorky z Apolla 11 si vedly nejhůře

Povzbudivou zprávou je, že semínka zmíněného houseníčku vyklíčila do dvou dnů. Obecně vzato lze však říct, že existují daleko vhodnější materiály pro pěstování rostlin, než je právě měsíční půda. V rámci výzkumu totiž vědci zasadili tu samou rostlinu i do uměle vyrobené zeminy na bázi sopečného popela, která se měla svými vlastnostmi měsíčnímu regolitu blížit. Po přibližně šesti dnech růstu se však dostavily znatelné rozdíly.

Zatímco v popelu se houseníčku dařilo relativně dobře, v dovezeném měsíčním vzorku rostl pomaleji, chřadl a vykazoval větší pigmentaci i další změny související se stresem. Jisté rozdíly se však našly i mezi rostlinami zasazenými do regolitu z různých misí. Nejhůře dopadly ty, které byly pěstované ve vzorcích přivezených Neilem Armstrongem, Buzzem Aldrinem a Michaelem Collinsem z legendárního Apolla 11 (jedna z nich dokonce uhynula). Vzorky získané astronauty Apolla 12 a 17 na tom byly o něco lépe. Čím je to dáno?

Podle vědců za to může fakt, že odebraná půda pocházela z jiných částí Měsíce a větších hloubek. Jinými slovy, na kvalitu půdy, respektive její úrodnost má dle výzkumníků značný vliv to, jak moc a jak dlouho byla vystavena slunečnímu a kosmickému záření, přičemž čím déle tomu je, o to jsou její schopnosti horší.

Měsíční ,zemědělství‘ má svá úskalí

V minulosti vědci s měsíční půdou pochopitelně již experimentovali. V 70. letech, tedy krátce po jejím přivezení na Zem, v ní například hledali patogenní organismy. Aby nedošlo k jejich potenciálnímu rozšíření, byli astronauti i zdravotníci, kteří přišli s půdou do styku, uzavřeni do dvoutýdenní karantény.

V rámci jiného experimentu s sebou posádka mise Apollo 14 vzala na Měsíc semena některých stromů, aby je po návratu na Zem vědci zasadili a mohli je dále zkoumat. Tak vzniklo několik vitálních „měsíčních stromů“, které rostou na mnoha místech USA i jinde ve světě.

Na ISS dorazily lékařské týmy v podobě hologramu. Jde o první úspěšnou ,teleportaci‘ na tak velkou vzdálenost
Přečtěte si také:

Na ISS dorazily lékařské týmy v podobě hologramu. Jde o první úspěšnou ,teleportaci‘ na tak velkou vzdálenost

Za připomenutí stojí též výzkum, který v roce 2019 učinila na palubě svého lunárního modulu Change 4 Čína. Právě tehdy totiž na ,povrchu‘ Měsíce vyklíčila vůbec první semena rostlin v historii. Jednalo se o semena bavlníku, řepky a brambor, leč zasazená do půdy pocházející ze Země.

Díky týmu floridských vědců nyní NASA ví, že i měsíční ,zemina‘ dokáže být úrodná. Současně však studie ukazuje, že pěstování plodin na tomto přirozeném satelitu rozhodně nebude tak snadné jako na Zemi a že vize postavení speciálního skleníku na jeho povrchu k bohaté sklizni hned tak nepovede.

  • Našli jste v článku chybu?