Menu Zavřít

Ústavní soud posílil pozici dlužníků vůči úvěrovým společnostem. Firmy musí prověřovat schopnost splácet

11. 6. 2019
Autor: Archiv MF

Ústavní soud (ÚS) dalším z verdiktů s exekuční tematikou posílil pozici dlužníků vůči úvěrovým firmám. V obsáhlém nálezu, který rozebírá několik právních otázek, například uvedl, že nesplácení kvůli předluženosti ani pasivita na straně dlužníka nejsou automaticky za všech okolností v rozporu s dobrými mravy. Zdůraznil, že firmy poskytující úvěry mají jednoznačnou povinnost prověřovat spotřebitelovu schopnost splatit úvěr.

V českém prostředí to firmy často nedělaly, systém fungoval trochu v duchu pořekadla „hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere“, uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Z předlužení způsobeného množstvím nezvladatelných úvěrů nelze vinit jen dlužníky. Do úzkých se totiž mohou dostat z důvodů, jež z morálního hlediska nejsou problematické, například po nemoci, nezaviněné ztrátě zaměstnání nebo narození dítěte. „Poskytnutí půjčky je vždy dvojstranný smluvní vztah. Je věcí obou smluvních stran, aby si zvážily všechny okolnosti výhodnosti tohoto vztahu, aby třeba zvážily bonitu klienta ze strany věřitele,“ řekl Šimíček.

Soud se dnes zastal manželů, kteří nezvládli splatit úvěr 150 tisíc korun. Kauzu musí znovu řešit Městský soud v Praze. Spotřebitelskou smlouvu doplňovala rozhodčí doložka. Podle Ústavního soudu ji společnost Essox nemohla aplikovat po sjednocujícím usnesení Nejvyššího soudu, které v roce 2011 výrazně ovlivnilo sféru poskytovatelů nebankovních půjček. Soud tehdy řekl, že doložky bez určení konkrétního rozhodce jsou neplatné. Firma tvrdila, že o usnesení nevěděla a judikatura tehdy ještě byla rozkolísaná.

Souhlasíte s posílením pozice dlužníků?

Šimíček ale konstatoval, že Essox patřil i podle vlastní výroční zprávy k největším na trhu. Nelze si představit, že by firmě uniklo tak důležité rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež se natolik dotýkalo jejího podnikání, navíc bylo široce diskutované v odborných médiích, uvedl Šimíček.

Z nálezu plyne, že pokud věřitelé sporný typ doložky uplatnili před 11. květnem 2011, činili tak v době „neustálené změny judikatury“. Proto rozhodčí řízení, byť nakonec skončilo neúspěchem věřitelů, přerušilo běh promlčecí lhůty, a oni tak později mohli podat standardní žalobu k civilnímu soudu.


Přečtěte si komentář: Práce jako existenční riziko


„Protiústavní postup (zneužití práva) lze přičítat pouze těm poskytovatelům úvěrů, kteří rozhodčí žaloby podali vědomě po uvedeném datu,“ stojí v dnešním nálezu. Přesně to nastalo v projednávané kauze. Firma nejdřív bezúspěšně uplatnila rozhodčí doložku, a mezitím jí uplynula lhůta pro uplatnění nároku u soudu.

Manželé tak podle ÚS nepostupovali v rozporu s dobrými mravy, pokud vůči úvěrové firmě uplatnili námitku promlčení. Taková námitka vznesená dlužníkem je podle soudu nemravná jen ve výjimečných případech. „Za rozporné s dobrými mravy proto nelze bez dalšího považovat jednání dlužníka, který nesplácí závazky z důvodu vlastní předluženosti, stejně tak není v rozporu s dobrými mravy ani pasivita dlužníka při řešení závazku,“ rozhodl soud.

„Dnešní rozhodnutí hodnotí historickou událost, která nemá nic společného s dnešní úvěrovou praxí na českém trhu,“ řekl mediální zástupce společnosti Essox Miroslav Beneš. Rozhodnutí se týká smlouvy uzavřené před 11 lety. Ač tehdy neexistovala právní úprava vyžadující prověření schopnosti klienta splácet úvěr, byli již podle něj tehdy klienti společnosti řádně posouzeni na základě tehdejší nejlepší praxe. Essox byl v roce 1999 zakládajícím členem sdružení Solus, protože měl vždy zájem prověřovat platební historii klienta i bez zákonné povinnosti, dodal.

WT100

Podle advokáta Petra Němce, který manžele zastupoval, jde v podobných sporech o stovky milionů, firma podle něj ignorovala judikaturu a počínala si protiprávně. „Zároveň důrazně žádám zastavení všech protiprávních exekucí, aby nevznikala další škoda,“ uvedl na twitteru Němec.

Dále čtěte:

V bludném kruhu chudoby. V Česku přibývá kočovníků

Od výplaty k výplatě, tak žije polovina Čechů. Počítají s pozdějším odchodem do důchodu

Státní dluh stoupl o 110 miliard korun. Hlavně kvůli snaze získat peníze na splátky dluhopisů

Kdy dojde k promlčení dluhu? Základní lhůty jsou tři a deset let

Exekutory by měl přidělovat stát podle bydliště dlužníka, domnívá se většina Čechů

  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).