Jakkoliv volatilní se trh s ropou v těchto dnech ve světle neustále se vyvíjejících zásadních geopolitických událostí zdá být, malá rekapitulace na úvod rozhodně neuškodí. V posledním dubnovém týdnu došlo díky oznámení kartelu OPEC a jeho spojenců k poklesu ceny severomořského Brentu k hranici 60 dolarů za barel.
Podobných ekonomicko-geopolitických faktorů, jež zásadně mění rovnováhu globální nabídky a poptávky po této strategické surovině, je každopádně mnohem víc. Jedním z nich je bezesporu rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa ze začátku dubna zvýšit průměrná cla na čínský dovoz na 145 procent. Čína na toto oznámení zareagovala a zatížila americký dovoz 125procentní přirážkou, v důsledku čehož se tak vzájemný obchod mezi dvěma největšími ekonomikami světa stal de facto neproveditelný.
V průběhu druhého květnového víkendu se nicméně situace na trhu dramaticky změnila, neboť Washington s Pekingem oznámily, že v rámci své obchodní války dosáhly 90denního příměří, během kterého cla klesnou na 30 (v případě čínského dovozu), respektive 10 procent (v případě zboží putujícího z USA do Číny). Dohodu oznámili vyjednavači po dvoudenních jednáních ve švýcarské Ženevě, načež americký ministr financí Scott Bessent označil dosažené výsledky za „významné pokroky“.
Ropa na čtyřletých minimech
Na oznámené příměří zareagovaly finanční trhy okamžitě, a to veskrze v pozitivním slova smyslu. „Nejvýraznější reakce byla patrná právě na komoditních trzích, kde ceny ropy Brent i WTI (lehká americká ropa) zaznamenaly okamžitý nárůst přibližně o čtyři procenta,“ uvádí pro Euro.cz Jaroslav Ton, šéf fintechové společnosti Malcom Finance působící v oblasti logistiky. Zároveň připomíná, že než obě delegace k této dohodě dospěly, pohybovaly se ceny Brentu v důsledku obav investorů z recese a zvýšení produkce ze strany OPEC+ na svých čtyřletých minimech.
Ovšem i když ty nejzávažnější spory v americko-čínských obchodních vztazích se podle všeho alespoň prozatím podařilo vyřešit, nejistota přetrvá: „O dalším vývoji rozhodne, zda 90denní příměří přeroste v trvalou dohodu či nikoliv. Úspěch by mohl podpořit další mírný růst cen, zatímco krach jednání by obnovil recesní obavy a mohl ropu stáhnout zpět dolů – oba scénáře s odpovídajícím dopadem i na ceny pohonných hmot.“
Sestavování střednědobých prognóz cen ropy, inflace či růstu HDP je dle Tona v současnosti mimořádně obtížné. Na skutečnost, že tradiční modely narážejí na bezprecedentní nejistotu, upozorňují i centrální bankéři. Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová se v této souvislosti dokonce nechala slyšet, že základní vazby mezi poptávkou, cenami energií a obchodními toky jsou aktuálně jen velice obtížně kvantifikovatelné. Otázkou také je, zda eurozóna i Spojené státy během letošního roku opravdu sklouznou do recese, jak v současnosti předpovídá čím dál více ekonomů.
„Tato nejistota vytváří na ropném trhu složitou rovnováhu: potenciální pokles poptávky způsobený ekonomickým zpomalením může být kompenzován neočekávaně silným růstem v hlavních ekonomikách, zejména v Číně,” doplňuje šéf Malcom Finance.
Třenice uvnitř OPECu
V posledních letech poptávka po ropě na severní polokouli během léta, či snad přesněji řečeno mezi květnem a srpnem, obvykle rostla o 1,2 až 1,5 milionu barelů denně. Tyto tradiční vzorce jsou nicméně dnes méně spolehlivé než v minulosti, a to právě v důsledku překotných a zásadních ekonomicko-geopolitických změn, kterých jsme v posledních týdnech a měsících svědky.
Dubnové rozhodnutí kartelu OPEC+ navýšit od května produkci černého zlata o 411 tisíc barelů denně podle analytiků poukazuje na fakt, že i v rámci tohoto uskupení dochází k proměnám, které byly dříve jen stěží představitelné.
Vývoj ceny severomořské ropy Brent. Autor: Trading Economic
„Osmička zemí OPEC na konci dubna nečekaně prodloužila své rozhodnutí i na červen. Tento krok naznačuje, že Saudská Arábie je ochotna upustit od své tradiční role stabilizátora OPECu a vysílá jasný signál členům, jako jsou Kazachstán, Spojené arabské emiráty a Irák, kteří opakovaně nedodržují stanovené těžební limity,” míní Ton.
Koruna od začátku roku posílila o 10 procent
Během čtvrtka cena ropy na světových trzích opět poklesla, a to v návaznosti na zprávy ohledně možného brzkého uzavření jaderné dohody mezi USA a Íránem, o níž se v posledních dnech hojně diskutuje. Odpoledne se Brent prodával za 64 dolarů (1 420 korun) za barel, zatímco v případě WTI to bylo lehce nad 61dolarovou úrovní (zhruba 1 350 korun).
To, za kolik budou zdejší řidiči v příštích týdnech a měsících tankovat, nicméně do značné míry ovlivní rovněž kurz české koruny vůči dolaru, přičemž ta od začátku roku poměrně dost posílila. Zatímco zkraje ledna se směnný kurz pohyboval kolem hodnoty 24,5 koruny za dolar, na konci minulého měsíce to už bylo poblíž 22korunové hranice. Což v součtu za první čtyři letošní měsíce činí zhodnocení o zhruba 10 procent.
Ceny pohonných hmot budou fluktuovat nanejvýš o 50 haléřů
Co se vývoje cen benzínu a nafty u tuzemských čerpacích stanic do konce června týče, dle Tona jsou aktuálně ve hře tři hlavní scénáře. První a nejpravděpodobnější zní, že ropa zdraží zpět na úroveň 65 až 75 dolarů za barel, přičemž směnný kurz se udrží blízko hranice 22 korun za dolar. V takovém případě by se ceny pohonných hmot zásadním způsobem měnit neměly, lze očekávat fluktuaci o 20 až 50 haléřů za litr.
Nejprodávanější benzín Natural 95 je aktuálně podle dat CCS, na která se odkazuje server Kurzy.cz, k dostání v průměru za 33,71 koruny za litr, zatímco naftu čeští řidiči seženou za průměrných 32,24 Kč.
Za méně pravděpodobnou, leč stále optimistickou variantu Ton označuje scénář, kdy by se ceny ropy „mohly držet pod hranicí 60 dolarů za barel, zatímco česká měna by mohla posílit vůči americkému dolaru o několik desítek haléřů, či dokonce více než o jednu korunu. Tento vývoj by mohl vést ke zlevnění pohonných hmot o více než jednu korunu za litr. Čím silnější bude pokles cen ropy nebo posílení koruny, tím větší bude pokles cen pohonných hmot,“ predikuje šéf Malcom Finance.
Nejméně pravděpodobná a zároveň nejpesimističtější varianta se aktuálně jeví ta, kdy by černé zlato na trzích zdražilo nad 80dolarovou úroveň při současném oslabení české měny o desítky haléřů, ba dokonce i o více než jednu korunu. „Takový scénář by mohl způsobit nárůst cen pohonných hmot o dvě koruny za litr nebo více. Čím větší bude růst ceny ropy nebo oslabení koruny, tím větší budou i cenové nárůsty pohonných hmot,“ zdůrazňuje Ton na závěr.
