Důvod je přitom zřejmý. Letošní léto přineslo Evropě další sérii rekordních vln veder doprovázených suchem a rozsáhlými požáry, přičemž jejich dopady se stále výrazněji promítají do fungování dopravy i dalších odvětví. Například firma Eurostar při přípravě nové generace vysokorychlostních vlaků původně počítala s limitem 45 stupňů Celsia, ale opakované mimořádně vysoké teploty její plány změnily.
„Bylo rozhodnuto vybavit naši novou flotilu zhruba 50 vlaků Celestia klimatizací schopnou fungovat při teplotách až 55 stupňů Celsia. Tyto soupravy budou uvedeny do provozu v roce 2031 a budou jezdit až do šedesátých let tohoto století, proto je nezbytné připravit se na budoucnost,“ uvedl mluvčí společnosti pro CNBC.
Neobvyklá řešení se stávají standardem
Podobná opatření se objevují i v dalších evropských zemích. Na letišti v norském Oslu vystoupala teplota asfaltu téměř na 52 stupňů Celsia, takže hasiči museli pravidelně ochlazovat stojánky pro letadla i pojezdové dráhy tisícovkami litrů vody. Během nejteplejší části dne se chlazení opakovalo dokonce každou hodinu.
Ve Stockholmu zase místní dopravní podnik natírá železniční koleje bílou barvou, která odráží část slunečního záření a snižuje riziko jejich deformace vlivem vysokých teplot. Stejná metoda se už používá také na nejvíce ohrožených tratích ve Španělsku a Itálii.
Adaptace sama o sobě nestačí
Vedra letos doprovázejí také rozsáhlé požáry, kvůli kterým muselo být ve Francii a Španělsku během jediného týdne evakuováno přes 330 tisíc lidí. Navíc se obě země se nyní připravují na další vlnu horka. Podle profesora energetické a klimatické politiky na Oxfordské univerzitě Jana Rosenowa jde o potvrzení dlouhodobého varování vědců, že změna klimatu zvyšuje četnost i intenzitu extrémních meteorologických jevů.
GALERIE: Požáry ve Španělsku a Francii
„Po desetiletí nám klimatologové říkali, že se to bude stávat častěji a že závažnost extrémního počasí i jeho dopadů poroste. Svět je neposlouchal a dál spalujeme fosilní paliva v rekordním rozsahu,“ napsal Rosenow ve svém příspěvku s tím, že samotná adaptace nestačí, což podle něj dokazují i současné rozsáhlé požáry.
A situace se v budoucnu zlepšovat nebude, protože jak ukazují data služby Copernicus, Evropa se od 80. let otepluje přibližně dvakrát rychleji, než činí světový průměr. Odborníci proto očekávají, že při scénáři vysokých emisí využívaném Mezivládním panelem pro změnu klimatu se ve střední Evropě počet dnů s extrémním horkem do roku 2050 zdvojnásobí až ztrojnásobí.
To by znamenalo, že oblasti, které dnes zažívají pět až deset takových dnů ročně, by se mohly dostat na 20 až 30 dnů. Nejkritičtější situace pak čeká jižní Evropu, kde části Pyrenejského poloostrova, jižní Itálie nebo Řecka mohou zaznamenávat více než 40 až 55 extrémně horkých dnů ročně. Adaptace v těchto zemích je tak nejnaléhavější i nejobtížnější, tvrdí experti.
Připravuje se i Evropská komise a pojišťovny
Na rostoucí klimatická rizika reaguje také Evropská komise, která připravuje nový rámec pro posilování odolnosti vůči změně klimatu. Podle jejího mluvčího bude nutné promítnout očekávané extrémní podmínky do všech veřejných politik – od energetiky přes dopravu a infrastrukturu až po zdravotnictví – a zároveň přizpůsobovat investice skutečné realitě, v níž budou fungovat.
Podobně situaci vnímají i pojišťovny. Například šéfka oddělení odolnosti a rozvoje společnosti Allianz Risk Consulting Lena Fuldauerová označuje extrémní vedra za „tichou katastrofu“, protože na rozdíl od povodní nebo zemětřesení jejich dopady přicházejí postupně. Firmy se potýkají s poruchami zařízení, nižší provozní efektivitou, vyššími náklady na údržbu, přetíženými elektrickými sítěmi i problémy v dodavatelských řetězcích. Podle představitelů pojišťoven ale mohou být dopady ještě závažnější.
Pokud budou extrémní projevy počasí dál sílit a státy neurychlí investice do adaptačních opatření, mohou se některé nejvíce ohrožené oblasti stát dokonce zcela nepojistitelné. To by neznamenalo jen dražší pojistky, ale mohlo by to zkomplikovat financování nemovitostí či dalších investic. V této souvislosti Fuldauerová připomíná studii publikovanou v časopise Nature, podle níž letošní červnová vlna veder přinesla téměř polovině z 854 evropských měst rekordní nebo téměř rekordní teplotní zátěž, přičemž nejvyšší naměřená teplota dosáhla 48 stupňů Celsia v italském Casteltermini.
„Teploty přesahující 50 stupňů Celsia byly ve středomořských oblastech v předindustriální éře prakticky nemožné. V důsledku člověkem způsobené změny klimatu se však pravděpodobnost jejich výskytu zvýšila desetkrát až tisíckrát. Ke konci století by se takové extrémy mohly v nejteplejších lokalitách objevovat každý rok,“ uvedla Fuldauerová a dodala, že pojišťovny proto budou muset na řešení situace a budování odolnější infrastruktury mnohem více spolupracovat s vládami i mezinárodními institucemi.
ČLÁNKY DO MAILU