Ještě před pár lety byla Tesla synonymem technologické revoluce a její šéf Elon Musk vizionářem, který mění svět. Dnes se ale karta obrací, akcie firmy klesají, zisky se propadají, prodeje stagnují a její generální ředitel se namísto řízení společnosti pouští do kontroverzního politického angažmá. Do toho přichází nejen nespokojenost akcionářů, právní problémy ohledně valné hromady a odliv zákazníků, ale i ztráta trpělivosti investorů.
Dle některých odborníků se automobilka aktuálně ocitá v nejvážnějších potížích od svého vstupu mezi světové technologické lídry. Nejde přitom pouze o další Muskovy provokace či jeho veřejný spor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který během minulého víkendu na sociálních sítích obvinil bývalého „nejlepšího kámoše“ z toho, že se „úplně zbláznil“ poté, co oznámil založení nové politické strany, jež má být reakcí na nespokojenost s novým daňovým zákonem. Skutečný problém je tentokrát hlubší, neboť automobilka ztrácí klíčové zdroje zisku a čelí rostoucí konkurenci ze strany čínských i evropských firem, píše CNN.
Obavy investorů
Po poslední zmíněné roztržce Muska s Trumpem klesly v pondělí 7. července akcie Tesly o 6,8 procenta na hodnotu necelých 294 dolarů za kus, a to navzdory miliardářovým nedávným slibům, že bude své automobilce opět věnovat více pozornosti. V pátek odpoledne se sice obchodovaly už za 307 dolarů za kus, ve srovnání se začátkem roku se nicméně i tak jedná o zhruba 20procentní pokles.
„Jednoduše řečeno, Muskovo ponoření se do politiky a snaha postavit se washingtonskému establishmentu je přesně opačný směr, než jaký si přejí akcionáři Tesly v tomto klíčovém období,“ konstatuje Dan Ives, analytik firmy Wedbush Securities známý svým optimismem ohledně dotčené automobilky. Následně uvedl, že by správní rada měla stanovit pravidla omezující Muskovy politické aktivity, protože firma stojí „rozcestí“ ohledně své budoucnosti.
„Tesla vstupuje do jedné z nejdůležitějších etap svého růstu s autonomními vozy a robotikou na dosah. Nemůže si proto dovolit, aby Musk věnoval stále více času zakládání politické strany, což si vyžádá množství energie a politického kapitálu,“ dodává Ives.
Finanční základy se bortí
Další ranou pro Muskovu firmu představuje uvedený Trumpův „velký krásný zákon“, který zrušil dvě klíčové výhody, a to daňovou úlevu 7 500 dolarů pro kupce elektromobilů a finanční sankce pro automobilky, jež nedodržují federální emisní limity. Tyto pokuty totiž přiměly tradiční výrobce aut kupovat emisní kredity od Tesly, což jí vyneslo od roku 2019 více než 10,6 miliardy dolarů, které často tvořily jediné kladné položky ve výsledovce.
Bez těchto příjmů by firma až do roku 2021 nikdy nebyla v čistém zisku. S ním má navíc potíže i letos, neboť jen v prvním kvartálu se meziročně propadl o 71 procent, a to především kvůli nižším globálním prodejům, které jak v období od letošního ledna do března, tak následně od dubna do června klesly pokaždé o rekordních 13 procent. Stalo se tak přitom navzdory skutečnosti, že poptávka po elektromobilech obecně roste – k jejímu propadu dle analytiků nejspíše dojde až 1. října, kdy vyprší výše zmíněná platnost daňové úlevy pro kupující.
Současně s tím se zadrhává i Muskův slibovaný projekt robotaxi. Služba zatím funguje jen v texaském Austinu pouze pro vybranou skupinu zákazníků a s pracovníkem Tesly na místě spolujezdce. Incidenty jako jízda v protisměru či náraz do zaparkovaného vozu navíc v jejím případě nejsou až tak vzácné. Toho pochopitelně využívá konkurence, konkrétně třeba společnosti Waymo, jejíž autonomní vozy fungují už v několika amerických městech.
Valná hromada mimo zákon
Aby toho nebylo málo, krize důvěry vyvrcholila také mezi akcionáři. Ti ve středu zaslali vedení automobilky dopis, kde požadovali, aby byl konečně oznámen termín každoroční valné hromady. Tesla tak učinila až ve čtvrtek, když stanovila datum na 6. listopadu 2025. To je však o čtyři měsíce později, než dovoluje texaské právo, které ukládá pořádat valné hromady nejpozději každých 13 měsíců.
„Toto zpoždění je obzvláště znepokojivé vzhledem k rostoucímu zájmu investorů o dění v Tesle,“ uvádí se v dopise, pod kterým jsou podepsáni i někteří úředníci dohlížející na veřejné penzijní fondy, jež akcie Tesly vlastní, včetně kontrolora města New York Brada Landera.
Ten ve svém vyjádření pro CNN zmiňuje, že oznámení výroční valné hromady je vítaným, i když opožděným uznáním toho, že právní řád platí pro všechny, dokonce i pro nejbohatšího muže světa a jeho společnost. „Základní pravidla korporátní správy nejsou volitelná, je to základní ochrana pro akcionáře a veřejné trhy. Spolu s dalšími dlouhodobými investory budeme Teslu nadále sledovat a volat k odpovědnosti,“ podotýká Lander.
Klesá podpora i mezi fanoušky
Dříve se Musk na loajalitu akcionářů mohl spolehnout – například loni v červnu 2024 hlasovalo 84 procent z nich pro obnovení jeho rekordního balíčku odměn. To však bylo před vlnou kontroverzí, které vyvolal v posledním roce svým politickým angažmá, jež polarizuje veřejnost i zákazníky.
Dokladem jsou letošní stovky protestů před showroomy Tesly v USA, Kanadě i Evropě. Samotný Trump, tehdy ještě Muskův spojenec, dokonce uspořádal akci na podporu nákupu miliardářových aut. Dnes se každopádně čtyřiapadesátiletý miliardář nachází v konfliktu s oběma stranami spektra. „Podařilo se mu rozkmotřit úplně s každým, což mnozí považovali za nemožné. A problém je, že ,telenovela‘ stále pokračuje,“ zdůrazňuje Ives.
