Autonomní zbraně, robotaxi, headsety s rozšířenou realitou pro armádu či datacentra poháněná solární energií. Nejbohatší muži světa opět sází na technologie, které ještě několik let nazpět patřily spíše do světa science-fiction. Do takzvaných „hard tech“ neboli fyzických technologií, jejichž tahounem je umělá inteligence (AI), investují všichni počínaje Elonem Muskem přes Marka Zuckerberga až po Sama Altmana a další, a to ve velkém, či snad lépe řečeno ve stovkách milionů dolarů. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ).
Všichni tito světoví miliardáři podle WSJ věří, že právě „tvrdý“ hardware zažije stejný boom jako kdysi software s nástupem iPhonu, a to zejména díky AI. Ta slibuje větší autonomii strojů, nové vědecké objevy i změnu průmyslových odvětví – od obrany a energetiky až po dopravu. A možná také nové vítěze.
Rychlejší vývoj léků i nových pevných materiálů
Co se konkrétních příkladů týče, za povšimnutí stojí třeba zakladatel Spotify Daniel Ek, jehož firma Prima Materia před několika dny vedla investiční kolo v hodnotě 600 milionů eur (zhruba 15 miliard korun) pro německý startup Helsing, který vyvíjí obranné systémy (mimo jiné drony pro Ukrajinu) s využitím AI. „Stále více si uvědomujeme, že novou podobu bojiště dnes určují právě AI, škálovatelnost a autonomie,“ uvedl Ek pro Financial Times.
Jen chvíli předtím se v médiích objevila informace o spojení Zuckerbergovy Mety s firmou Anduril miliardáře Palmera Luckeyho. Ti se sice v minulosti rozešli ve zlém, avšak nyní společně usilují o zisk zakázky amerického ministerstva obrany, v rámci níž by se chtěli podílet na vývoji headsetů s rozšířenou realitou pro tamní armádu.
Mezitím oznámil třiapadesátiletý Musk, že jeho Tesla brzy spustí veřejné testy robotických taxíků v texaském Austinu. V případě úspěchu půjde o klíčový krok v přechodu firmy k robotice. Nejbohatší muž světa uvedl v této souvislosti, že humanoidní roboti by jednou mohli početně překonat lidi. A není sám, i řada dalších inženýrů s nadšením diskutuje o tom, jak může AI urychlit vývoj nových léků či lehkých, extrémně pevných materiálů pro letectví a vesmír.
Technologie nemusejí nutně škodit
Že nové technologie nemusejí lidem pouze brát práci, šířit nenávist a přispívat ke klimatické krizi, ale naopak mohou sloužit pro širší dobro, se ve své eseji s názvem Manifest technického optimismu z roku 2023 snažil zdůraznit jeden z nejvlivnějších investorů Silicon Valley Marc Andreessen. Dle jeho názoru představují technologie základ společnosti a jsou „oslavou lidské ambice a úspěchu, hrot pokroku a naplnění našeho potenciálu“.
Jeho společnost Andreessen Horowitz na tuto vizi navázala spuštěním iniciativy American Dynamism, která směřuje kapitál do firem klíčových pro národní zájmy, to znamená od obrany a letectví až po výrobu. Mezi podpořenými projekty lze najít třeba zmíněný Anduril, OpenAI nebo SpaceX.
Altman sází na solární energii
Vývoj fyzických technologií venture kapitálové investory dlouho odrazoval – zejména proto, že hardwaru chybí rychlost a škálovatelnost, na kterou byli zvyklí ze „softwarového světa“. Jenže doba se mění, a američtí vizionáři rozhodně nehodlají zůstat pozadu.
Důkazem budiž třeba Altmanovo představení nového osobního zařízení s umělou inteligencí, které dle jeho slov má potenciál zásadně změnit způsob komunikace lidí s počítači. Projekt se připravuje ve startupu designéra Jonyho Iva, jejž firma OpenAI koupila za 6,5 miliardy dolarů (v přepočtu 140 miliard korun). Zároveň dotčená společnost plánuje obří datové centrum na Blízkém východě, což souvisí s rostoucí poptávkou po výpočetním výkonu.
„Když máme více prostředků, můžeme se pustit do větších projektů. Třeba jednou postavíme Dysonovu sféru kolem Slunce, tedy obří datové centrum napájené sluneční energií,“ odhalil své plány Altman. A i když to někomu může znít jako hudba dosti vzdálené budoucnosti, faktem je, že do solární energie investuje OpenAI již nyní, neboť elektromobily, roboti či právě nástroje umělé inteligence se bez obrovského množství elektřiny zkrátka a dobře neobejdou.
Na vlně AI infrastruktury
Že podniky specializující se na ony tvrdé technologie jdou v poslední době skutečně na dračku, potvrzuje mimo jiné solární startup Exowatt vedený Hannanem Happim, jehož cílem je právě prostřednictvím této společnosti zásobovat takzvaná AI datacentra čistou energií.
Dosud se Exowattu na svůj další rozvoj podařilo nabrat na 90 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun). „Každé investiční kolo bylo přeupsané. Právě dokončujeme další, které jsme ani nemuseli aktivně otevírat – zájem vznikl sám od sebe. Jedeme na vlně AI infrastruktury,“ dodal Happi s tím, že právě nyní je ideální čas pustit se do náročných a odvážných projektů.
