Vlastní bydlení už dávno není samozřejmostí, pro mladé Čechy se podle průzkumu platformy Evropa v datech a České spořitelny stává spíš nedostupným luxusem. Na hypotéku často nedosáhnou ani ve dvou a za hotovost si byt pochopitelně nekoupí, narozdíl od investorů, kterých je na trhu až polovina. Zdražování bytů přitom pokračuje a možnosti řešení jsou omezené.
V průzkumu realizovaném agenturou Ipsos označuje přes 80 procent lidí aktuální bytovou situaci za špatnou a více než 50 procent za velmi špatnou. Jako největší hrozbu ji vnímají Pražané a dotázaní od 18 do 29 let, kterých se osobně dotýká. Potvrzuje to ale i starší generace ve věku od 30 do 65 let.
Krize vlastnického bydlení
Špatnou dostupnost bydlení potvrzuje také Index prosperity Česka, ze kterého vyplývá, že jeho úroveň je pátá nejhorší v celé Evropské unii. Navíc se stále zhoršuje a zatímco v roce 2022 se Česko umístilo na 21. příčce, nyní mu patří až 23. místo. A to zejména kvůli ceně průměrného bytu, který v ČR vyjde na 13,6 průměrných ročních platů. A v rámci Prahy je to dokonce 17,8.
„Dostupnost bydlení je v ČR velmi špatná. V porovnání s příjmy domácností jsou ceny bydlení výrazně nadhodnocené, jak ukazují i data ČNB,“ říká Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR z oddělení Socioekonomie bydlení. Investory ale podle něj vysoké ceny neodrazují.
K ideálu daleko
Pouze 8 procent Čechů mladších 30 let má v současnosti bydlení, se kterým jsou spokojení. Naopak pro téměř čtyři desítky je to nedostižný sen. „Celkem 38 procent Čechů ve věku 18–29 let předpokládá, že si během svého života nebude moci koupit ideální bydlení, a dalších 13 % neví, zda na něj někdy dosáhne,“ popisuje Tomáš Odstrčil, šéfredaktor a analytik Evropy v datech.
Ani hledání bytů mimo velká města nemusí být úspěšné a navíc se často pojí s nutností dojíždění. Pozitivnější trend lze pozorovat mezi respondenty od 30 do 65 let, kde má ideální bydlení 38 procent lidí. A napříč věkovými kategoriemi je to zhruba třetina.
Zdražování neřeší ani hypotéky
Studie ukazuje, že oproti roku 2015 byty zdražily na víc než dvojnásobek. V Praze činí rozdíl 112 procent, v Brně až 140 procent. „Hlavní příčinou je výrazný převis poptávky nad nabídkou. Stojí za ní zejména poptávka vnitřní migrace do měst – vysokoškoláci zůstávají v univerzitních městech a jejich podíl za posledních 20 let zároveň výrazně stoupl,” vysvětluje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
Částečně ale za rostoucí poptávkou stojí i investoři, což dokazují i data z hypotečního trhu. Česká národní banka totiž eviduje hypoteční úvěry jen u zhruba poloviny transakcí. Druhou polovinu bytů Češi financovali z vlastní hotovosti nebo jiných typů úvěrů, a to je typické právě pro investory, kteří si byty kupují, aby zhodnotili vlastní kapitál.
Průměrná výše hypotečního úvěru dosahuje téměř 4 miliony korun a oproti roku 2019 vzrostla o 70 procent. U jedné splátky je pak růst více než devadesátiprocentní. „Podle dat ČNB se průměrná dluhová služba u nových hypoték pohybuje na úrovni 38 procent příjmů, přičemž v roce 2019 to bylo 32 procent. Aby se domácnost vešla do tohoto průměru, musela by mít čistý měsíční příjem přes 93 tisíc korun,” zmiňuje David Navrátil s tím, že tak vysokou částku často nedají dohromady ani páry.
Více dřevostaveb, méně investičních bytů
Řešením bytové krize by mohla být rychlejší výstavba bytů, která je ale zatím podle odborníků nereálná. Výjimku nicméně tvoří rezidenční projekty ze dřeva, které povoluje nová legislativa. Nehledě na to, že bývají i energeticky šetrné.
„Díky technologiím a procesům, které se u dřevostaveb využívají, mohou takové bytové domy vznikat výrazně rychleji než jiné developerské projekty. Rychlost výstavby zároveň umožňuje i zkrácení doby, kdy dochází k souběhu placení nájmu a hypotéky,“ komentuje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Další možností je vyrovnání nabídky a poptávky omezením nákupu investičních bytů. A to například progresivní daní z nemovitosti, která se osvědčila v mnoha evropských zemích. Případně se nabízí i vyšší zdanění krátkodobých pronájmů. „Vedle silnější výstavby zejména v největších městech by pomohlo zvýšení daně z nemovitosti a její posílení o progresi,“ uzavírá Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
