Zatímco se na Aljašce chystá na tento pátek historické jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem o konci války na Ukrajině, Evropa se ocitá v roli pátého kola u vozu. Ekonomové už nyní otevřeně mluví o vítězství Kremlu a tamní ekonomiky, která trpí kvůli mezinárodním sankcím a vysoké inflaci. A jistou úlevu by měly pocítit také globální finanční trhy.
Otázkou naopak je, jak moc nadcházející schůzka potěší samotnou Ukrajinu. Existují totiž obavy, že by Kyjev mohl být donucen vzdát se okupovaného území. Představitelé Ukrajiny pozvánku k účasti zatím nedostali, Spojené státy dle serveru NBC News účast Volodymyra Zelenského ale prý zvažují.
„Pro Putina je to velká výhra, protože je poprvé od roku 2007 pozván k setkání s prezidentem USA na americké půdě. Je to z jeho pohledu úžasný úspěch, bez podmínek a bez účasti Ukrajiny, bez jakékoliv evropské reprezentace. To je už samo o sobě triumf,“ uvádí pro CNBC šéf ekonomické fakulty London Business School Richard Portes.
Kyjev opakovaně zdůrazňuje, že o budoucnosti Ukrajiny nebude rozhodnuto bez její účasti. Také evropští lídři vyvíjejí silný tlak na zapojení okupované země. „Jednání je správné, i když nejde idealistům pod nos. Historie se však píše perem reálných možností, proto do jednání nebude moci Evropa zasahovat, nejspíš nebude ani přihlížet, neboť bohužel ztratila sílu, vliv i vůli k jednání v rámci realpolitik. V současnosti nebere Evropu co do akceschopnosti na geopolitické šachovnici nikdo vážně,“ komentuje pro Euro.cz hlavní ekonom ING ČR David Havrlant.
Minimální ústupky a investiční příležitosti
Schůzka se koná v době, kdy Rusko postupuje na jihu a východě Ukrajiny a příměří je v nedohlednu. S takto silnou pozicí na bojišti bude pravděpodobně chtít okamžité zrušení sankcí jako součást případné dohody o příměří, stejně jako územní ústupky od Ukrajiny.
„Osobně neočekávám průlom v jednání o Ukrajině. Z veřejně dostupných informací je patrné, že Putin nechystá žádné zásadní ústupky. Pokud by Evropa a Ukrajina nechtěly zopakovat určitou variantu ‚Mnichova‘ a souhlasit s kapitulačními požadavky, budou muset případný ‚kompromis‘ z Aljašky stejně odmítnout,“ domnívá se hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek.
Kreml však vidí sbližování s Washingtonem i jako příležitost nejen pro hospodářské oživení, ale též pro investice: „Hospodářské zájmy našich zemí se protínají na Aljašce a v Arktidě, existují i vyhlídky na realizaci rozsáhlých, vzájemně výhodných projektů,“ tvrdí poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.
Pokud by Trump „měl trpělivost a ochotu řádně uplatňovat sankce, pak by vyčkávání (s rozhovory) vedlo k významné změně v rovnováze sil,“ míní Portes. Prezident USA zvýšení tlaku vůči Rusku v minulosti avizoval, doposud se ale k žádnému takovému kroku neodhodlal. Pouze pohrozil sekundárními sankcemi a dodatečnými cly obchodním partnerům Kremlu za pokračující nákupy ruské ropy.
„Rusko je samozřejmě vlivem války a sankcí ekonomicky znavené, to však zdaleka neznamená, že je u konce s dechem. Jakýkoliv náznak dohody tak bude pro světovou ekonomiku pozitivním signálem, neboť přinejmenším oddaluje scénář sekundárních sankcí uvalených například na Indii,“ dodává Havrlant.
Reakce trhů a dopady na zbrojaře
Globální finanční trhy reagovaly na páteční zprávu o brzkém jednání o ukončení války pozitivně, burzy v Evropě i USA rostly. Akcie evropských zbrojařských firem, jako jsou Rheinmetall, Hensoldt, Renk, Leonardo, Thales, BAE Systems či Babcock, ale mírně klesly, protože obchodníci začali sázet na to, že mír by mohl odradit od dalšího navyšování investic slíbených spojenci v NATO.
Z dlouhodobého hlediska by nicméně trend měl být opačný, hodnota zbrojařských společností se bude podle Míška nadále zvyšovat ruku v ruce s přetrvávajícím geopolitickým napětím, tedy bez ohledu na výsledek pátečního jednání. „I případné příměří na Ukrajině by muselo být vojensky podpořeno ze strany Evropy, která bude muset náležitě posílit své zbrojní investice pro účely odstrašení agresora. Konflikt by totiž mohl mít pouze přestávku a s vysokou intenzitou znovu eskalovat,“ vysvětluje naší redakcí s tím, že posilovat může přirozeně také zlato.
A podobného názoru je i Havrlant: „Zbrojní průmysl z dohody strach mít nemusí, neboť jakákoliv dohoda nepřemění ruského medvěda v beránka. Nota bene, pokud chce Evropa alespoň výhledově promlouvat do věcí, které se dějí na jejích hranicích. Snad si nyní vyzkoušela, že bez reálné síly zbraní a odhodlání je použít pro obranu svobody to prostě nepůjde. Svět se změnil a zpět se věci nevrátí.“
