Menu Zavřít

Singapur je novou modrou zónou. Na seznam šesti oblastí ho dostalo uměle vytvořené zdraví i dlouhověkost

21. 9. 2023
Doba čtení: 3 minuty
Autor: Depositphotos
  • Jihoasijský městský stát Singapur se dostal na seznam takzvaných modrých zón, tedy oblastí, které jsou typické dlouhověkostí svých obyvatel
  • Od dalších pěti lokalit se ale výrazně liší. Zdravou populaci totiž vybudoval umělou cestou
  • Za posledních 60 let se průměrná délka života tamních obyvatel prodloužila o 20 let, přibylo i stoletých občanů

Co spojuje italskou Sardinii, řeckou Ikarii a japonskou Okinawu? Všechny tři oblasti spadají do takzvaných modrých zón, jež se vyznačují dlouhověkostí svých obyvatel. Ty v roce 2005 v článku pro National Geographic Magazine definoval americký autor Dan Buettner, který společně s výše uvedenými vyzdvihl ještě kalifornskou Loma Lindu a kostarický poloostrov Nicoyu. No a letos v srpnu pak na seznamu přibyla ještě jedna zóna: Singapur.

Buettner strávil studiem modrých zón celých 20 let, během kterých procestoval velké množství měst i zemí a zkoumal, kde žijí nejšťastnější a nejzdravější lidé planety. Obsáhlé téma následně zpracoval do osmi knih, z nichž poslední vyšla letos v květnu.

Nejdráže se žije v New Yorku a Singapuru. Životní náklady ale výrazně stouply téměř všude, ukazuje analýza EIU
Přečtěte si také:

Nejdráže se žije v New Yorku a Singapuru. Životní náklady ale výrazně stouply téměř všude, ukazuje analýza EIU

Konkrétně nováčka Signapur označil za ,promyšlenou‘ modrou zónu. Od zbylých pěti oblastí, jejichž úspěch pramení z historie, kultury a tradice, se totiž v mnohém liší. Dlouhověkost tamních občanů se prý nevyvinula přirozeně. „Chtěl jsem ocenit město nebo zemi, která podle moderních měřítek vyprodukovala nejdéle žijící zdravou populaci,“ uvádí Buettner pro web Insider a dodává, že na rozdíl od zbylých pěti modrých zón je ta singapurská vytvořena uměle.

Počet stoletých se zdvojnásobil

Co na Buettnerovo rozhodnutí říkají statistiky? V roce 2022 vzrostla průměrná délka života v této asijské zemi na 83 let, což o více než 10 let přesahuje světový průměr. Počet lidí ve věku 100 a více let se oproti roku 2010 dokonce zdvojnásobil a nyní dosahuje 1500 jedinců.

Singapur Američana poprvé zaujal v roce 2005, od té doby se setkával s tamními obyvateli, shromažďoval data a zkoumal zdravotní metriky ostrova. Z nahromaděných údajů následně vyplynulo, že průměrná délka života se od roku 1960 prodloužila o 20 let. A velkou účast na tom má zdravý způsob stravování.

Buettner například popisuje, jak byl ohromen dostupností zdravého jídla, které je dotováno vládou, díky čemuž si jej může dovolit mnohem více občanů. Kromě toho úřady omezily množství cukru ve slazených nápojích a pomocí štítků označily ty potraviny, jež jsou naopak specifické nízkým obsahem sacharidů, tuků a sodíku, uvádí magazín Fortune Well.

Nic netrvá věčně. Nejsilnějším pasem již nedisponují Japonci, nýbrž obyvatelé Singapuru. Skvěle si vede i ten český
Přečtěte si také:

Nic netrvá věčně. Nejsilnějším pasem již nedisponují Japonci, nýbrž obyvatelé Singapuru. Skvěle si vede i ten český

Úspěch ale ani zdaleka netkví jen v potravě. Na svých cestách Buettner pozoroval, jak singapurské chodníky pomocí zelených ploch chrání obyvatele před přímým sluncem, tudíž se lidé mohou venku bezpečně pohybovat i za jasného poledne. Díky daním na auta, která se v tomto městském státě prodávají až za pětinásobek ceny v USA, a dani na pohonné hmoty má pak ostrov dostatek peněz na stavbu robustního systému metra, které obyvatelé hojně využívají. Pro představu, automobil využívá jen polovina z 5,6 milionu obyvatel země. K vlakům a autobusům se pak lidé dostávají pomocí husté sítě cyklostezek. 

Vytrvalí chodci

Kromě veřejné dopravy mají tamní občané ve své rutinně zabudováno také fyzické cvičení. „Denně udělají 10 až 20 tisíc kroků, aniž by na to vůbec mysleli,“ přibližuje Buettner s tím, že pro ty nedostatečně motivované zavedli úředníci program National Steps Challenge, v rámci kterého mohou obyvatelé, jež ujdou alespoň oněch 10 tisíc kroků denně, uplatnit body v místních restauracích a obchodech.

Významnou roli hraje rovněž podoba tamní zdravotní péče. Koneckonců, jednu ze singapurských nemocnic přirovnal Buettner k hotelu Four Seasons, a to nikoliv kvůli jeho luxusnímu vzhledu, nýbrž díky skutečnosti, že svým pacientům nabízí preventivní programy a startuje projekty, v rámci kterých vysílá zdravotní sestry do terénu. Ty tam pak pomáhají s bezplatnými screeningy a v případě potřeby propojují obyvatele se zdravějším jídlem.

CONTENT24

Jako když vstoupíte do lesa. Kampus singapurské univerzity ozdobila největší dřevěná budova v Asii
Přečtěte si také:

Jako když vstoupíte do lesa. Kampus singapurské univerzity ozdobila největší dřevěná budova v Asii

Jiný projekt nesoucí název Kampung Admiralty má zase pro změnu za cíl postavit most mezi seniory a přírodou či mladšími generacemi. Do užšího kontaktu se mezi sebou lidé obecně dostávají i díky strategickému a vysoce urbanistickému prostředí, kdy více než 80 procent obyvatel žije ve výškových budovách, jejichž uspořádání podporuje sociální interakce a pomáhá bojovat proti samotě. Tu se tamní vláda snaží krotit pomocí grantů, jež podporují páry v bydlení v blízkosti rodiny a skrze které mohou obdržet až 30 tisíc singapurských dolarů (zhruba 502 tisíc korun).

„Skutečnost, že existuje takto uměle vytvořená zdravá populace, je pro nás cennou lekcí, které by američtí politici měli věnovat pozornost,“ popisuje Buettner, jenž zároveň poznamenává, že singapurské vládě důvěřuje na 70 procent obyvatel.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).