V pondělí 24. února to budou přesně tři roky od chvíle, kdy ruský vládce Vladimir Putin nařídil své armádě zaútočit na sousední Ukrajinu takovým způsobem, jaký Evropa nepamatuje od konce druhé světové války. Shodou okolností ale právě s dalším blížícím se výročím začátku tohoto nejkrvavějšího konfliktu na Starém kontinentu za celých osmdesát let se čím dál tím více hovoří o jeho konci. Může za to nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa, který se během uplynulých dní telefonicky spojil se svým ruským protějškem, aby jej vyzval k zahájení mírových jednání.
Že chce osmasedmdesátiletý politik válku na Ukrajině co nejrychleji ukončit, se nechal slyšet už mnohokrát. Nikdy však neřekl, za jakých okolností. Což mezi spojenci v NATO, ale především v Kyjevě, vyvolávalo a nadále vyvolává nemalé obavy. Ty navíc zesílily poté, co americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že šance na získání veškerého Rusy dobytého území Ukrajiny nazpět považuje za nerealistické, stejně jako samotné členství napadené země v Severoatlantické alianci.
Ruské energie budou mít v EU opět zelenou
Za jakých okolností, a zda vůbec, se válku na Ukrajině opravdu podaří ukončit, ukážou teprve následující dny, týdny a měsíce. Co by tato skutečnost znamenala pro českou ekonomiku, lze však alespoň částečně odhadnout už nyní. A nutno podotknout, že dopady by se projevily vícero způsoby.
„Jeden z efektů již zlehka pociťujeme, a to je silnější koruna. Ta by – podobně jako ostatní středoevropské měny – pocítila úlevu ve formě snížení geopolitické rizikové přirážky a mohla by rozšířit zisky pod úroveň 25,00 EUR/CZK,“ míní hlavní ekonom ČSOB Privátního bankovnictví Dominik Rusinko. Zároveň však dodává, že by toto platilo pouze za předpokladu, že nepřijde další negativní šok. Ten může způsobit například zavedení amerických cel na unijní zboží, jimiž Trump Evropě dlouhodobě hrozí a jejichž implementace se tak zdá poměrně pravděpodobná.
Vedle devizových trhů pocítí efekt potenciálního konce ruské války na Ukrajině i trhy s energiemi. „Pokud dojde ke zrušení sankcí, na globální trh zamíří větší objem ruských exportů ropy, což bude tlačit její cenu směrem dolů. Výraznější úleva by teoreticky mohla nastat u plynu, který v posledních týdnech prudce zdražuje. V důsledku studené zimy a rychlého čerpání zásobníků bude navíc i jarní a letní doplňování dražší než obvykle. I proto dle Financial Times zaznívají v zákulisních jednáních maďarské a německé hlasy volající po obnovení ruských dodávek,“ prozrazuje Rusinko.
Druhým dechem podotýká, že ruské energie by do zemí Evropské unie měly tak jako tak proudit spíše v omezené míře, a nikoliv v takovém rozsahu, aby se na nich opět staly závislé. Tedy opět za předpokladu, že se evropští političtí představitelé ze svých dřívějších chyb během uplynulých tří let dokázali poučit.
Většina uprchlíků chce zůstat
Během loňského listopadu žilo v Česku přibližně 380 tisíc ukrajinských uprchlíků. Od té doby se jejich počet, jak uvádí organizace Člověk v tísni s odkazem na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, mírně navýšil na současných 389 830 osob. Naprostá většina z nich, konkrétně 70 procent, je přitom zapojena na zdejším trhu práce.
„Dle zářijového průzkumu Ministerstva vnitra chce většina uprchlíků v Česku zůstat (přibližně dvě třetiny), s trvalým návratem na Ukrajinu počítá asi pětina. To by opět zvýšilo napětí na českém trhu práce. Zvláště u nízkokvalifikovaných profesí, které uprchlíci často zastávají, přestože to neodpovídá jejich kvalifikaci. Na druhou stranu, alespoň zčásti by se do Česka mohli vrátit ukrajinští pracovníci (typicky v sektoru stavebnictví), kteří museli narukovat na frontu,“ poznamenává Rusinko s tím, že rozhodnutí o návratu domů je každopádně výslednicí složitého mixu faktorů, která je v každé uprchlické situaci unikátní.
Velké obchodní příležitosti v mnoha oblastech
Samostatnou kapitolou pak zůstává poválečná obnova konfliktem poznamenané země. O ní se mluví de facto již od prvních měsíců války, přičemž jak přiznávají sami vrcholní evropští představitelé, očekávání jsou taková, že americký prezident Trump bude chtít, aby rekonstrukci Ukrajiny ve velké míře financovala právě EU. S odkazem na vysoce postavené bruselské úředníky o tom podle webu ČT24 napsal list Financial Times.
Pro mnoho soukromých firem, českými nevyjímaje, by každopádně něco takového mohlo představovat velkou investiční příležitost. „V tomto ohledu bude důležitá konkrétní podoba mírové dohody, respektive jakou míru stability si Ukrajina zajistí. Pokud budou investoři a exportéři vnímat Ukrajinu jako stabilní destinaci, o účast na její obnově bude velký zájem. Ukrajinský trh se totiž radikálně mění a nabídne velké obchodní příležitosti prakticky ve všech oblastech, namátkou v dopravě, energetice nebo zdravotnictví,“ vyjmenovává Rusinko.
„Naše podniky mohou ze startu těžit ze silné české podpory Ukrajiny, to však samo o sobě stačit nebude. Konkurenci totiž zostří účast firem z ostatních evropských států, zvláště pokud by měly přetrvávat aktuální problémy se slabým hospodářským růstem,“ uzavírá ekonom ČSOB.
