Theresa Mayová, Boris Johnson, Elizabeth Trussová, Rishi Sunak a Keir Starmer. To je seznam britských premiérů, kteří se ve funkci vystřídali od roku 2019. A vzhledem k tomu, že současný šéf Downing Street 10 Starmer tento týden oznámil svoji rezignaci, znamená to, že Spojené království brzy získá šestého premiéra za pouhých sedm let.
Výše uvedený výčet dobře ukazuje, že politická situace ve Velké Británii je v poslední době velmi nestabilní. Může za to třeba fakt, že země čelila mnoha zásadním výzvám, jako je vystoupení z Evropské unie, pandemie covidu či válka na Ukrajině a v Íránu. Všechny tyto události se do jisté míry podepsaly na slabém výkonu britské ekonomiky, kterou se nepodařilo oživit ani jednomu z premiérů – bez ohledu na to, zda pocházel z Labouristické nebo Konzervativní strany.
Čím dál náročnější a dražší život
Podle CNN panuje v Británii pocit, že život je stále náročnější a především dražší. Což jak dokládají oficiální údaje, vlastně není daleko od pravdy. Od roku 2024 se podle dat Britského statistického úřadu průměrná týdenní mzda po započtení inflace zvýšila o méně než jedno procento. Mnohem rychleji naopak rostlo daňové zatížení, které je v současnosti na několikaletých maximech. Nelze se tedy divit, že voliči jsou z celé situace frustrovaní a vládnoucí politiky, opět bez ohledu na stranickou příslušnost, nemají příliš v oblibě.
„Veškeré diskuze o politické situaci ve Velké Británii se nakonec vždy vrací k ekonomice. Špatná ekonomická výkonnost země je součástí širšího pocitu mnoha lidí, že se věci prostě nezlepšují,“ řekl Raoul Ruparel, hlavní ekonom pro Spojené království ve společnosti Boston Consulting Group.
Nepomohla ani změna vládnoucí strany
Růst hospodářství Spojeného království se v posledních deseti letech, tedy od začátku vlády Theresy Mayové, pohyboval v průměru kolem jednoho procenta ročně. Podobně pomalu se přitom zvyšovalo i průměrné HDP na obyvatele.
Dlouhodobá frustrace voličů ohledně ekonomické situace tak nejdřív vedla k drtivému vítězství Labouristické strany v parlamentních volbách v roce 2024, kdy se Starmer stal prvním levicovým premiérem po dlouhých 14 letech. Ani on ale s reformou britské ekonomiky příliš neuspěl, za čímž kromě již zmíněných problémů stál také vysoký státní dluh. Ten totiž každé vládě ponechával jen poměrně malý prostor pro řešení rostoucího seznamu problémů, k nimž patří třeba rozpadající se infrastruktura, dlouhé čekací doby ve zdravotnických zařízeních či chronický nedostatek bytů.
V letošních květnových komunálních volbách proto dali voliči svoji nespokojenost s dosavadní vládní politikou pořádně najevo – labouristé utrpěli těžkou porážku, a Starmerův osud byl prakticky zpečetěn. „Průzkumy veřejného mínění jasně ukazují, že rostoucí životní náklady jsou největším problémem pro mnoho lidí po celé zemi, takže toto téma bylo nepochybně v popředí zájmu voličů i v letošních komunálních volbách,“ doplnil Ben Harrison, ředitel think-tanku Work Foundation na Lancasterské univerzitě.
Reformy musí přijít rychle
Ať už se nyní britským premiérem stane kdokoliv, bude mít před sebou skutečně obtížný úkol. Zlepšení ekonomické situace je totiž během na dlouhou trať, jelikož první výsledky se pravděpodobně nedostaví dříve, než jaká byla průměrná délka vlády posledních premiérů. „Dosažení hospodářského růstu není v krátkodobém horizontu snadné. Budování nové infrastruktury i snižování cen energií – to vše vyžaduje čas,“ nechal se slyšet Ruparel.
A jak upozornili i další odborníci, mít dobré nápady nestačí, změny je potřeba následně i aplikovat – což je něco, co se Starmerovu kabinetu příliš nedařilo. „Vláda měla několik dobrých nápadů a zavedla politiky, které by mohly britské ekonomice poskytnout dlouhodobější impuls, jako jsou třeba plány na zvýšení investic a ‚nastartování‘ výstavby domů. Ale kvůli sérii chybných kroků a zdánlivě špatnému provedení bude asi dopad těchto opatření zanedbatelný,“ shrnula Ruth Gregoryová, zástupkyně hlavního ekonoma pro Spojené království ve společnosti Capital Economics.
Z výpovědí expertů je tedy zřejmé, že hospodářské problémy Spojeného království nezmizí jen s výměnou nájemníka v čísle 10, ale až tehdy, kdy Velká Británie získá skutečně schopného lídra. „Země nyní potřebuje stabilitu. I přesto bude muset příští premiér jednat rychle, aby vrátil jistoty podnikům a investorům, ochránil životní úroveň a stanovil důvěryhodný a realizovatelný plán růstu,“ uzavřela Rain Newton-Smithová, generální ředitelka britské Konfederace obchodního průmyslu.
