Menu Zavřít

Zakladatel Trinity Bank Lapčík: Musíme zavést masivní šrotovné

1. 5. 2020
Autor: Martin Pinkas/Euro

V pandemické krizi se projevila velká výhoda české koruny, která nyní tlumí globální dopady. Slovensko na to kvůli euru může úplně zapomenout, říká šéf Trinity Bank Radomír Lapčík, který zároveň vlastní jednoho z největších tuzemských obchodníků s devizami SAB Finance.

Kolik klientů Trinity Bank využilo
splátkové moratorium?

Vzhledem k tomu, že naše úvěrová expozice je především
mimo zasažené segmenty, využilo splátkového moratoria minimum klientů.
Konkrétně se jedná jen o pět klientů. Celkově je tak u nás objem odložených
splátek opravdu minimální, v podstatě pouze 2,8 miliónů korun měsíčně. Odklad
jsme dělali na šest měsíců. 

Samozřejmě je to dáno faktem, že naše expozice není
přímo korelovaná s těmi nejvíce zasaženými segmenty na trhu, jako je
gastronomie, hotelnictví či cestovní ruch.  

Nečekáte tedy, že si vaši klienti budou
odkládat splátky masivně?

V souvislosti s výše uvedenými fakty si klienti odloží
velmi malou část bilanční sumy Trinity Bank.

Takže máte dostatek likvidity, která
ostatním bankám vypadla v souvislosti s moratoriem?

Přesně před rokem jsme se spolu bavili o tom, že aktuálně žijeme v období nejdelšího růstu a už tehdy jsme se na případnou korekci připravovali. To, že přišla korekce dvojnásobná, samozřejmě nikdo z nás nečekal, ale je jasné, že po každém období růstu přijde korekce a my jsme se na ni opravdu připravovali. Nicméně je pravda, že nikdo nepředpokládal, že pokles spojený se zasažením globální ekonomiky koronavirem přijde tak rychle a intenzivně.

V Trinity Bank dlouhodobě držíme velmi vysokou
likviditu a v současnosti máme více než polovinu bilanční sumy uloženou u České
národní banky. Přispěl k tomu i obrovský zájem o naši akci nejvýhodnějšího
spoření na trhu, které jsme po únorovém navýšení úrokových sazeb ČNB nabídli
klientům, což ještě více posílilo naši likviditu.  

Díky tomu, že i nadále nabízíme atraktivní úrokové
sazby pro depozitní klienty, je odliv likvidity nízký, a máme tak stále silný
likvidní polštář. V Česku jsou poměrně vysoké úspory obyvatelstva, což je
dobře, protože díky tomu naše ekonomika vstupuje do této krize s vysokými
vklady obyvatel, kteří jsou zvyklí si dlouhodobě spořit.

Rezervy jsme si vybudovali i u kapitálu a patříme mezi
kapitálově nejlépe vybavené banky na trhu. Naše kapitálová přiměřenost
přesahuje 20 procent.

Obáváte se ekonomických důsledků koronakrize?

Předpokládám, že nové úvěrové obchody se
téměř zastavily. Lidé začali být opatrní a nepůjčují si, firmy neinvestují. Jak
čekáte, že se koronavirová krize promítne do výsledků banky?

Na rozdíl od jiných bank úvěrujeme i nadále, hodně se
zaměřujeme na nemovitostní financování. Poskytujeme úvěry až do půl miliardy
korun. U nových projektů našich klientů jsme však samozřejmě obezřetní,
přistupujeme k nim bezpečně a požadujeme daleko nižší LTV (poměr úvěru
k hodnotě nemovitosti, pozn. red.) a vyšší DSCR (ukazatel krytí dluhové
služby, pozn. red.).

Obecně však stagnace nových úvěrových obchodů nemusí
automaticky znamenat negativní dopady na obchodní výsledky banky, protože
například naše banka měla výborné výsledky za první čtvrtletí. Překročili jsme
plán zisku a tento stav bilanční sumy bude generovat ziskové hospodaření i v
dalších obdobích. Čili jednoduše řečeno, pokud nedochází k výrazným splátkám,
tak aktiva banky i nadále generují výnosy, potažmo zisk, a u nás opravdu k
výrazným splátkám nedochází.

Na rozdíl od jiných odvětví tak proto ani nejsme
nuceni přistupovat k drastickým opatřením. Je však určitě dobré zamyslet se nad
efektivností a největší současnou výzvou je zefektivňování činností našich
kolegů pomocí IT systémů. To je výzva pro všechny banky a můžeme celkově
pozorovat, jak aktuální koronavirová krize posouvá společnost daleko více k
online.

Jak se krize projevila u vaší firmy SAB Finance?
Poklesl zájem o devizové obchody?

Právě naopak, SAB Finance dosahuje vynikajících
výsledků, jelikož nepredikovaná volatilita kurzu, tedy nečekané výkyvy až k 28
korunám za euro, jsou pro klienty podnětem maximálně využívat forwardové
zajištění, a to na obou stranách. Jak na straně importérů, tak exportérů,
protože v současnosti je nesmírně obtížné predikovat další vývoj kurzu.

Současná situace narušila mnoha společnostem očekávané
cashflow, každému trochu jinak, a firmy teď o to více potřebují partnery, kteří
jim v dané situaci pomohou a jsou schopni rychle reagovat, to znamená, že jsou
schopni jim okamžitě dát individuální nabídku devizových obchodů.

Toto období, kterým si procházíme, je nějakým způsobem
náročné pro všechny, a v SAB Finance se přesvědčujeme o tom, jak klienti
oceňují naši expertizu. Mohou se spolehnout na to, že v nás mají špičkového
partnera pro devizovou oblast v době, kdy na trh působí tři silné impulsy. To
je korekce po nejdelším období růstu, dále zasažení globální ekonomiky v souvislosti
s pandemií koronaviru, a k tomu ještě ropná krize, jež přinesla výkyvy v cenách
až do záporných hodnot. A všechny tyto tři vstupy způsobují vysokou volatilitu
kurzu naší koruny.

Slabší koruna však může nezajištěným
firmám pomoci?

Faktem však je, že na druhou stranu zase oslabením
koruny zlepšujeme pozici našich exportérů v řádu deseti procent, což je u mnoha
průmyslových odvětví významná část marže. To je velká výhoda české koruny,
která nyní tlumí globální dopady.

Slovensko na to kvůli euru může úplně zapomenout. Je
to určitá reminiscence na intervence ČNB, kdy ČNB také pomohla ekonomice
oslabením kurzu. Tuto velkou výhodu české koruny chci tedy znovu podtrhnout, a
to i přesto, že se sice zdraží dovozy a lze očekávat taktéž pokles spotřeby,
ale je to velká podpora pro export.

Vrátím-li se tedy k devizovým obchodům, tak je u nich
obecně výhodou, že například dramatický pokles národního hospodářství o pět
procent je pro devizové obchody pokles „pouze“ o pět procent tím, že ty
devizové obchody jsou navázány na národní hospodářství. Tento trh je masivní a
nedochází k velkým výkyvům.

Spolumajitel Trinity Bank Radomír Lapčík

S jakým scénářem pracujete pro příští
měsíce či letošní rok? Pamatuji si, že jste varoval před dluhovými problémy
Itálie.

Itálie bohužel z nečekané strany prokázala, že je
nejproblematičtější zemí eurozóny.

Celkově lze eurozónu rozdělit na dvě poloviny. Z
poloviny ji tvoří státy, které nyní budou mít velké ekonomické problémy, z
nichž můžeme jmenovat Itálii, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Francii, Kypr,
čímž se z hlediska HDP dostáváme na polovinu eurozóny.

Opakem je Německo, které ze stejného hlediska tvoří
čtvrtinu eurozóny a je velice silné. Zbývající jsou státy, které jsou poměrně
silné, jako jsou Nizozemí, severské státy, Česká republika a další, to je
poslední čtvrtina.

Ze současné situace je čím dál více patrné, že nejen
Itálie, ale celá polovina eurozóny bude mít problémy. I když nyní vedení
eurozóny přichází s gigantickými balíčky, například jeden bilion euro, tak pokud
si to rozpočítáte na měsíční potřeby těchto států, tak je jasné, že to bude
sanovat pouze několikaměsíční potřeby těchto států. Titulek „Přežije eurozóna?“
je tak opravdu na místě.

Evropská centrální banka nakupuje masivně
dluhopisy zemí eurozóny.

Myslím si, že je nesmírně důležité se zamyslet nad
japonským scénářem, kdy japonská národní banka již mnoho let financuje japonský
státní dluh a drží polovinu státních dluhopisů čili dochází k masivní
monetizaci státního dluhu. Obdobná situace je v USA, takže pokud se přebije
odpor Německa, bude docházet k masivní monetizaci státních dluhů těchto zemí.
Pozitivní je vůle politiků sypat do zasaženého ekonomického systému peníze.

Problémem je určitě efektivnost a adresnost
rozdělování. Další obtíží je situace, kdy mnoho ekonomik si tuto masivní
monetizaci nemůže dovolit. To by znamenalo depreciaci jejich kurzů. Myslím tím
Rusko, Indii či další významné ekonomiky, jež budou mít problém s vyřešením
zásahů koronaviru.

Globální ekonomika je tak výrazně zasažena a u některých
oborů je obtížné předvídat, jak se vzpamatují, například cestovní ruch. Ale i u
velmi významného automobilového průmyslu, především pro Německo, Evropskou unii
i Česko, je pomoc ze strany států klíčová. Pokud totiž nedojde k zásadní dotaci
ze strany státu ve formě šrotovného na úrovni kolem 20 procent, tak se celá
tato významná část ekonomiky bude rozbíhat velmi zvolna. Lidé budou tuto
spotřebu odkládat a s tím budou celým globálním ekonomickým systémem probíhat
další negativní vlny a bude velmi těžké se dostat zpátky do efektivně funkčního
modelu.

Předpokládané období ekonomického poklesu tak
nastoupilo vskutku ve velkém. Aktuálně máme hned tři zásahy najednou. Tím
prvním je korekce z maxima světové ekonomiky – kdy jsme ukončili nejdelší
období světového růstu v historii. Druhým je zásadní dopad koronaviru. Třetí
zásah, sice minoritní, je také nepřehlédnutelná ropná krize. Naštěstí ne v
růstu cen ropy, ale v poklesu až do záporných hodnot.

Čekáte tedy zřejmě razantnější pokles
ekonomik, než se zatím předpokládá?

DT24

Myslím si, že donedávna prezentované modely úřadů a
mezinárodních organizací byly spíše nejoptimističtějšími možnými variantami.
Plusem krizového období je tištění peněz. Vidím minimálně dva nutné pilíře – a
to je okamžitý rozjezd státních investic, například do infrastruktury a dálnic.
Bohužel však často pozitivní étos takových staveb skončí u toho, že zahraniční
dodavatel těchto staveb postaví dálnici, a tak ten příspěvek pro tuzemskou
ekonomiku není tak zásadní. Ale nejdůležitější je spotřeba obyvatelstva.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).