Menu Zavřít

Sázka na nesmrtelnost: po faraonech a alchymistech je řada na byznysmenech

11. 5. 2019
Autor: shuttershock

Miliardy dolarů se scházejí ve výzkumu nejstarší a nejodvážnější ambice lidstva: dopřát si věčný nebo alespoň velmi, velmi dlouhý život.

Jedné jarní neděle vstala Marie, padesátnice z Jeruzaléma, těsně před svítáním. Vzala hrst připraveného koření a spolu se dvěma přítelkyněmi o generaci mladšími se vydala do kopce za městskou zdí.

Šly navštívit hrobku s ostatky jejího syna. Když však ke kamenné stavbě dorazily, zjistily, že hrob je otevřený; uvnitř ležel namísto těla jen jeho rubáš. Nějaký obejda v bílém vyprávěl zděšeným dámám stěží uvěřitelnou historku o tom, jak mrtvý kamsi odešel; že prý nechává vzkazovat, jak se těší na setkání se svým otcem.

Po bezmála dvou tisících letech zůstává ona historka jedním z klíčových bodů křesťanského učení. Pro věřící je Ježíšovo vzkříšení důkazem jeho podstaty coby Božího syna; na druhé straně skeptikům dokládá stejně nezvratně, že celý Kristův příběh je smyšlený, a tudíž bezcenný.

Od Gilgameše po Churchilla

Zastánci obou náhledů na svět nacházejí společnou řeč jen obtížně. Pozoruhodně se však shodují v jednom: snaží se podivné události oné Velké noci napodobit a přelstít vlastní smrt. Jsou jich plné hřbitovy.

Jako vždy v dějinách (včetně těch předkřesťanských), i dnes se o nesmrtelnost starají především ti nejmocnější. Snaha vzdorovat vlastní pomíjivosti postihla sumerského krále Gilgameše, hrdinu nejstaršího dochovaného literárního díla, k cestě do říše bohů; prvního císaře sjednocené Číny Čchina Š’-chuang-ti k polykání rtuťových tabletek; egyptské faraony k mumiflkaci; středověké vládce a jejich alchymisty k barvitým hochštaplerským kouskům; a nakonec i Winstona Churchilla a Edwarda Windsora, kteří si nechávali vpichovat injekce krve nenarozených jehňat, než zemřeli.

Kolika let byste se chtěli dožít?

Není proto divu, že dnes je řada na technologických vynálezcích a byznysmenech. Úspěšné kariéry jim k tomu daly nezbytné předpoklady: zaprvé neochotu přijímat jakákoli omezení, zadruhé přesvědčení, že cesta k odmítnutí omezení přírodních vede přes jejich obor, technologický pokrok, a zatřetí dost peněz, které by za tím účelem šlo utrácet.

Jak zemřít zdravý

Tito novodobí dědicové krále Gilgameše a magistra Kellyho se zhruba dělí do dvou kategorií. První z nich je ve svých ambicích relativně střídmá; jejím exponentům jde spíše o existenci bezproblémovou než o existenci věčnou. Chtějí sice zemřít až za dlouho, ale především zdraví. „Rádi bychom dosáhli toho, že celý lidský život bude plný energie, bez nemocí a postižení,“ cituje server Quartz geriatra Luigiho Ferrucciho, odborného šéfa amerického Národního ústavu pro stárnutí (NIA). „Moc mi nezáleží na tom, za jak dlouho zemřu,“ řekl témuž zdroji Ferrucciho kolega z NIA Felipe Sierra, „ale ještě den předtím chci být zdravý

Podle propočtů jejich ústavu by takový způsob organizace života vedl mimo jiné k úspoře v americkém zdravotnictví ve výši čtyř bilionů dolarů ročně. Problém je v tom, že příslušný federální orgán (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, FDA) nepovažuje stárnutí za nemoc, nýbrž za pouhý rizikový faktor, pročež farmaceutické firmy nic jako lék na stáří nesestrojují. Americký establishment zde zastává tradiční názor, že léčit lidi ze stáří je podobné jako léčit týden z pondělka. I ti mezi námi, kterým by se to svým způsobem líbilo, tuší, že je to krapet nesmysl.


O historii výzkumu nesmrtelnosti čtěte více v eseji:

Až na věky! Amen


Kampak však s establishmentovou logikou na současné technologické elity, ochotné za pokus o ovládnutí věčnosti platit velké peníze. K těmto penězům se natahují dlaně výstředních vědců, lajfstajlových guru-samouků a dalších lidí naplno testujících hranice příčetnosti.

Neprůstřelné kafe

Vezměte takového Davida Aspreyho. Pětačtyřicátník z Nového Mexika proslul coby vlastník obchodu Bulletproof Coffee. Jeho vlajkovou lodí je dieta lišící se od jiných diet ranním čtvrtlitrovým hrnkem kávy smíchané se dvěma polévkovými lžícemi másla a jednou lžící palmového nebo kokosového oleje. Asprey tvrdí, že dieta založená na konzumaci této směsi vám pomůže shodit kila a zaručí vám zbystření mozku, aniž byste měli hlad a později pociťovali negativně úbytek kofeinu. (Jak dokazuje následný podrobný výzkum publikovaný na serveru Gizmodo, ani jedno z těchto tvrzení není pravdivé.)

 Zakladatel Bulletproof Coffee David Asprey

Máslovým kafem se však Asprey jenom rozehřívá. On sám se chce dožít 180 let, pročež si nechává izolovat kmenové buňky z vlastní kostní dřeně a vpichovat si je do kůže na temeni (aby mu lépe rostly vlasy), do kloubů, do páteře i do varlat. Kromě toho polyká na 100 potravinových doplňků denně, pobývá v podtlakové komoře simulující vzduchové podmínky na Mount Everestu, prodělává „koupele“ v infračerveném světle a v letadle nosí brýle se žlutými skly, jež mají filtrovat škodlivé záření. To vše horlivě doporučuje svým stoupencům; pokud jste ten typ, můžete absolvovat jeho pětidenní tréninkový cyklus, na jehož konci si budete připadat „jako zenový mistr po čtyřiceti letech meditace“. Stojí to pakatel, 15 tisíc dolarů.


Věda v zemi Sovětů: omlazující transfúze, křížení člověka s opicí


Jakou k tomu má kvalifikaci, ptáte se? Žádnou. To mu usnadňuje život, protože jak časopisu Wired řekla známá kanadská dietoložka Abby Langerová, „kdybych takové věci jako Asprey tvrdila já, začala by mě vyšetřovat lékařská komora“. A pokud se ptáte, jaký k tomu všemu má Asprey důvod, odpověď není daleko: jeho káva (údajně prostá plísní, jež ničí všechny ostatní kávy), máslo i olej stojí dvou- až trojnásobek ceny obvyklé v proslule drahém řetězci Whole Foods.

Nelze se divit, že kritici považují Aspreyho za hochštaplera a šarlatána. Jenže na Twitteru jej sleduje 320 tisíc lidí a Bulletproof Coffee si vede skvěle (což znamená, že sice prodělává, ale zato loni sehnal 40 milionů dolarů, což jeho firmu ocenilo na víc než miliardu dolarů). Podle kritérií, jež si svět technologických startupů stanovil navzdory úžasu konzervativnějších ekonomů, je Asprey rozhodně úspěšným podnikatelem.

Singularita na výsluní

Na pomyslném žebříčku výstřednosti přitom Asprey nestojí nijak zvlášť vysoko. Snaha o oddálení (když ne rovnou zrušení) smrti se na jedné straně opírá o ověřené vědecké poznatky, jako jsou pozitivní dopady omezení kalorického příjmu na lidské zdraví. Jindy se zabývá obskurními postupy, jako je pracné mražení mrtvol v naději, že je někdy v budoucnu půjde oživit, transfúzemi mladé krve i zázračnými omlazovacími pilulkami (viz box).

 Dvousečná zbraň

Jedním z oblíbených témat propagátorů nesmrtelnosti je hypotéza singularity, již v roce 2005 publikoval americký futurolog Ray Kurzweil. Podle této hypotézy, jež sama sebe neskromně považuje za teorii, dojde kolem roku 2029 k tomu, že umělá inteligence bude stejně „chytrá“ jako lidé; v roce 2045 oba druhy inteligence splynou, miliardkrát násobíce svůj objem, což by mělo pomoci lidi přetvořit v plus minus nesmrtelné bytosti-kyborgy.

Proti hypotéze singularity lze namítnout mnohé. Například není jisté, proč by komputerizovaná inteligence měla mít zájem na fúzi se zjevně nespolehlivou inteligencí lidskou. Nebo že s trochou odstupu se již dnes jeví, řekněme, obyčejný holicí strojek jako podstatně chytřejší než slušná část lidstva. Tak či tak Kurzweil mnohé vědce - a investory - nepochybně inspiruje.

Deset kroků k zmrzlé budoucnosti
Firma Alcor ze Scottsdale v americkém státu Arizona je největším a nejdražším poskytovatelem naděje na oklamání smrti cestou obzvlášť strmou: zmrtvýchvstáním. To má nastat po libovolně dlouho trvajícím zamražení klientovy tělesné schránky až do chvíle, kdy technologie (dnes dosud neznámé) umožní jeho vzkříšení. V současnosti má Alcor 166 zmrzlých klientů; dalších 1236 na proceduru teprve čeká, protože jsou ještě naživu. Ona legrace přijde na 200 tisíc dolarů, zmrazení samotné hlavy pak stojí pouhých 80 tisíc. Pro zajímavost, konkurenční ruská firma KrioRus nabízí podobnou službu za 36 tisíc (celé tělo), respektive 12 tisíc (jen hlava) dolarů.

1. Alcor své klienty vybízí, aby se před smrtí přestěhovali do spřízněného hospicu ve Scottsdale. Nemůže totiž začít s procedurami před klientovou smrtí; protože jde o proces dosud nevratný, bylo by to považováno za vraždu. Poté, co klientovi vypovědí službu srdce a plíce, jde o minuty. Čím dříve bude mozek zmražen, tím lepší naděje, že nebude předem znehodnocen.

2. Následuje koupel v ledové lázni, kdy klienta pokryje ledová tříšť, aby došlo k podchlazení.

3. Přístroje mechanicky obnoví – či spíš simulují – činnost srdce a plic, aby se klientovým krevním oběhem daly distribuovat potřebné látky: především anestetika, aby se dotyčný neprobudil; antibiotika, aby se ještě po smrti něčím nenakazil; a látky proti srážení krve.

4. Takto stabilizovaný klient je převezen na operační sál, kde je mu amputována hlava. Většina klientů se totiž rozhoduje pro možnost zachovat pouze hlavu; představa, že se po mnoha zmrzlých letech vzbudíte do těla, které vás už jednou odepsalo, je zřejmě ještě méně lákavá. Kromě toho se zamrazením celého těla zvyšuje riziko porušení tkáně při rozmrazování.

5. Klient je naložen do stejného roztoku, jaký se používá pro přechovávání orgánů čekajících na transplantaci. Tento roztok nahradí krev, která už „nijak nepomáhá“, jak říká zakladatelka Alcoru Linda Chamberlainová.

6. Fridex. Klientovi je aplikován kryoprotektivní roztok, jenž má zabránit vitrifikaci, tedy zamrznutí do podoby připomínající sklo. Tento proces, řečený perfúze, trvá deset až 12 hodin. (Tady je zakopaný pes: nikdo dosud neví, jak rozmrazit tkáň, aby zůstala nepoškozená.)
7. Klient je přemístěn do tzv. Dewarova kontejneru, což je obrovská termoska. Kontejner má kapacitu devíti úplných klientů (Alcor jich má 25); ve skutečnosti tam však bývají dva či tři celí klienti, několik hlav klientů a sem tam nějaký zvířecí miláček.

8. Kontejner je naplněn tekutým dusíkem, jenž srazí klientovu tělesnou teplotu na -196 stupňů.

9. Pravidelně probíhají kontroly; jednou za čas služba dusík doplní.

10. Klient čeká na vhodnou dobu k oživení. První klient, psycholog James Bedford, takto čeká již od roku 1967. Nejeví dosud známky porušení (ani ničeho jiného).

Zdroj: qz.com

Po nás potopa

K takovým patří například Masajoši Son, šéf japonské investiční společnosti SoftBank; jeho vlastní propočty kladou moment singularity do roku 2047. Sergey Brin a Larry Page z Googlu zase financují firmu známou jako Singularity University, což je think-tank zkoumající veškeré možné odnože transhumanismu. Posledně uvedený výraz v tomto kontextu funguje jako souhrnný název pro vše, co má lidem umožnit přenést se přes omezení vlastní existence pomocí technologického vylepšení. Najdeme mezi nimi další známá jména: Jefia Bezose (Amazon), Larryho Ellisona (Oracle), Petera Thiela (PayPal) a další. Čestnou výjimkou je zde Bill Gates, jenž tvrdí, že snaha o vlastní nesmrtelnost je marnivá a sobecká. (Ano, hlas rozumu zde patří člověku, jehož firma vypustila do světa Windows Vista. Co potřebujete vědět víc?)

Ti, kteří nesou prapor nesmrtelnosti, se dvakrát nezabývají následky svých případných objevů, namátkou nepříjemnou volbou mezi přelidněním a společensky stejně ničivou stratifikací lidstva na de facto odlišné (skoro)živočišné druhy.

Volky nevolky se tak ocitáme v situaci, kdy se musíme úspěchu každého dalšího úsilí na tomto poli obávat přinejmenším stejně intenzivně jako jeho nezdaru - bez ohledu na to, co si kdo myslí o prázdné hrobce v chrámu na Golgotě.

Boj proti smrti v číslech
H3. To je číslo jen zpola, ale byl by hřích je nezmínit: jmenoval se tak lék proti stárnutí, dnes v USA zakázaný, jejž sestrojili na konci 60. let rumunští výzkumníci, nejspíš aby jim nestárla dělnická třída.


10×. Právě na desetinásobek prodloužil v 90. letech tým genetičky Cynthie Kenyonové (dnes ve službách googlovského Calika) život háďátka obecného úpravou jeho genetické výbavy. Je to nejdelší dosud známé takové prodloužení života.

122 let. Dosud nejvyšší zaznamenaný lidský věk, jehož se měla dožít Francouzka Jeanne Calmentová (1875–1997). Její datum narození však provázely nejasnosti; ověřeně nejstarší člověk, Japonec Džiroemon Kimura, zemřel v křepkých 116 letech v roce 2013.


650. Nejvyšší počet obětí připisovaný maďarské šlechtičně Alžbětě Báthoryové; v jejich krvi se měla koupat, aby si zachovala mládí. Historikové většinou moc nevěří ani počtu, ani udávanému důvodu krvelačnosti čachtické paní.


2016. Tolik let od narození Krista trvalo, než v Americe postavilo trans-humanistické hnutí vlastního kandidáta na prezidenta. Zoltan Istvan během kampaně sliboval „vyléčení smrti a nahrání lidských mozků na vzdálené počítačové servery (cloud)“. V žádném ze států americké unie se však na hlasovací lístky nedostal.

8 tisíc dolarů. Tolik si účtoval Jesse Karmazin, zakladatel firmy Ambrosia, za transfúzi litru krve mladého dárce (do 25 let věku), než mu to úřady z etických důvodů zatrhly.

50 milionů dolarů. Tolik zaplatil iluzionista David Copperfield za shluk ostrůvků na Bahamách. Pointa? V roce 2006 Copperfield oficiálně oznámil, že na ostrovech našel pramen mládí; od té doby naneštěstí viditelně sešel.

Zdroj: Bloomberg, Quartz, Wired, Financial Times, The Guardian

Faraony a alchymisty vytřídali byznysmeni. Podívejte se, kdo investuje do výzkumu nesmrtelnosti:

Peter Thiel (51)

• Spoluzakladatel platformy pro online platby PayPal, člen představenstva Facebooku • Pravidelně bere růstový hormon, jenž údajně zpomaluje stárnutí, ale má nežádoucí vedlejší účinky (jestli mezi ně patří ztráta soudnosti, není dosud jasné).

Kam investuje:

• nadace pro výzkum stárnutí Methuselah Foundation a SENS research • Kurzweilův think-tank Singularity University, propagující splynutí lidské a umělé inteligence • Calico, Unity Biotechnology (obě firmy založila mateřská firma Googlu, Alphabet) • Halcyon Molecular, dnes již nefunkční firma specializovaná na genetickou terapii, dostala v roce 2009 od Thiela příspěvek ve výši několika milionů dolarů • celkem věnoval na výzkum stárnutí nejméně 150 milionů dolarů

Larry Ellison (74)

• Spoluzakladatel a šéf Oracle Corporation • K výzkumu prodlužování života jej přivedla smrt jeho adoptivní matky. „Nechápu, jak tady někdo může být a v následující chvíli už nebýt,“ řekl novinářům mnohokrát. • Za poslední desetiletí věnoval své nadaci Ellison Medical Foundation celkem 430 milionů dolarů; když však v roce 2013 zjistil, že přesto stárne, podporovat ji přestal.

James Peyer (31)

•Biolog a zakladatel fondu Apollo Ventures •Má relativně střízlivou představu o tom, že bude možno podáváním léků zpozdit nástup (a zmírnit průběh) typických stařeckých onemocnění. • V Německu založil fond Apollo Ventures, jenž podporuje cca pěti miliony dolarů ročně výzkum mezibuněčné komunikace (mTOR) ovlivňující fungování imunitního systému.

David Sinclair (50)

• Genetik z Harvardu • Založil firmu Life Biosciences (CEO je bývalý šéf výzkumu u PepsiCo Mehmood Khan, mezi investory je i generální ředitel WeWork Adam Neumann) a od roku 2017 pro ni získal 75 milionů dolarů. • Sinclairova hvězdná hodina přišla v roce 1993, když objevil, že látka resveratrol, součást hroznového vína, zpomaluje stárnutí myší; aplikovat totéž u lidí se však Sinclairovi nikdy nepodařilo. Jeho firmu Sirtris, která na využití resveratrolu pracovala, koupil gigant GlaxoSmithKline za téměř potupných 720 milionů dolarů a během několika měsíců ji zavřel. Life Biosciences to mají napravit.

Jim Mellon (61)

• Britský finančník • V roce 2016 založil (spolu s bývalým šéfem vývoje léků od Pfizeru) na Panenských ostrovech investiční firmu Juvenescence, specializovanou na podporu podnikání v oboru dlouhověkosti; od té doby do ní vložil 65 milionů dolarů. • Je přesvědčen, že „první lidé, kteří se dožijí 150 let, už jsou dnes na světě“; rád by byl jedním z nich. • Jeho oblíbeným lékem na stáří je metformin, jehož schopnost omezovat tvorbu glukózy v játrech je známá již od roku 1922. „Samozřejmě beru metformin,“ řekl loni serveru Neo. Life. „Každý v branži dlouhověkosti ho bere.“

Laura Demingová (24)

• Investorka venture kapitálu • Ten věk není překlep. Novozélanďanka Demingová se sama naučila pravděpodobnost a statistiku (o francouzské literatuře a dějinách nemluvě), než jí bylo osm let; tehdy se začala zajímat o biologický problém stárnutí. Ve 14 letech začala studovat fyziku na MIT, ale o dva roky později přijala nabídku Nadace Petera Thiela, aby za 100 tisíc dolarů založila firmu venture kapitálu. • Výsledkem je dnes sedmatřicetimilionový Longevity Fund, jenž je mimo jiné jedním z investorů do Unity Biotechnology. • „Pokud uspějeme, postavíme na hlavu to nejhorší paradigma, které známe: nevyhnutelnost smrti,“ řekla na sedmém ročníku podniku zvaného Singularity Summit. Čím je asi tak nahradíme, ať se zabývá někdo jiný.

Bill Maris (44)

ebf 24 - tip duben

• Někdejší šéf Google Ventures • V roce 2013 založil California Life Company, zkráceně Calico, jako součást Googlu. • Firma se podle strohých tiskových prohlášení zabývá výzkumem v oblasti dlouhověkosti; přesně to ovšem nevíme, protože za šest let existence se veřejnosti nepochlubila jediným výsledkem své práce a žádné konkrétní údaje o sobě nezveřejňuje. • Google však neradno podceňovat. „Ptáte-li se dnes, jestli je možné žít do pěti set let, odpověď zní ano,“ řekl Maris v roce 2015 agentuře Bloomberg.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).