SAMOSPÁDEM DO RODINY E.ON

Telekomunikační společnost bude v únoru emitovat dluhopisy

Telekomunikační společnost Aliatel zřejmě opět zúží strukturu akcionářů. Firmu založenou v květnu 1996 všemi osmi českými regionálními distributory elektřiny (REAS) již v roce 1998 opustila Východočeská energetika a loni pak Středočeská energetická. Nyní podle informací týdeníku EURO o podobném kroku vážně uvažují energetici z Prahy a severu Čech. Potvrdilo to několik na sobě nezávislých zdrojů.

Spřízněné kvarteto. „Jsme sami překvapeni, jak dobře se Aliatelu na telekomunikačním trhu vede, ovšem nemyslíme si, že je nezbytně nutné, abychom vlastnili jeho akcie. Minimálně část jich je možné prodat. Zatím se pouze porozhlížíme po vhodných příležitostech, nic nás netlačí k nějaké uspěchané akci,“ nepřímo přitakává generální ředitel Severočeské energetiky Jiří Šťastný. Jak dodává, mají dnes jiné podnikatelské priority. Stejné důvody k loňskému adieu uvedl i šéf Středočechů Jaroslav Hába. Pokud by k odprodeji došlo (odcházející REAS musí podle akcionářské smlouvy akcie přednostně nabídnout svým zbylým českým kolegům), zůstane z původní osmičky pouze čtyřka – Západočeši, Jihočeši, Severomoravané a Jihomoravané. K nim je samozřejmě třeba připočítat i německou RWE Com, držící od roku 1998 čtyřicet procent akcií. Energetická skupina RWE ale již dala opakovaně najevo, že chce telekomunikační byznys opustit. „Koncentraci akciových podílů považuji za velmi pozitivní jev. Původní široké spektrum vlastníků – to byla vlastně neřiditelná společnost,“ míní šéf Severomoravské energetiky Tomáš Hüner, zasedající v dozorčí radě Aliatelu. Kvarteto „věrných“ má jednoho společného jmenovatele. Mezi klíčové vlastníky energetik patří kromě FNM i německá společnost E.ON, která tím zřejmě signalizuje, že v návratnost tohoto telekomunikačního projektu věří. Vazba na E.ON utlumila řevnivost mezi akcionáři. „Poměry v Aliatelu se za poslední půlrok zásadně změnily. Nedá se to srovnat s tím, co tady bylo na konci roku 2000,“ pochvaluje si technický ředitel Jihočeské energetiky Josef Havel, který je od loňska členem představenstva.

Dobrá škola, drahé školné. Byli to právě Jihočeši, kteří se od jara roku 2000 asi tři čtvrtě roku snažili pro Aliatel nalézt strategického partnera (EURO 12, 14, 33/2000). Ostatním REAS dali nabídku na odkup akcií, které pak chtěli obratem prodat vybranému zahraničnímu operátorovi, ale veškerá snaha vyšla vniveč (EURO 33/2001). Nepřekonatelným problémem se staly nájemní smlouvy, na jejichž základě si Aliatel pronajímá optické trasy od regionálních energetik a ČEZ. Investoři v nich neviděli dostatečnou záruku bezproblémového nakládání s technologií (loni byly tyto smlouvy upraveny). Pro českobudějovickou firmu měl krach rozhovorů s investory několik důsledků. Například to, že její generální ředitel Jan Špika, hlavní tahoun celé akce, musel pod tlakem ostatních akcionářů Aliatel opustit. „Už je to pro mě pasé. Nechtějte, abych se k tomu vyjadřoval, možná bych mohl i někoho urazit,“ nedokáže skrýt rozčarování nad „ohodnocením“ své práce. Pro Jihočechy byl rok 2000 dost finančně náročný. Veškeré financování Aliatelu tehdy táhli pouze s RWE. Doposud podle technického ředitele Havla platí údaj, že Aliatelu poskytla JČE zhruba o 270 milionů vyšší akcionářské půjčky než ostatní čeští vlastníci. Přitom podíly na základním jmění jsou zhruba stejné. „Byla to dobrá škola, ale školné bylo poněkud drahé,“ komentuje minulost Havel.

Vstup na kapitálový trh. Způsob financování telekomunikační firmy by se ale již brzy měl změnit a mělo by se začít více využívat cizích zdrojů. Valná hromada Aliatelu schválila kombinovaný způsob financování. Podle informací týdeníku EURO se počítá s využitím bankovního úvěru a emisí obligací. Zatímco RWE podporuje první způsob, česká strana se rozhodla pro dluhopisy. Jak říká Jiří Hubka, generální ředitel a šéf představenstva Aliatelu, na dokončení celého telekomunikačního projektu je třeba ještě 3,3 miliardy korun. Přesně v poměru 40:60 (podle podílů akcionářů RWE:REAS) by tyto prostředky měly být zajištěny právě zmíněným úvěrem a prostřednictvím veřejné emise dluhopisů. K uvedení obligací Aliatelu na trh má dojít ještě v průběhu února. „Věříme, že o ně zájem bude. Co se neprodá, odkoupí akcionáři,“ dodává Hubka. „O korporátních dluhopisech je teď na trhu určitě poptávka. Úspěch emise ovlivní však především to, jak bude ohodnocena úvěrová spolehlivost emitenta. Celé věci by prospělo, kdyby tam byly nějaké garance ze strany akcionářů,“ míní Luboš Mokráš, analytik České spořitelny.
Aliatel v loňském roce zaznamenal téměř stoprocentní nárůst tržeb, z 629 milionů na 1,220 miliardy. Letos plánuje 1,9 miliardy. „Jsme přesvědčeni, že se nám to povede,“ říká ředitel Hubka. EBITDA (provozní hospodářský výsledek před zahrnutím úroků, daní a odpisů) za loňský rok oscilovala kolem nuly. Za rok 2002 už má být kladná. „Myslím, že se dnes můžeme považovat za jedničku mezi alternativními operátory nejen v šíři služeb a péči o zákazníky, ale i v dynamice růstu tržeb,“ nešetří sebevědomím šéf Aliatelu.